Triumf vůle

Po filmové stránce bych řekl, že Riefenstahlová zvládla svou práci perfektně. Hitlerovská propaganda z filmu čiší nejen zásluhou frenetických projevů führerových nohsledů i jeho samého, ale i díky mistrovské práci s kamerou a hudebnímu podkresu. Riefenstahlová prokázala jak cit pro detail, tak i pro celek, navíc je film i dobře sestříhaný, takže v tomto směru je to čistých 5*. Tu jednu ale musím odebrat za obsah. Usilovné budování kultu osobnosti pomocí hysterických výkřiků "Hitler je Německo, Německo je Hitler" apod., Hitlerovo "tlačení" na národnostní cítění a potřebu jednoty, to vše navíc s odvoláním na boží poselství, k tomu pak šiky pochodujících či v pozoru stojících vojáků, pracovních jednotek, mládeže, nadšeně hajlující davy, stejně jako čumilové v oknech domů - věřím tomu, že ve své době tohle dokázalo s lidmi pořádně zamávat a že řada z nich z podobných snímků získala jakýsi pocit sounáležitosti a jistoty. Kam to ale vedlo, víme všichni... (24.05.2013)

Mistr řečník a profesionální "patlal" pomády na vlasy -Adolf Hitler-, si potřeboval vykompenzovat své...co já vím, třeba ráčkování a proto povolal do služby Leni Riefenstahl, aby mu natočila propagandistický film na pozvednutí ega. Leni naklusala spolu se všemi kameramany v Německu (ostatní natáčení muselo jít stranou..) a stvořila vážně gigant. Dívat se na tehdejší módní ikonu v detailních záběrech, kdy vidíte i chlupy v nose, je vážně unikátní. Byť normálně smýšlející člověk nad tím vším zvěrstvem kroutí hlavou, nemůže neuznat, že Riefenstahlová to vzala z gruntu dobře a i když bylo hodně patrné lezení do prdele "fírerovi" měla prostě talent a to je hlavní.___ Úplně nejhůř jsem se cítil při záběrech na Hitlerjugend. Tábory těchto malých fanatiků je úděs. Všichni tam jsou důležitý jak prkna od hajzlu a když spozorují kohokoliv s hákáčem na paži, div by se nepřizabili, aby mohli ukázat co v nich vězí. Já vím, byli totálně mimo provoz, ale co je moc, to je moc... Netrpělivý divák by se měl připravit také na německé lidové písně a hlavně na nesčetně záběrů na pochodující nácky, kteří sledují jak Hitler zvedá ruce do nebes a zase ječí něco o tom, že Německo je da best a pak pozvedá ruku, aby zabránil slunci ve vypalování svých očí a diváci si myslí, že hajluje a pak následuje uvědomění si toho všeho a prostě trapas! Myslím si, že kdyby Adolf nebyl takový gigantický řečník, zkončil by někde v zaprděným kanclu, neoholen a ztrapňován od nadřízeného. Hmm...docela směšná představa. P.S.- až budu 9.12. v Norimberku a uvidím ty ulice, kde se promenádovali ti hajzlové, budu mít na 100% náladu pod psa...... (27.09.2008)

Kratší stopáž by filmu rozhodně slušela lépe, ze začátku film působí velmi silně, hlavně při pohledu na obyčejné lidi, kteří působí oproti monumentálnímu sjezdu doslova jao balzám, Hitlerovy proslovy jsou skoro až přesvědčivé a tak mají u diváků velkou odezvu. Problém je, že po počátečním ochromení velkolepostí a filmařskou zručností se začnou opakovat různé pochody a průvody a film se začne až nebezpečně blížit nehorázné nudě, přesto si však z něj člověk odnese přinejmenším zvláštní zážitek k zamyšlení. (10.04.2009)

„Hitler ist Deuschland und Deutschland ist Hitler." Ťažko spočítať koľko krát tu zaznie slovo Deutschland, ale isté je, že Hitler vedel hrať na národnú strunu. Neskutočné davy a nadšený obyvatelia sú najčastejšími objektami režisérky. Dejiny sa však zvrtli tak, že mnohí dnes na tento film pozerajú s opovrhovaním. Talent však režisérke uprieť nemožno. Hlavne úvodné minúty sú dostatočne pestré, neskôr je to samý pochod, prehliadky a salutovanie a už od polovice to začína byť trochu jednotvárne. Hrdé davy v nablýskaných uniformách pochodujú s lopatami!! a Hitler reční o rovnoprávnosti a vážení si manuálnej práce. To malo úspech. Mnoho povrchne zainteresovaných ľudí nedokáže pochopiť to celonemecké nadšenie a uctievanie Hitlera. Neriešme to čo prišlo potom, ale ako to dosiahol. Po 1. svet. vojne i dlho po nej bolo Nemecko ekonomicky úplne na kolenách a bola tam obrovská nezamestnanosť. Chudoba bola obrovská. Hitler urobil jednu z mála dobrých vecí a zaviedol plán národno verejnej výstavby Nemecka. Prebiehaly obrovské rekonštrukcie, stavby mostov, diaľnic... a zamestnali sa milióny ľudí, ktorí boli vyplácaný špeciálnymi "Pracovnými certifikátmi". Nemecko začalo rýchlo prosperovať a začalo si veriť. Za neuveriteľné štyri roky dokázali nacisti postaviť ekonomiku na nohy a zaradiť ju medzi najsilnejšie na svete. To bol hlavný dôvod jeho úspechu, o ktorom sa veľmi nepíše. To, že svoju popularitu zneužil a stiahol nemecký národ až na samé dno je druhá vec, ktorá prebila všetko dobré čo urobil. Najväčší prínos filmu je jeho historická hodnota, ukážka doby, národného socializmu a už vtedy v 34 roku tu bolo cítiť hrdosť a nadradenosť z každého prejavu. Čo nasledovalo vieme všetci veľmi dobre. 80%. (13.11.2013)

Triumf vůle asi nelze hvězdičkami ohodnotit. Film je propagandou toho nejhrubšího zrna, nacistické masy jsou hrůzné a nekonečné, po formální stránce je ale film triumfem. Strukturalisticky řečeno, forma je absolutně podřízena obsahu, sdělovaná dogmata jsou opracovávána a ve strhujícím filmovém tvaru tlumočena divákům. Riefenstahlová celý (jinak dlouhý) dokument výrazně rytmizuje... střídáním obrovských masových celků a detailů vůdcova obličeje vytváří nejen rytmus, ale i jakousi syntetickou montáž. Absolutní vyjímečnost a jednotlivost vůdce se prolíná s nekonečnou kvantitou jeho následovníků. Jejich dokonale organizované šiky pak samy od sebe vytvářejí propracovanou mizanscénu, kterou Riefenstahlová zaznamanává jako jednolitý a stále se měnící ornament. Triumf vůle, to je děsivý obsah podaný precizní formou. (11.04.2006)