Hige o soru. Sošite džošikósei o hirou.

Začátek byl zajímavý, stejně tak sledovat tenhle podivný vztah mělo občas něco do sebe a Yoshida mi přišel sympatický, protože měl spoustu věcí docela rozumně srovnanou. Na druhou stranu se kroutím u některých jiných důležitých bodů. Ano, je normální, se hnedka nevyspat s cizí nezletilou holkou, ale nějak se nemůžu dostat z toho, že je divný si brát cizí nezletilou holku jen tak domů na přespání. Nebo dobře, když jí chci pomoct, tak je to asi OK, ale určitě bych si jí tam jen tak nenechal nakýblovanou půl roku, aniž bych chtěl hned přesně vědět, proč zdrhla z domova a dělala co dělala. Navíc jestli někdy byl dobrý důvod obrátit se na sociálku... Ale tak fajn, možná i tohle pořád asi nějak chápu (dokážu si najít nějaké vysvětlení, které sice nesouzní s mým přesvědčením, ale dokážu ho pobrat). Ale obdobných věcí, které mnou takhle zvláštně rezonují a já je plně nepobírám je ve výsledku víc. Co mě tu štvalo obecně byla většina ženských postav (snad kromě Asami), jejich chování a způsob, jakým řešily svoje problémy. Našel bych tu opět řádku věcí, které jsem moc nepobíral, nebo se mi prostě regulérně nelíbily (o některých píše už cesmine). Když na jednom diskuzním fóru začali anime fanoušci řešit, s kým by měl Yoshida skončit a intenzivně rozebírali klady a zápory všech ženských postav, tak už tehdy jsem byl vnitřně přesvědčený, že v tomhle případě by udělal nejlíp, kdyby zůstal sám. Stejně tak jsem jen nevěřícně koukal v samém závěru, jak se všechno rozseklo a nechápal jsem tu už ani Yoshidu a říkal si, SPOILER jestli tohle není jen další díl Dogezy (protože i tady Dogeza, tradiční způsob japonské omluvy, vyřeší každý problém a zvládne nezvládnutelné). KONEC SPOILERU Celé to drama mi tu přišlo zvláštní, nedokázal jsem se do něj vcítit a příliš nevěřil ani účelnosti toho, jak to postavy řeší a občas mi to přišlo až blbý... A tak tu tak sedím a přemýšlím o výsledném hodnocení a kolik mi toho Higehiro vlastně dalo a jak moc mě to bavilo a jediné co ze sebe dokážu vysoukat je hodně nepřesvědčivé "meh". 4,7/10 (28.06.2021)

Vrchol bezradnosti. Někdo  rádoby chytrý si usmyslel, že napíše příběh o zachráněné adolescentní poběhlici svatouškem z místní softwarové firmy (což je v pořádku a upřímně mě nejen toto téma relativně láká, ale jde hlavně s tím pracovat ať už dramatickým nebo komediálním směrem), ale hned jako varování tomu vlepí prachmizernný, typicky LNovský název, aby snad snížil očekávání k samotnému dnu. A ony překvapivě první díly byly slušné; dokonce beru i onen kontroverzní 3. díl jako silná poslední vzpoura pomalu tonoucího se a doposud pokřiveného charakteru Sayu. V tu chvíli se ještě jakž takž dalo odpustit vilné kameře, která nepokrytě hledala úhly, jak čumět slečnám do výstřihu nebo kolem okrajů sukně/spodního prádla, úmysl zveličovat sexuální podtext příběhu. Poté už ne, protože děj z fleku propadnul patry do nápady vyprahlého suterénu drsněji co uvolněný výtah a začal se topit v bažinách vaty, to vše za doprovodu astrofyzikálně nepotřebnýho a otravnýho panoptika vedlejších postav: Zoufalá kinofilní stíhačka, paní "kozy jako vozy ale postel neohrozí" a vševědoucí vtíravý kolega z práce, který drbe a radí, jako kdyby pocházel z Babovřesek. Sekundy ubíhaly svižně jak hodiny na porouchaném orloji a Higehiro zdržovalo jak o závod, aby mohlo totálně předvídatelné finále natáhnout na 3 díly o tom, jak úspěšně zmlátit stůl, dát si džus a natrénovat všemohoucí zpomalenou sklapovačku. Pocit trápení a trapnosti byl všudypřítomný, katarze nejapná a úvodně nastiněné poslání zmizelo dřív, než stihlo cokoliv minimálního předeslat. I když jsem ženským svodům odolávajícího Yoshidu a popletu Sayu měl docela rád, jejich tažení bylo teskně nedotažené vůči úvodnímu potenciálu. Zde nevyhráli jak oni, tak hlavně diváci. (28.06.2021)

