Kino

Kino premiéry

V kinech od 31.1.2019

V kinech od 25.1.2019

V kinech od 24.1.2019

V kinech od 19.1.2019

V kinech od 17.1.2019

V kinech od 15.1.2019

V kinech od 10.1.2019

V kinech od 3.1.2019

Komentáře k zobrazeným filmům

  • Arbiter -
    Složka 64 (2018)
    *** 21.1.2019

    ... a já si říkal, že to místy působí jak jeden díl nějakého seriálu (jop, Složka 64 je pro mě první setkání se sérií, a to bez znalosti kontextu). ___ Stavba charakteru hlavních postav a jejich vztahů působí zejména zpočátku a závěrem filmu strojeně, těžkopádně, knižně, televizně. Děj se až příliš často posouvá dál příliš okoukanými postupy a to samé lze říct o způsobech budování napětí. Vše ale vlastně funguje - především napětí, ale i detektivní budování a rozplétání pripadu. A obsah samotný je v určitých ohledech příjemně svěží a civilně pestrý. Zejména mám ale radost, že je i v tomto snímku uvěřitelně přítomný pro dánský film typický důraz na sociální kontexty (byť v menším množství a někdy méně nevybíravě, než bych si přál). Sociální kontext, zřetelně poukazující na konkrétní a nejen pro Dánsko aktuální nerovnosti ve společnosti a dopady předsudků, nepůsobí samoúčelně a snímek potvrzuje severskou premisu, že může být i v poměrně nenáročném díle přítomný, že může být i takový snímek sociálně citlivý, nemačistický a progresivně kritický, aniž by utrpělo napětí, akce nebo syrovost.

  • xxmartinxx -
    Kursk (2018)
    *** 17.1.2019

    Ten film je v podstatě hodně velký nepořádek a prospělo by, kdyby si líp určil nějaké těžiště a soustředil se na konkrétní aspekt události - takhle se musí přistoupit na to, že jde o celkem naivní žánrovku, která funguje spíš intuitivně než objektivně - ale jak je vidět podle hodnocení, podařilo se mi napojit se. Přestože jakékoliv rozebírání toho filmu vede k nalézání dalších a dalších nedostatků. 70 % a kam zaokrouhlím, je skoro nahodilé.

  • Tom Hardy -
    Skleněný (2019)
    **** 17.1.2019

    Film, který mi zlomil srdce. Ale M. Night Shyamalan to plánoval a jakkoli proti tomu můžu pocitově brojit, ctím jeho autorskou vizi a rozumím tomu, proč se v posledním aktu rozhodl, jak rozhodl. A finální scénou si mě naklonil. Ano, byla naivní, ale takový je celý svět komiksů a film s tím velmi upřímně po celou dobu pracuje. Pravda, v případě postavy Samuela L. Jacksona už na hraně snesitelnosti, ale čím více o tom přemýšlím, tím více si myslím, že mělo jít o podstatu jeho postavy, aby působil už jen jako vyšinutec uvězněný ve svém vlastním světe. Rozhodně mám výhrady. Dialogy nejednou tahají za uši, v akci Shya prostě nemá nápady ani moc vizuálního citu a děj jde hrozně po srsti a často v logice zjednodušuje (například sporná bezpečnost zařízení je vlastně ok vzhledem k pointě i tomu, o co jde postavě Sarah Paulson, ale prostě to vypadá divně). A hlavně, což na Skleněného platí úplně nejvíc, je to film strašně nevstřícný. Na jedné straně je určen v podstatě jen milovníkům původních filmů (nejvíce Vyvoleného), protože jen takový divák zatají dech, když se pan Skleněný konečně objeví ve své fialové kožené bundě a Dunn projde druhým zrozením a znovu si nasadí plášť (v tu chvíli jsem byl zcela bez přehánění hrozně dojatý). Nemluvě o řadě dialogů, které odkazují, ale nevysvětlují a milém bonusu v podobě nevyužitých scén z Vyvoleného. Úplně chápu, že se běžný divák první hodinu pronudí, ale já téměř fascinovaně hltal každou scénu, protože jsem léta chtěl vědět, kam se mé oblíbené postavy posunuly. JENŽE, a nyní přichází ten největší háček, finále pro zmíněné fanoušky není. Nostalgickou dohru vystřídá tvrdá autorská vize. A jak říkám, zlomila mi srdce. Ale ne, vůbec to není špatné zakončení trilogie. Jen je na hony vzdálené tomu, co si většina z nás představovala. 70%

