Nové recenze - Nováčci

Tomuhle filmu nechybí nic. Je tu akce, zápletka, tajemno a skvělý Benicio Del Toro. Přesto ve mě po shlédnutí zůstal pocit ztraceného času. Nějak jsme se mentálně minuli...

Nádherná červená knihovna jako vyšitá. Zláci zlí a nepřejícní, hlavní hrdina jako vzor ctnosti a charakteru, čelící všem protivenstvím s hlavou vztyčenou. Mladý pan hrabě sice hejsek a s dobrým srdcem, slečna dcera zásadová, čestná a rozhodně si mladého pána nevybrala pro peníze. Prostě taková krásná pohádka na příjemný večer, kterou občas potřebujeme všichni. Řemeslně perfektně zvládnuté a paní mlynářka skvělá. Škoda, že tam chybělo víc opravdovosti, něco jako Želary, ale to se nekonalo...

A pak že jeleni jsou býložravci. Hlavním hrdinou snímku je malý Lucas, chlapec žijící společně s mladším bráškou a tatínkem v malém městečku státu Oregon. Jednoho dne jeho otce v dolech napadne neznámá příšera a onemocní. Malý Lucas se tak musí začít starat nejen sám o sebe, ale také o bratra (a tak trochu i o taťku). Pro malého kluka je to těžký úkol a jeho podivné chování a následná šikana ve škole na tom nijak dobře nepřidá. Na scénu tak přichází i učitelka, která si hocha začíná víc všímat a snaží se přijít celé podivné situaci na kloub. Zanedbaná péče ze strany rodičů by v tomhle filmu zněla jako spásná myšlenka, ale bohužel. Tatínkova nemoc se totiž postupně rozrůstá do podivné formy. Ale malý Lucas stále věří, že má situaci pod kontrolou. Stačí aby taťkovi jednou za čas hodil za dveře zvířecí zdechlinu a všechno bude zase v pořádku, tatínek se určitě brzy zase uzdraví, nebo snad ne? Vizuálně dobře koukatelný horor založený na algonkinském folklóru. (SPOILER ZONE ->) Wendigo byl po vyzuální stránce krásně vyvedený, po dějové ošklivě nechutný, takže jednoznačně klobouček dolů. Přesto si neodpustím jedno malé rýpnutí: Pardon ale postava šerifa Paula? Seděla tam asi stejně tak jako šáša Krusty na pohřbu. Proč musí být ve skoro každém hororu blbý policista? Okey... proč musí být ve skoro každém filmu blbý policista?! Neříkám že všechny ostatní postavy odvedli práci na výbornou, ale tenhle chlapec mi tam zkrátka vůbec nesedl a modlila jsem se aby natáhl bačkory co nejdřív. Ale karma je zdarma, takže se mi mé nevinné přáníčko vlastně vůbec nesplnilo a ještě k tomu ho bůhví kdo pasoval na šiřitele dalšího zla, když si všichni myslí, že už je zlo dávno za žehnané. Ale ne, Paul prostě musel úplně na konci filmu zakašlat a najednou je z toho další horor message “zlo nikdy neskončí”. Antlers je pro mě přesto něco jako guilty pleasure horor. Líbila se mi příroda, pocit stále narůstajícího napětí a ta celková atmosféra po celý čas filmu. Dokonce i malý Lucas se mi tím svým kukučem dostal do srdíčka, a že mě takhle nadchne jenom málo dětí. Zkrátka se nejedná o žádný, v dnešní době docela častý, tuctový horor kde téměř nikdo neumře, prakticky bez akcičky nebo že by ani ty lekačky nestály za starou bačkoru. Takže jestli vás tenhle styl dnešních hororů přestává bavit, zkuste Antlers a uvidíte sami, zdali se jedná o vítanou změnu v těchto divokých vodách, či nikoliv.