Pff, toto bylo hard to watch. Při první půlce se ve mě míchaly mé "justice" pocity o tom, jak je to vlastně celé špatně. Pak jsem si i dokonce sám sebe představil, že jdu takhle v sobotu večer po nezdařilém rande vcelku v podnapilém stavu domů a na rohu ulice potkám krásnou 17 a nenapadne mě nic lepšího než si ji nakvartýrovat do baráku, protože údajně nemá kde spát. Mé ožralé já by se také určitě nezmohlo na nějaký velký postelový výkon. Ale že bych si ji nakvartýroval na půl roku? Rozmazloval si ji a kupoval jí věcí? Brr. První půlka byla ale opravdu vážně síla, v podstatě v každém díle jsem měl chuť to vypnout a smazat. Mimo nějaké reálie, tvůrci si s příběhem udělali asi to samé, co s názvem, což by mělo každého normálního weeba odradit, ať se na Higehiro nedívá. Ale pokud si člověk ujíždí na masochismu a iracionalitě a je totální sociální ignorant, jako jsem já, tak prosím. Druhá půlka už naštěstí v klidném duchu, proto taky 3* hodnocení. Jinak teda cringe jak prase, ještě že to mělo jenom 13 dílů. Co do animace, byl to jeden velký podprůměr. Nejhorší to bylo vidět asi na mimice obličeje (respektive kresbě mimiky a její vyjádření). OST asi ok, na anime tohoto typu.  Na závěr, největší sráč co se v Higehiro objevil, byl nějaký wannabe Kyouya YAGUCHI, který si v klidu nárokuje svůj rape trůn jakožto bývalý landlord Sayu. Cringe. Potkat takového zmrda v reálu, už nemá koule. Naštěstí se tvůrci rozhodli mu věnovat asi jen 1 a půl dílu. (11.02.2022)

Zaujímavé anime Hige o Soru. Soshite Joshikousei o Hirou na prvý pohľad pôsobí ako Háremové anime, ale v skutočnosti je to do istej miery vzťahové / rodinné anime. Hlavný hrdina je generický hrdina, ktorý vlastne nikomu neublíži, radšej ublíži sebe, ako niekomu inému a vlastne z nepochopiteľných dôvodov sa stará o niekoho neznámeho, proste taký naozaj blázon v tejto dobe, ale tak inak by anime asi nefungovalo. Samozrejme nehovorím, že mal situácie nejako zneužiť, ale doslova ide Yoshida často proti sebe samému. Najzaujímavejšie je akože to do koho je vlastne on zamilovaný, nebudem spoilerovať, ale potom sa vysomáriť z toho, že vlastne čo Yoshida chce a nechce je naozaj na uterák v ringu. Hlavná postava teda nie je nejako extra dobrá pre tento príbeh, čo vlastne uberá neskôr kvalite. Avšak ostatné postavy či už Sayu, alebo kolegyne hlavného hrdinu sú vskutku lepším počinom. Sayu v podstate trpela, trpela tým, že nevedela čo presne má urobiť a tá zápletka toho celého aj vyvrcholenie nakoniec nejakým spôsobom do príbehu zapadá, aj keď vlastne ona sa musela vyrovnávať s oveľa horšími vecami a hlavne so sebou samou, bolo by dobré trocha viac sa pohrať s tým čo ona zažila viac, lebo to rozhodne nemala ľahké. Paradoxný je nakoniec aj ten rozdiel medzi Sayu a Gotou, ale na to, aby ste poznali čo myslím si treba pozrieť anime, lebo vlastne tam sa nám prelieva často detinskosť do toho aké postavy sú a vlastne dosť sa nám tu ukazuje celkové ženské rozpoloženie toho, že ak niečo ženy majú nechcú to a ak niečo nemajú rozmýšľajú či tam pre ňu nie je nejaká skrytá pridaná hodnota, ktorá sa nedá vidieť na prvý pohľad a nakoniec čo je najlepšie, rozmýšľať začnú ešte výraznejšie, ak tú skrytú hodnotu na mužskom v tomto prípade kolegovi vidí niekto iný. Koniec celého príbehu je doslova výsmech a ten som nepochopil, preto ho nezahŕňam do hodnotenia a tým koncom myslím to čo sa stane úplne na konci nie v posledných epizódach, to čo sa deje a vyrieši v posledných epizódach, dobrým koncom je. Palce som držal Mishime podľa mňa najlepšia žena v anime. (16.01.2022)