  • Matty -
    Favoritka (2018)
    **** 2.1.2019

    Opulentně aranžovaná, famózně nasnímaná a zahraná romantická/převleková komedie, ve které si postavy namísto vyznání lásky říkají „Vypadáš jako jezevec!“. Neboť za jeden z nejlepších filmů loňského roku považuji ten, ve kterém žena svého partnera miluje tolik, že mu připraví omeletu z jedovatých hub, vítal jsem tuhle rovinu s radostí. Pokračování zde. 80%

  • Marceloo -
    Husí kůže 2: Ukradený … (2018)
    *** 25.12.2018

    Pri upratovaní opusteného sídla nájdu Sonny (Jeremy Ray Taylor) a Sam (Caleel Harris) hračku, ktorá ožije. Povie im, že môže vyriešiť všetky ich problémy, ak sú ochotní stať sa jeho rodinou. Jeho schopnosti sa pre chlapcov stanú užitočnými, ale len do chvíle, keď zistia, že Slappyho úmysly sú nekalé a oni mu svojou nevedomosťou pomáhajú naplniť diabolský plán, ktorý ohrozuje celé mesto, ktoré zažije Halloween ako nikdy predtým. - Asi každému je jasné, že Hollywoodske hviezdy nemusím, ale tento pán Jack Black to je iný level, pretože tak nesympatického herca aby človek pohladal. Po tých dvoch tohtoročných prepadákoch si snáď uvedomí, že pri hororoch nemá čo hladať, a to ani v prípade, že ide o neškodné PG-13 filmy. Sequel k Goosebumps nie je zlý, ale je ešte menej hororový, než jeho predchodca. Masky sú ale stále velmi pekné, deti majú medzi sebou podarenú chémiu a keďže sa natáčalo v okolí Atlanty, je tu plno ludí, ktorí sa v menších úlohách objavili v Stranger Things. Aj vďaka krátkej stopáži to ubehne rýchlo a sviatočná nálada je spracovaná príjemne. Často sa pobavím na nezmyslených prekladoch názvov do našich jazykov, ale tentokrát v prípade vtipu víťazí uvedenie Halloweenskeho hororu, ktorý mimochodom nepatrí nikde inde než na DVD, do kín v marci. + herečka z Tales of Halloween + herec z It + herec z Castle Rock + herečka z The Collection + herec z Stranger Things

  • xxmartinxx -
    Máme na víc (2018)
    * 25.10.2018

    Výrazné zklamání. Všechno bude fajn byl pro mě úkaz - dokonalý příklad toho, jak má vypadat "osobní" film. Vlastním pohledem motivované vyprávění o něčem pro sebe důležitém, kdy se autor coby skoro hmatatelný prvek otiskuje až do samotného jádra filmu. Máme na víc je tomu všemu dokonalá antiteze. Obsahově v důsledku prázdný materiál je rámovaný Robinem Kvapilem na kameře, který říká, co si má divák myslet a co má ze záběrů vyplývat - a obzvlášť při posledním monologu je disonance zjevná. "Poselství" filmu je nakonec explicitně vyřčeno, aniž by zvlášť pevně vyplývalo z čehokoliv, co bylo pozorováno. Vlastně jsem byl překvapený, o čem měl ten film podle Robina být. Přitom Horáčkova kampaň nabízí spoustu potenciálu - uvěřil jsem mu nakonec, že skutečně chtěl zosobňovat všechny správné hodnoty (otázkou je, jestli je skutečně zastával, nebo to bylo jen jeho přání), každopádně jeho snaha udělat vždy to správné a to korektní rozhodnutí otevírá dveře k zásadním otázkám o tom, jak vlastně "vyrobit" politika, který by mohl konkurovat Zemanově formátu. Robin ale tenhle (a jakýkoliv) potenciál ignoruje a místo aby přemýšlel, co udělat s tím, co natočil, přerušuje materiál svými osobními úvahami, v podstatě mluví přes pořízené záběry, kterým nedovoluje jakkoliv vyniknout. (Proto mluvím o prázdnotě materiálu - není to ani tak inherentní, ale relativní.) Vůbec nechápu jeho představu jako dokumentaristy, koho krom dvaceti spolužáků z FAMU, kteří ho osobně znají, si myslí, že tenhle formát "Robin si vylije srdíčko a k tomu vám udělá sestřih z něčeho skoro souvisejícího" může zajímat. Tohle je formát, co se hodí spíš pro followery na Youtube než do kina nebo televize - teda pro publikum, které chce z nějakého důvodu primárně znát Robinův názor na věci - nehledě jaké a jak. Ale tak to přece v klasických médiích nefunguje, snad s výjimkou pár velkých jmen lidi zajímá dokument, ale proč by je proboha měl zajímat dokumentarista? Stejně jako třeba v médiích zajímá čtenáře většinou reportáž, ale ne reportér. Proč si tolik našich začínajících dokumentaristů myslí, že někoho osobně zajímají? Vysvětlí jim, probůh, někdo, že NEZAJÍMAJÍ ABSOLUTNĚ NIKOHO? Že nás zajímají jejich filmy - ale NE ONI? Samozřejmě zjednodušuju. Rád se dozvím, co člověka motivovalo, jak uvažoval (sám rád pořizuju rozhovory - rád s filmaři mluvím, a to včetně Robina) - ale zpětně, jako součást debaty nad dílem. V analogii s reportérem si rád přečtu i o životě kvalitního novináře - ale to až "navíc". Primárně pořád chci, aby psal dobré reportáže. Rozhodně jen málokdy potřebuju, aby si filmař stoupl před kameru a řekl mi, jak se právě cítí. Pokud se cítí smutně a chce, abych to věděl, mám to z filmu prostě cítit. Neříkám, že filmy nikdy nemůžou být o těžkostech filmaření a nemají se přihlašovat k subjektivitě - ostatně Všechno bude fajn bylo vzrušující právě tím, jak se Robinovo autorství proplétalo celým filmem. Ale to pasovalo tematicky, konceptuálně a formálně - nic z toho neplatí tady. Vlastně jsem nastoupil na trochu nešťastnou kolej - Z toho, co píšu, pravděpodobně vyplývá, že jednoduše nechci, aby se autoři dokumentů zpřítomňovali. I když jen nechci, aby to dělali tak líně, banálně a kontraproduktivně, jako je to uděláno tady. A právě proto, že minule mě tolik potěšilo Robinovo aktivní a zajímavé uchopení, kde se zajímavý postoj proměnil v zajímavý film, a Robin se dokázal zpřítomnit, aniž by byl jedinkrát vidět nebo slyšet (pokud se nepletu - rozhodně ne nějak výrazně), jsem sterilitou a zbytečností tohohle filmu úplně přejetý. 1 a 1/2 PS: Vím, že ignoruju přítomnost druhého režiséra. Samotného by mě zajímalo, jaká byla jeho role, ale nebudu o tom spekulovat a film je tak prominentně o Robinovi, že je mi to jedno.

