From the Frying-Pan Into the Fire
Režie:
Svatopluk InnemannKamera:
Jan StallichHudba:
Jan BorůvkaHrají:
Jára Kohout, Jindřich Plachta, Truda Grosslichtová, Fanda Mrázek, Josef Gruss, Zvonimir Rogoz, Růžena Šlemrová, Karel Hradilák, Ela Šárková, Milada Gampeová, Jan Richter, Filip Balek-Brodský (více)Obsahy(1)
O smolařském šéfovi, kterého málem potkalo životní štěstí: jako úhradu dluhu dostane staré nepojízdné auto, které je ve skutečnosti hledaný výstavní unikát... (oficiální text distributora)
Recenze (14)
Rozkošná záležitost. Tzv. film mimo hlavní proud, přesto nedílná součást prvních let zvukového filmu. Nevšedně obsazená komedie Z bláta do louže dala velkou příležitost především Fandovi Mrázkovi, toho času komika na vzestupu. Jeho styl humoru často zpřítomňuje četné scény a situace i v nejstarších zvukových podívaných a nenechává nás na holičkách ani v 50. letech, kdy jeho drobné etudky dokáží rozjasnit i ty nejméně zdařilé budovatelské omyly. Takto se setkáváme s filmem tří komiků, Mrázka, Kohouta a Plachty, přičemž něžné pohlaví zastupují půvabně Grosslichtová se Šárkovou v nejlepších letech a nejroztomilejších modelech. A už jen zvolené prostředí blaží. Ateliér představuje zajímavý kolorit závodního automatu, kterým prochází lidé periférie a exteriéry vybírají tehdy i dnes velmi atraktivní záběry pražské. Příhody výřečného šoféra, který opravdu nemá štěstí ani na majetek, ani na lásku, jsou už jen perličkou v rámci lákavého až pikantního setkání s autentickou atmosférou 30. let bez glycerinových slz a šalby kašírovaného umění či jiných příkras. ()
Chyběl silný příběh i zajímavé hlavní postavy, chyběl bohužel i humor. Zajímavé pouze jako doplnění znalostí o prvorepublikové tvorbě. ()
Pominu-li chvílemi skutečně těžko vstřebatelné Fandovo podivné pitvoření, jedná se o pohodový snímek s uvolněnějším prvorepublikovým herectvím a také o jakési částečné zdokumentování dobové Prahy v reálu. ()
Provoz v barrandovských ateliérech byl v prvních letech nebývale rušný a vyžadoval maximální nasazení všech zúčastněných. Svatopluk Innemann byl navíc znám svou uměleckou zručností a přestože tempo jeho práce bylo v určitých okamžicích doslova vražedné, přijímal takřka bez výhrad další režijní závazky. Scénář tohoto sezónního filmu, odehrávajícího se kromě vkusných ateliérových dekorací také v autentickém prostředí tehdy zbrusu nového plaveckého bazénu AXA, je společným dílem Karla Steklého a Eduarda Šimáčka, kteří si tentokrát příliš nelámali hlavu a spíchli levnou konfekci podle právě žádaného střihu. Leccos naštěstí zachraňují oblíbení herci v čele s báječným Jindřichem Plachtou, Járou Kohoutem a dvěma půvabnými tvářičkami rodících se hvězd filmového plátna, půvabnou Trudou Grosslichtovou a ďábelsky svůdnou Elou Šárkovou. Hlavní role byla rezervována pro nebývale populárního Fandu Mrázka, který tehdy náležel mezi originální pražské komiky, vyhledávané především širokou diváckou veřejností. V době natáčení Innemannova snímku se usměvavý Fanda vypracoval již na majitele vlastního kabaretu Modrý velbloud, v němž získal dlouho hledaný prostor pro svou uměleckou exhibici. Dnes jsme sice z tohoto dílka lehce rozpačití, ale pohled na automobilové veterány všeho druhu naznačuje, že jeho kouzlo ještě tak úplně nevyprchalo. ()
Milé dílko, neprávem přehlížené. Překvapilo mě na youtube v jak dobré kopii tam film mají. Na to, že je z roku 1934 nebývale zachovaný film. Obsah je vcelku svěží, herci hrají s gustem. A Fanda Mrázka jsem si mohl konečně více vychutnat, protože v tomhle filmu dostal nebývale velký prostor pro své kreace. ()
Uvidíme dobové reálie a Prahu. 1) Svatopluk Innemann není režisér podle mého vkusu. Viděl jsem od něho celkem pět titulů, z nichž tři jsem obdaroval jednou hvězdičkou a dva dvěmi._____ 2) Sračkoidní atmosféru snímku dokresluje i tehdy velmi úspěšný nicméně mně silně protivný komik 31letý Fanda Mrázek (Silvestr Blažek, který ztratí práci). Přineste nám zajíčka, ale nehlašte to v kuchyni, chceme ho načerno._____ 3) Co filmu asi říkal 55letý lidový písničkář Karel Hašler, jemuž se pomníková komise opakovaně a neúspěšně snažila vztyčit erektilní vzpomínku, Hašler, se kterým a o kterém Innemann natočil o dva roky dříve dvouhvězdičkový snímek Písničkář? ()
moja zaujímavosť:Natáčanie filmu prebiehalo na rôznych miestach Prahy. (dyfur) ()
Dejove to pohromade moc nesedi, nekolik scenek je ale vydarenych a vtipnych. Naopak od uzivatele "Vesecky" me herecky projev Fandy Mrazka bavil. ()
Je to slatanina. Fanda Mrazek pro me neni hlavni tahoun cele zabavy...mozna, ze tehdy byl "in", ale me to nebere. Jadinou utechou tedy je ucast Ely Sarkove a predevsim rozkosne Trudy G. 3- ()
Dosť priemerný film... Scéna s rádiom , mi pripomenula základnú vojenskú službu , rok 1982 aj tam sa robilo rádio ... Filmu dávam 30%.. ()
Za výkon Jindřicha Plachty a milou Trudu Grosslichtovou jeden bod. Příběh měl být v podstatě směsicí vtipných gagů a průpovídek, ale ty byly předvedeny tak primitivně, že bylo divu, že se tomu možná někteří i zasmáli. Skoro jako film z české kinematoghrafie počátku 21. století. Fanda Mrázek na počátku své kariéry přeháněl mimiku svého obličeje se spoustoui šklebů využívajících jeho velká ústa, ale vtipný rozhodně nebyl. Jára Kohout byl nemohoucí, jeho taneční kroužek, to byla choreografie přespříliš amatérská, aby působila vtipně. Ne již více! ()
Zvláštní zjev tenhle Fanda Mrázek. Filmu dal hodně, bez něj by to asi bylo o ničem. Jinak se mi to i celkově líbilo, viděl jsem film poprvé, předtím nějak unikal mé pozornosti. Nu, alespoň jsem si doplnil mezery v naší komediální tvorbě. ++++++++++++++++++++++++++++++++++ No, pravda, že když jsem to viděl poprvé, tak jsem si toho moc nevšímal. Ale nyní při druhém sledování to bylo jinak. Zpívání asi třikrát, znatelné zadní plátno, a roztříštěnost příběhu. Přesto však jde o milý film, takže strhávám jen dvacet bodů z původních šedesáti. 20210330 6901/6928 **/4 LYT ()
Naprostá příšernost slepená Edou Šimáčkem a Karlem Steklým snad někdy v pauze na svačinu. Tehdy velmi populární a velmi, velmi lidový komik Fanda Mrázek dostane od Karla Hradiláka, typického představitele záporáků, na úhradu dluhů staré rozsypané skoro nepojízdné auto s číslem 1313. To se nakonec ukáže být vzácností za kterou v závěru dostane od továrny pro její muzeum 50 000 Kč (což tehdy bylo několik slušných ročních platů). Fanda Mrázek je děsivý pitvořílek, Jára Kohout hraje sice civilněji než jindy, což ovšem jeho výkon moc nevylepší, ovšem zajímavostí je ve filmu hafo. Točilo se hodně venku ve staré Praze, takže vidíme Meinlovy reklamy i jeho reklamní figury černoušků v kostýmech, odvážné dvoudílné plavky dívek v Axe, matadory němého a zvukového filmu jako Přemysla Pražského, Ferry Seidla a další. 35 letý Jindřich Plachta hraje starého pána, otce Růženy Šlemrové, která byla o 13 let starší a tchána Zvonimíra Rogoze, který byl starší o let 12. Něco písní, hodně starých aut, logika příběhu veškerá žádná, slepenec scének. Humor dokresluje hláška Jindřicha Plachty, která se snaží uniknout ze skříně: "Vodemkni! Jo ty nemůžeš ty jsi želva." ()
Velmi, velmi nerada to říkám, protože mám k filmům z tohoto období veskrze pozitivní vztah, ale na toto se opravdu nedalo koukat. Střihy jako z blázince, nepropojené scény, nesmyslná hluchá místa, která nemohla pobavit ani to nejméně náročné publikum. Jednou a dost. ()