Dobrý nápad v nešťastném provedení. Novodobý horor založený na základě děsivého meme, které se šíří jak mezi mládeží, tak i výstražně mezi rodiči. Po jeho zhlédnutí totiž začnou děti děsivou postavu z obrázku vídat i ve skutečnosti, dospělí však ne. Proč je tomu tak? Děsivá postava z memu jménem Grimcutty dětičky ovšem jenom nesleduje, ale postupem času začne jednotlivce i napadat a řezat nožem (který vždy vytáhne neznámo kde). A jelikož rodiče Grimcutty nevidí, připisují řezance za sebepoškozování a nezvyklé chování na základě šíření děsivého obrázku je znepokojuje víc a víc. Děti pak nevědí, jestli se dřív dostat ze spárů přehnaně starostlivých rodičů, nebo děsivého Grimcutty. Tenhle horor zněl hodně dobře, ale jenom zněl. Grimcutty vypadá ošklivě, ale tím to asi hasne. Nedělá pořádně žádné zvuky, ani jeho pohyby vyloženě nenahání takovou hrůzu, jakou by měli. Prostě divná kostrbatá postava, která jen blbě kouká a občas přijde blíž s nožem v ruce. Líbila se mi atmosféra nedorozumění mezi dětmi a jejich rodiči, ale tvůrci z toho dle mého nevytěžili tolik, kolik reálně mohli. Nezkusíme druhý pokus?

Když se řekne punk, představí si mnoho lidí směšně oblečené sprosté smažky obklopené smečkou psů a žebrající u východů z nádraží o cigára. Já si ale představím drsnou revoltu proti dusícím zvyklostem, které jsou vyžadovány jaksi automaticky, bechderoucí nářez, ... a to je Scott Pilgrim. Způsob, jakým je nafilmován, mě vcucnul, sežvýkal, obrátil naruby a vyplivl v naprosté extázi! Střih a dějové skoky, které vás protáhnou týdnem Scottova života asi za 5 sekund a vy ani on nevíte, jestli se vám to nezdá, mě hned na začátku donutily přestat soustředit se na děj, ale vychutnávat film jako trip. A když se Scott probudí ve své posteli vedle svého nejlepšího kámoše spulubydlícího (a jeho dvou milenců), tak začnete přemýšlet, jestli takovou dávku rozdýcháte. Všechny zvuky ve filmu mají svou obrazovou komixovou podobu. Všechny souboje jsou ve stylu Tekkena. A navíc to dopadne tak, jak podle mě má. Soundtrack je nosný a hutný stejně jako humor ve filmu. Roštěnky jsou roštěnkovité a Scott Pilgrim.....je růžovka. Prostě ujetá komixovo-pařansko-punková jízda, huráááá!

Opět krásný díl, který tahá scénář, ale trochu pokulhává režie, hned jsem se chtěl kouknout, zda tento díl měl na starost někdo jiný, než ty předešlé a je tomu tak. I tak slušných 85%, příští díl by už měl vést k některým rozuzlením, jinak se bojím, že nás tvůrci budou napínat zbytečně dlouho.

Je těžké být objektivní. Nemám rád americkou zahraniční politiku a jejich vojenské výpady zvlášť. Jak se mám ztotožnit s hrdinou, jenž chladnokrevně likviduje desítky mužů, žen a dětí, kteří se provinili tím, že brání svou vlast před nelegální invazí? Jak se mám ztotožnit s hrdinou ,který si dobrovolně způsobuje trauma a ničí tak život svůj i svých blízkých? To jsou otázky, na které budu muset najít odpověď. Povznesu-li se však nad tyto úvahy a připustím-li, že existují lidé, jako je náš hrdina, dostanu solidní příběh a studii vývoje amerického vojáka od přijímače po návrat z války z pohledu nezaujatého a skoro by se dalo říct objektivního. Jen ty náhledy do soukromého života nemusely být tak rozplizlé. Válka člověka jednou provždy změní, to vím už od Remarqua, nicméně je dobré to dnešní "Call of duty" generaci občas připomenout. Jinak je film natočen jako reklama na US Army - kdo ví, jestli to armáda částečně nefinancovala, takže jsem se dočkal spousty zbraní, vynikajícího zvuku a také nějakých klišé. Nic, co bych nepřežil.

Tento film mě dokonale překvapil. Šílené skoky dějové i skutečné, skryté identity, umírající i ožívající a gang motorkářů ve zmrzlinářském voze....to je jen závdavek dobré magorie. Dalším překvapením bylo herecké obsazení. Z velkých ranařů lze kromě hlavního hrdiny jmenovat jen Dannyho Treja. Potěšila mě však plejáda mých oblíbených přicmrndávačů. Matka byla myslím oponentkou Jima Carreyho ve Lháři, ind rozhodně prodával televize v Rande měsíce a kolohnáta z Velké ryby jistě drezuroval Mémini (to bych se skoro vsadil). A roštěnka? Ta byla velmi "šukadelická" a když jsem ji viděl naposled, pomáhala někomu hledat "mužo"... Děj valil dopředu, jak se na silniční film sluší a když bylo potřeba přeskočit kapitolu, tak se fakt skákalo, kostrbaté vysvětlování reality bylo nahrazeno velkým štěstím (něco jako v 96 hodinách). A pak už byl jen happyend, aneb jak se česky říká: žili šťastně až do smrti. Pokud si chcete odfrknout od všeho toho umění, co na nás současná kinematografie chrlí (ehm), pak je Bubliňák jasná volba.