  • Marigold -
    Žena na válečné stezce (2018)
    **** 17.5.2018

    Je lepší metodou záchrany světa sabotáž věží vysokého napětí, nebo adoptování ukrajinského sirotka? Tuto otázku řeší svérázná "zenová teroristka" ve šťavnatém, ironickém, nádherně nasnímaném a lahodně nazvučeném filmu Benedikta Erlingssona, který se podobně jako v O koních a lidech zabývá laskavými črtami islandské svéhlavosti. Zjevování kapely, která doprovází dění ironickým soundtrackem, připomene filmy Roye Anderssona, ale Woman at War je spíš čistá žánrovka ve stylu "gentle nordic weirdness", kterou si lze skvěle užít.

  • lesumir -
    Schindlerův seznam (1993)
    ***** 28.2.2008

    Spielberguv opus magnum, jednoznacne! Poprve jsem to videl na prime s ceskym dabingem, po kterem jsem byl docela rozhorcen. Ted po dlouhe dobe v originale s ponekud nekvalitnimi titulky, takze jsem se snazil stihat prekladat a jeste k tomu sledovat kazdou vterinku filmu! Dialogy byly naprosto perfektne vytvoreny, takze mi to nedelalo zadny problem. Liam Neeson, Ben Kingsley i Ralph Fieinnes byli naprosto fascinujici! Nechapu, proc ani jeden nedostal sosku nejvyssi, tohle mi opravdu unika. Prvni jmenovany byl po cely film uplne chladny a slo videt,m ze v dusi to je jinak, jen ta posledni scena s prstenem byla trosicku prestrelena, to nezvladl, aspon z meho pohledu. Fiennes a jeho Aman Goeth byl naprostym ztelesnenim nacisticke svine, ktere v te dobe vladly svetu. Z toho pohledu mam i pocit, ze Spielberg to bral trosku i s lehkou ironii, nektere zabery mi tak pripadaly. AZ moc poukazoval na ty hruzostrasne veci, ktere se v tu dobu dely. Prvni dve hodiny to bylo napinave, vzrusujici a dost tvrde. Uz na zacatku jsem musel zamacknout slzu! Poslednich 50 minut uz neslo v tom lepsim duchu, lepsim svetle a Oscar Schindler vysel jako nejvetsi zachrance zidu, nejvetsi hrdina. At to byla risska svine nebo ne, zachranil pres tisic zidu a to je myslim hlavni. Tady mi nestaci stupnice ani radky, ktere jsem napsal. Pocity z tohohle filmu se nedaji moc jednoduse vyjadrit a slovy uz vubec ne. 12/10!!!!!!!

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace