Masahiro Šinoda

Masahiro Šinoda (1931, prefektura Gifu) je označován za intelektuála japonské nové vlny. Studoval historii divadla, ale po smrti matky v roce 1953 byl nucen jít předčasně pracovat. Praxe ve studiích Šočiku vedla k jeho debutu Koi no katamiči kippu (Láska nezná zpáteční jízdenku, 1960). Šinoda byl od počátku fascinován hlubší psychologií a estetikou, kterou prostřednictvím svého výrazného vizuálního stylu přenášel do svých filmů. Po odchodu z Šočiku v roce 1965 se v samostatné produkci věnoval mimo jiné dílu klasika divadelních her Monzaemona. Snímky Šindžú ten no Amidžima (Dvojí sebevražda v Amidžimě, 1969) i Jari no Gonza (Samuraj Gonza, 1986), za který byla Šinodovi udělena Zvláštní cena Stříbrný medvěd na festivalu v Berlíně, vznikly právě podle Monzaemona. V české distribuci byl uveden snímek Ticho (Činmoku, 1971) a MacArthurovy děti (Setouči išomen jakjudan, 1984), v nichž se vrací k důsledkům 2. světové války pro jeho generaci.

MFF Karlovy Vary