Myslím, že moje hodnocení a případně mé průběžné komentáře vypovídají o mém názoru na kvalitu příběhu, scénáře, postav, hudby i animace nakonec docela dost. Skutečně koukatelné byly jen asi první dva díly a zbytek už jsem brala pouze jako cringy zábavu a taky jako poslání, abych pak svým komentářem mohla zkusit přesvědčit všechny příčetné lidi, aby svůj vzácný život Higehira ušetřili. Tudíž - moc tuhle nekonzistentní, nedotaženou, lacinou blbost nedoporučuji, ačkoliv jsem sama projevila jistou míru masochismu tím, že jsem ji dokoukala. No nic. Nakonec jsem se rozhodla, že to pojmu trochu jinak a odložím si tady jen malé vzkazy nekterým postavám, mimo to už vyjádřím pouze lítost nad tím, že toto anime vycházelo nešťastně paralelně s It’s disgusting to call this love a asi se nevyhne srovnání, které podle mě ve výsledku není moc na místě, protože kromě age gap nemají společného vůbec nic a kvalitativně je každé z nich někde úplně jinde (kde, je asi dle mých hodnocení docela zjevné). Slečno Gotou, Vám má být (pokud se nemýlím) 28 let? Oh wow, tak se snad žádná reálná dospělá žena proboha nechová. Skutečně v to doufám. Milostné tríčky lvl druhá třída na základce o Vás asi říkají až dost. Sice se z Vás v jednom nebo dvou dílech snažili udělat hodnou mamču, ale všichni jsme asi i přes ten ohromně promyšlený scénář, který se z vás snažit vyčarovat milou osobu, prokoukli, že jste akorát žárlivá prsatá bič, která chce jenom to, co nemůže mít a dělá tak opravdu tristní vizitku všem ženám. Milá Sayu, příště si radši najdi brigádu v mekáči, prosím, a nenech se zneužívat pochybnýma shitty týpkama. Vlastně, pořád je asi ještě čas, tak do toho. Svá traumata máme všichni a věřím, že každé se dá překonat, není třeba třídit je na vetší a menší. Přesto. Je mi moc líto toho, co Tě potkalo, mít tak příšerně obrovskou hlavu, jako Ty, tak možná taky trpím depresemi. Naštěstí má Yoshida možná ještě směšnější tělesné proporce, tak v porovnání s ním se nemusíš cítit až tak zle. Drahý Yoshido, Ty máš naprostou pravdu v jedné věci - nezasloužíš si potlesk, cukrovou vatu a hanabi za to, že ses nevyspal s cizí nezletilou holkou, ke které nic necítíš. To je snad naprosto samozřejmá věc. Mám pocit, že sám nevíš, z jakého důvodu bylo nutné roztahovat ódu na Tvůj bezmezně pure charakter na nekonečně připitomnělých 13 dílů a sám jsi zjevně otrávený z toho, že ses v nich musel vyskytovat. Soucítím s Tebou. (28.06.2021)