Film má hned několik přitažlivých vlastností. Předně byl natočen podle skutečné události a jak říkají Bad religion: "Sometimes true is stranger than fiction..." Dále je to téma železnice jako takové. Ano, připusťme, že vlaků utržených ze řetězu jsme tu již pár měli, ale pořád je toto prostředí jiné, nevyvařené a rozjetý vlak je prostě sexy nepřítel. V tomto případě se navíc kupodivu nejedná o žádný zločin nebo vojenský transport, ale o normální vlak. Divák si užije ajznboňáckou terminologii i hantýrku a to není zcela běžné. Hele a vážně, kdy jste naposledy viděli akční film, ve kterém by nešlo o zločin...? Nesmíme též zapomenout na Danzela  Washingotna, který je, ať chceme nebo ne, poslední dobou slušnou zárukou kvality. A tento film není vyjímkou. Nevím, jestli ty tři vagóny s jakýmsi vysoce výbušným kosmickým palivem na výrobu mýdla přidali autoři pro zvýšení napětí nebo tam skutečně byly, ale myslím, že i bez nich by byl Nezastavitelný slušný thriller, který rozhodně stojí za to shlédnout.

Jednoduchá zápletka i příběh, založené na srandovních nechutnostech, dobře načasovaném napětí a lekačkách. Hrdinka je navíc roštěnka, takže když už to zrovna nefrčí, můžete v klidu slintat. Právě otevřená parodie, v níž se sice občas leknete, ale každý takový okamžik zasmějete dostatečnou dávkou prči, dělá z tohoto filmu tu správnou oddychovku. I když se tváří hrůzostrašně a kdykoli se objeví baba, modlíte se, abyste nikdy nebyli staří. Dobrých hororů je málo, stejně jako je poslední dobou málo čehokoli dobrého. Tenhle k nim ale patří.

Případ 39 spadá nejspíš do uvěřitelné reality. Satanské téma je v naší kultuře od nepaměti a je součástí našeho života stejně jako daně pro církve. Ale zatímco Damian budil v sedmdesátých hrůzu jen svou existencí, dnešního diváka nějaký ďábelský parchant už tolik nezaujme. Bylo proto potřeba upgradovat zlo na současnou úroveň, dát mu jazyk a řeč a nechat ho uspokojovat své zvrhlé choutky. Jodelle Ferland je v tomto směru více než jen partnerkou (mé oblíbenkyně) René. Andělsky vystrašená i ďábelsky lstivá a jedovatá....přesně jak to ty dnešní malé mrchy dokážou. Takže závěrem: Nevěřte dětem a když vás moc zlobí, upečte je zaživa!!!

Repo men. Vymahači? Spíš exekutoři. Středověký význam tohoto slova nabývá opět na síle a Repaři vyřezávají za tučnou provizi z dlužníků hardware. Zápletka i téma filmu jsou samy o sobě dost lákavé. Přidáme-li k tomu ještě Jude Lawa, který mě doposud výběrem materiálu nezklamal a vylepšíme Forestem Whitakerem bude hotowo. Nesmíme samozřejmě zapomenout na ty potoky krve. Už dlouho jsem neviděl tolik krve. Teda ve filmu, kde nebyly zombie. Naposled snad v tom kanálu ve spalovně v Šedé zóně. A závěrečná scanovací scéna je fakt maximální..."bejby, už jen jeden, už jen jeden".... Film Repo men je zkrátka svižný a hustý napínák, který stojí za to vidět. A dá-li se u takového filmu vůbec mluvit o pointě, pak mě napadá hned několik věcí: Předně žijme zdravě a dobře se o sebe starejme. Přestaňme už konečně izolovat smrt a umírající a pusťme je opět mezi nás - můžeme si tak vzpomenout, že smrt není nic děsivého a ušetřit se stresu. Bohatí to budou mít vždy lepší. A k dobrému filmu dobrý model....;-)