Higehiro pro mě bylo jedno z nejrozporuplnějších anime momentální sezóny. Nemyslím tím překvapivě jeho zápletku (od doby co jsem si dal do oblíbených mang DomeKano jsem ztratil právo se k tomu vyjadřovat), ale hlavně celkové fungování série. Když jsem se před pár měsíci dostal k první epizodě, bylo to po odkazech snad na všech anime stránkách a jediné, co jsem si řekl, bylo "hele, to bude asi fajn romantické anime, když se o něm teď tak mluví". Už po tom prvním díle jsem ale zaklapl notebook a uvědomil jsem si, že jsem se dost zmýlil. V příběhu, kde si dospělý muž pozve do bytu nezletilou středoškolačku, která mu navíc pořád a pořád nabízí nejrůznější protislužby, jsem ze začátku viděl pouze autora, který si snaží naplnit své sny. Když jsem byl přemluven k tomu pokračovat, uviděl jsem, že se série snaží s příběhem pracovat daleko lépe, než jsem čekal a snažila se brát takové téma vážněji, oproti například Koikimo, které se do takové fáze dostalo výrazně později a následujících pár dílů začalo fungovat trošku lépe. Těch dílů, které ale tak nějak fungovaly, bylo ale žalostně málo. Už ani ne v polovině se série snažila až na sílu přidávat zbytečné momenty, křečovité "seriózní" a "vážné" scény (bylo moc pěkné, že se učili od Fairy Tailu, že nejlepší vážnou scénu musí vždy provázet kamera namířená do výstřihu, ale ne, takhle to nefunguje). Stále se občas nějaký světlý moment našel, ale vždy byl přerušen tou strašně vážnou (po stopadesátém opakování neskutečně otravnou) melodií, po které nastal vždy ten typ dialogu, který kdybych byl schopný napsat, byl by mi scénář oprávněně omlácen o hlavu. Po všech těchto problémech jsem si už i říkal, že bych byl i raději, kdyby z toho vznikla ta "špatně dobrá" série, která by se o žádnou serióznost ani nesnažila a já bych se jen mohl bavit tím, jak špatné to je. Za těch pár kvalitnějších epizod bych sérii rád hodil víc, ale za neustálé a hlavně výrazné přeskakování kvality nemůžu dát více, než slabých 5/10. (29.06.2021)

Ak v Japonsku u seba doma ubytuje dospelý človek neplnoletú osobu, hoc s tým aj táto osobu súhlasí, ide o trestný čin. Niet preto divu, že toto anime štúdia Project No.9 z roku 2021 vyvolalo v krajine vychádzajúceho slnka rozporuplné reakcie. Príbeh totiž sleduje úradníka Yoshidu, ktorý u seba uchýli Sayuu Ogiwaru - stredoškolskú študentku na úteku z domu. Tá mu síce zo začiatku chce toto prijatie oplatiť najrôznejšími spôsobmi, Yoshida však trvá na tom, aby u neho len upratovala. Naprieč trinástimi epizódami sa postupne vyvíja ich spoločný život pod jednou strechou, ozrejmujú sa skutočnosti Sayuinho úteku a obaja sa navzájom učia byť lepšími ľuďmi. Je zrejmé, že už samotný námet tohto anime môže rozdeľovať (a do istej miery aj rozdeľuje) divácku obec, v konečnom dôsledku však neponúka nič až také mimoriadne kontroverzné. V podstate totiž ide skôr o romanticko-dramatický počin, ktorý v sebe dokáže šikovne uchopiť komediálne prvky a zamiešať do nich aj vážne témy, pričom to celé "dochucuje" akousi stále detskou hravosťou spojenou s mierne lascívnym laškovaním Sayu. Všetko však v medziach slušnosti a zákona! Dá sa povedať, že príbeh je rozdelený na dve polovice, pričom prvá si zakladá na budovaní vzťahu medzi Sayuu a Yoshidom, druhá zasa na vysvetlení pozadia Sayuinho úteku a jej minulosti. Hoci práve druhá polovica je tou serióznejšou a vyzretejšou, tou lepšou, zábavnejšou a uvoľnenejšou je polovica prvá. Spomedzi postáv určite dominuje spomínaná dvojica hlavných protagonistov, za zmienku však stojí aj Yoshidova kolegyňa Yuzuha Mishima, ktorá je do neho zamilovaná, alebo Sayuina kolegyňa a kamarátka Asami Yuuki. Po vizuálnej stránke nejde o nič výnimočné, animáciu možno označiť za "typicky klasickú". Hige wo soru. Soshite Joshikousei wo Hirou. je priemerná všehochuť, ktorá divákovi ponúka čosi "z každého rožku trošku". Je v tom romantika, je v tom dráma, je v tom kúsok ecchi. Zároveň je však morálny kompas celého anime (a najmä Yoshidu) nasmerovaný správnym smerom. Príbeh sa v žiadnom prípade nezvrháva a namiesto toho ukazuje nemožnosť budovania akéhokoľvek väčšieho či rozšírenejšieho vzťahu medzi hlavnými postavami. Celkovo nejde o extra výnimočné anime, ale aj vďaka neveľkému počtu epizód predstavuje príjemnú vec na pozretie. (28.02.2022)

Netuším jak se to vlastně povedlo,ale většina postav mě bavila a přirostla k srdci.Navíc občas se tam objevilo něco chytrého.Chápu,že to nemusí sednout všem,přeci jen je to anime.Za mě osobně je to na 85%,ale je to opravdu čistě osobní dojem. (12.09.2021)

Z tohohle jsem byl trochu překvapen na začátku, kdy jsem čekal nějak typické romantické ecchi s opět nestardním věkovým rozdílem, ale nakonec tomu tak nebylo. Drama tu je, ale spíše hraje vedlejší roli, které dokresluje pozadí příběhu. Romantika na druhou stránku je tu velice komplikovaná, kdy bych jí řadil až na třetí místo, protože opět zase dokresluje už dokreslované, kdy tu není nic definitivního (spíše řečeno v duchu, domysli si sám). Tím nechci říct, že je špatná, ba naopak jsem byl celkem příjemně překvapen z konce, kdy autoři nešáhli po obvyklích klišé a chovali se k tomu dospěle, než přesládle. Obecně bych ale zmínil hlavní linku a to nálepku ze života, kdy je především důležitý každodenní život a vztahy mezi jednotlivými postavami, kdy ústřední myšlenka je určitá sounáležitost. Po animační stránce je to dobré, ale zdálo se mi to trochu chudé na kvantitě, kdy mi přišlo, že tu není moc scén v různých prostředí (protože se většina odehrávala v onom bytě). Po hudební stránce je to pěkné. (30.06.2021)

Milá jednorázovka, ktorá má ale bavila viac v prvej polovici. Niektoré postavy sú až príliš jednorozmerné len aby tie "dôležitejšie" postavy mohli smerovať kam tvorcovia chceli. (22.10.2022)

Dostal jsem trochu jiný seriál než jsem očekával, ale i tak za mě spokojenost. Pokud tedy dám stranou určitou nereálnost toho všeho, což v anime není nic divné. Co mi ale vadilo, byla celková komplikovanost a příliš mnoho postav. Mishima ačkoliv byla sympatická dívka, která by zasloužila větší pozornost je tady dle mě zbytečná a její role mohla být zcela nahrazena Gotou, které naopak víc prostoru až bolestně chybí. Díky tomu vůbec netuším kam směřoval její vztah s hlavním hrdinou.  Jinak ta matka Sayu je teda děs, to by Sayu musela zbláznit mnohem dřív než v citlivé pubertě. (17.03.2024)