Greg je vrchní sestra a má dvojčata, která se nepodobají. Ani sobě. Navíc dostane lukrativní marketingovou nabídku. Propagaci prostředku na zlepšení erekce. Od jediné roštěnky ve filmu. Jack má infarkt a nechce to říct manželce. Navíc přišel o následníka. Vlastní vinou. Takže osloví Grega. Následuje řada "kmotrovských" vtipů. Do toho vrací se z daleka Gregův přítel a bývalý jeho ženy. Je fakt ve vatě. Proč, to nikdo neví. Samozřejmě začne balit mladou. Velmi pracháčskými způsoby. Pak jsou tam ještě nějaké babičky. A děda Dustin se objeví tři minuty na začátku a tři na konci. Zdálo by se, že zápletek nachází se ve filmu zdostatek a nemusí být tedy obav o nadupanou podívanou. Opak je pravdou. Vtipy jsou bohužel jaxi krátké. Nepromyšlené. Mělké. Až řídké. Je to fakt škoda, protože jinak je film opravdu pěkně natočený. Řemeslná práce lidí před i za kamerou je nadstandardní a dobře se na to dívá. Napadá mě slovo "hladké". Jenže to nefrčí. Nerozeznávám začátek, prostředek a ani konec. Prostě to tak nějak prošumí a vy si říkáte: o čem to vlastně bylo? Líbilo se mi to vůbec? Chci to vidět ještě jednou? Na to si nevzpomínám...

Film je opravdu pěkně natočený. Angelina i Johny podávají standardně vysoké výkony a to vše na pozadí nejkrásnějších měst Evropy. Po skoro až akčním začátku a setkání ve vlaku ale začíná zpomalovat. Tajemný nadhled ženy však kompenzuje zpomalení zvědavostí a napětím. Střídání těchto poloh udržuje diváka v pozoru (v mém případě vzhůru). Postupem času se ale stejně neubráním tlačítku přetáčení. Já prostě potřebuji buď rychlost nebo přemýšlení. Hudba je vyloženě bondovská a vůbec si nejsem jistý, jestli je to dobře nebo špatně. Spokojme se tedy s konstatováním, že je to hudba dospělá a docela se hodí. Film je také velmi realistický či reálný. Angelině uvěříte cokoli, co vypustí z pusy. Fakt se mi v tom líbila. Moc. Proto mě docela mrzel konec. Je sice očekávatelný, nicméně poněkud neuvěřitelný a překombinovaný.

Film je na můj vkus dost pomalý. Stejně jako hudba, která jím prolíná. Moderní country balancující na hranici popu zkrátka už není to, které se mi líbilo v Bratříčku, kde jsi. Utahané a k smrti utoužené cajdáky bohužel stupňují pocit "sakra, to snad nikdy neskončí". Tato úmornost ale dobře umocňuje náladu a dojem situace. Navíc opravdovost a uvěřitelnost Gwyneth (i jejího manžela) vše dobře zahušťuje. Ostatní postavy filmu jsou spíše karikaturami. Pan Chytrý je tak extrémně cool a supersprávný, že si asi nemáte uvědomit, jaký je to sobecký hnusec. Paní Hloupou všichni ponižují a nikdo ji nebere vážně, protože byla modelka a ty jsou přeci tupé. Přenesete-li se přes narežírované hlouposti, které "musí" dělat, pak zjistíte, že je to jediná "normální" postava filmu. Jinak myslím, že to je dobře natočená věc a stojí za pokus.

Skupinka nadšených filmových amatérov a ochotníkov sa rozhodla natočiť horor o strašidelnom dome,do ktorého keď raz vstúpite-nepustí vás von...Minimálny rozpočet-väčšinu času si herci v tme svietia baterkou,dlhé nudné dialógy o ničom a neprekvapivý koniec...Za snahu 2.hviezdy-35%.

Mám v základní filmotéce tři filmy, které se na stejné téma dívají každý z jiného pohledu. Předně Šifra mistra Leonarda. Mám ji rád nejen proto, že je to dobrá detektivka, ale především se velmi pěkně a logicky obouvá do katolické církve. Dává také konečně odpověď na otázku: kdo že to vlastně napsal bibli a kdy. Boření mýtu božského původu pana Ježíše považuji za základní úkol. Další je film Dogma. Svěží, rychlá, sprostá a hlavně černočerná komedie o pádu padlých andělů. V ní se také říká, že to katolická církev dělá špatně. Ale rozhodně nepopírá nic z mýtu a nahlíží na problém jinak. V kostce tvrdí, že není nutné věřit zrovna v boha, ale že je dobré věřit. V něco. A s tím výjimečně teda souhlasím. No a pak tu máme Constantina. Hluboko zabořeného přímo v mytologickém zadku. Celý postavený na svaté krvi z prokletého kopí. Jeho štěstí je, že tentokrát se o církvi nemluví, jen bere nebe a peklo a všechny ty serepetičky jako fakt a hotovo. Constantine, nepochopené dítě vydané napospas lékařské mašinerii. Léčením dohnané k sebevraždě, aby se znovu zrodil jako bojovník mezi nebem a peklem. Loví démony v bláhové naději na odpuštění. Právě v jeho osobě v podání Keanu Reevese dostává film to pravé mužo. Protřelý "polda", který loví zločince z vyššího levelu. A kouří jednu od druhé. To už se v americkém filmu nevidí často. Ani ostatní role nevyšly špatně. Keanovi kámoši jsou správně šílení, Gábina správně bezpohlavní a roštěnka je roštěnka. Nabité efekty, nějaká ta lekačka a zajímavá vize pekla. Žádné blbé zdržování a tváření se vážně. Ty dvě hoďky prostě utečou jako nic. Zkrátka pěkná akční oddychovka.

Myslím, že myšlenka tvoření a sdílení snů je sama o sobě tak silná, že nebylo potřeba přidávat k ní nějaké omleté varování o ztrátě pojmu reality. Varování, díky kterému je navíc narušena logika "snové mechaniky" přidáním jakéhosi mimořádného prvku sloucího Limbus. Varování, které lze navíc kdykoli vyjmout a film nejenže nic neztratí, ale jen získá. No ale stalo se a zase tak hrozné to není. Od začátku byl film také obestřen aurou nepřekonatelných efektů, na které jsem se těšil téměř stejně, jako na myšlenku samotnou. Co k tomu dodat? Jsou tam pěkné věci. Nejokatější jsou asi fyzikální "hrátky" a fantazie mladé architektky. Na mě ale spíše zapůsobily hrátky ve stavu beztíže, kterých je tam díkybohu požehnaně a které byly ve své době skoro revoluční. Jinak by se totiž o auře nedalo mluvit ani zdaleka. Jinými slovy: triková výbava je sice možná nadstandardní, nicméně stále spíše doplňková. Nehledě na to, že vám budou tak vařit závity, abyste udrželi nit, že si je vychutnáte až tak napodruhé či napotřetí. A to je vlastně fajn, ne? U kterého filmu můžete několikrát po sobě najít něco nového...?

Velmi často a s jistou oblibou říkám, že jsem se neženil proto, abych o něčem rozhodoval. Říkám to hlavně proto, že je to pravda a také, že jsem si vybral ženu, která respektuje mě a já zase respektuji ji, nehádáme se, nelžeme si, žijeme spokojeně. Kdo byl v životě ženatý více než 10 let a je obklopen ženatými přáteli, ten v tomto filmu jistě najde nejen zalíbení, ale i jistou dávku ztotožnění. Naivní a z velké míry egoistické mužské představy o pánu domu drtí realita na prach a každý si musí jednou přiznat, že pány domu jsou naše milované ženy. Původně jsem chtěl napsat, že Teorie tygra přivádí tento fakt do extrému, ale tak to není. I když se to mně samotnému zdá neuvěřitelné, podobné rodinné vztahy jsou tak rozšířené, že by se daly považovat za klišé. Zeptejte se sami sebe, kolikrát jste radši zvolili mlčení před zbytečnou nic neřešící hádkou? Je to samozřejmě opět otázkou ega. Zde v tomto filmu i ega ženského. Teorie tygra tedy nastavuje legendární zrcadlo našim vztahům a kdo ví, třeba se díky ní někteří lidé chytnou za nos a zachrání svá skomírající manželství.

Každý další sci-fi film, který doslova zhltnu na Netflixu, je jako vystřižený ze série Black Mirror. Silná myšlenka, super zpracování, jen o něco delší stopáž. V tomto případě jistě mnoho lidí zaskočilo, že se nejedná o akční film. Jsou v něm sice krátké bojové pasáže, ale jádro je spíše filosofické. Nutilo mě opět přemýšlet nad evolucí lidského druhu. Jsou zde dvě zjevné větve: x-man a kyborg. Já osobně spíše věřím v tu druhou, a proto mě film zaujal ještě více, než jsem čekal. A i když mi při závěrečném záběru ihned proběhlo hlavou, kde že si to ta paní bude dobíjet baterky, celkový dobrý dojem se tím nezkazil. Na závěr nutno zmínit celkem zvláštní vystupování mužských postav v tomto filmu. Je to sand tím, že se Korejci takto chovají i normálně, nebo je to nějaký korejský druh humoru?