Zajímavosti (12)
Cesta do hlubin študákovy duše (1939)
- Jaroslav Žák priznal, že titul jeho diela je obmenou v tej dobe veľmi populárnej knihy francúzskeho autora Louisa Ferdinanda Célina: "Cesta do hlbín noci". (Raccoon.city)
Cesta do hlubin študákovy duše (1939)
- Film mal u divákov ohromný úspech, ale pre Jaroslava Žáka znamenal celkom zásadný problém, keď musel čeliť obvineniam Ústredného spolku československých profesorov, ktorý ho obvinil z porušovania profesijnej cti a musel sa tiež zodpovedať za niektoré satirické texty, v roku 1948 bol vylúčený zo Syndikátu slovenských spisovateľov a dostal tiež zákaz publikačnej činnosti. Vďaka hercovi Vilélmovi Prunerovi, ktorý vo filme tiež hrá jedného zo septimánov, potom publikoval pod jeho menom. (Raccoon.city)
Cesta do hlubin študákovy duše (1939)
- Vzhľadom k tomu, že Žákovi pražskí kolegovia nezniesli jeho úspechy ako literáta, odsťahoval sa radšej do východočeskej Jaroměře a s kamarátmi z Prahy udržiaval aspoň korešpondenčná styky a veľkolepé pijatyky po jaroměřských krčmách, kde bol obľúbeným štangastom. Listy medzi režisérom Fričom a spisovateľom Žákom vydal Národný filmový archív v knihe "Ej, Bogatyr makovice obrazotvorče..." (Raccoon.city)
Cesta do hlubin študákovy duše (1939)
- Režisér Martin Frič a autor předlohy Jaroslav Žák se později stali velice dobrými přáteli a v dobách válečné krize spisovatel Žák dokonce posílal Fričovi zásoby cigaret, které tehdy byly špatně k dostání a byly velice drahé. (Redyx1)
Cesta do hlubin študákovy duše (1939)
- Autor předlohy, divadelní hry a scénáře a rovněž učitel Jaroslav Žák zvolil pro postavu profesora Matulky (Jindřich Plachta) svého kolegu učitele, který měl trému ze státní zkoušky. (M.B)
Cesta do hlubin študákovy duše (1939)
- Zfilmováno na motivy knihy Jaroslava Žáka „Študáci a kantoři“. (M.B)
Škola základ života (1938)
- Není doloženo, zda noviny „Řev septimy“ skutečně existovaly. Je však pravdou, že nejedna škola si vlastní periodika vydávala, dokonce i v dobách socialismu měly střední školy vlastní bulletiny pro vnitřní potřebu (například někdejší SEŠ sady N. Krupské, dnes OA Heroldovy sady vydávala časopis SEŠka). Z doby, kdy byly filmy natáčeny, se podařilo sehnat výtisk novin nazvaných „Řev študáctva“, obsahem hodně podobným filmovému „Řevu septimy“, a nelze s ohledem na jeho náplň ani vyloučit, že se autor Jaroslav Žák z podobných vydání inspiroval. (Robbi)
Škola základ života (1938)
- Prvá verzia scenára Václava Wassermana z mája 1938 vypustila z pôvodného Žákovho všade prítomný študentský slang a musel byť nahradený úplne spisovnou češtinou. Základ konfliktu medzi učiteľmi a študentmi pripomínal triedny boj, nie boj generačný. Úvodný titulok pôvodne znel: „Střední škola viděna očima studenta je kolbiště, kde utlačovaný lid studentský vede nesmiřitelný boj proti panující kastě kantorů". Scenár bol viac o sociálnej nerovnosti v škole. Dokonca medzi učiteľmi Bartošom (Ladislav Boháč) a Lachoutovou (Marie Burešová) mal byť milenecký vzťah, ktorý mal nakoniec skončiť samovraždou učiteľky Lachoutovej. Wassermanova prvá verzia scenára tak vrhá Žákov komediálny námet do žánrovo alternatívnej polohy sociálnej drámy s tragickými prvkami a zaoberá sa témou sociálnej nerovnosti. Ako sa Žák k prvej verzii vyjadril: "Bude-li film proveden podle tohoto scenaria, nabudou diváci dojmu, že naše střední školství je v rukou charakterových mizerů, kteří patří do blázince a nikoli do školy.“ Ale pri schvaľovaní nastal problém, pretože scenár dostal zamietavý posudok. Zamietavý posudok scenára spôsobil pochybnosti pri schvaľovaní výrobného programu, čo malo za následok nepriznanie štátnej pomoci na výrobu filmu v hodnote 70 000 Kčs. (Raccoon.city)
Škola základ života (1938)
- Prvú verziu scenár napísal Jaroslav Žák už v marci 1938, ktorý sa pri písaní riadil úspechom divadelnej hry ponechal v scenári všetky dialógy a situácie, ktoré sa stretli s priaznivou odozvou u publika. Zachoval študentský slang. V autorskej explikácii sa Žák vopred dištancuje od filmovej verzie, pokiaľ bude prezentovať „príbeh mladých sŕdc s happyendom a plynúcimi obláčikmi“ a nie o snahu vystihnúť verne stredoškolské prostredie. Túto verziu scenára odovzdal Žák Martinovi Fričovi ako svoju scenáristickú prvotinu k úpravám, ktoré boli Žákom vopred očakávané a povedal: "Udělal jsem to raději delší a nechal tam všechny dialogy, které měly na jevišti úspěch. Škrtat se může vždycky, tak ať máte hodně materiálu.“ (Raccoon.city)
Škola základ života (1938)
- Fejtóny Jaroslava Žáka, ktoré vychádzali pre nedeľné vydanie Českého slova, boli už roku 1937 vydané knižne pod názvom "Študáci a kantoři – přírodopisná studie" nakladateľstvom Alois Srdce. Ešte v rovnakom roku a zároveň už po desiatich vydaniach knihy boli "Študáci a kantori" Žákom prevedení do podoby divadelného libreta pod názvom "Škola základ života", ktoré naštudovalo divadlo E. F. Buriana. Inscenácia v Burianovom divadle dosiahla 170 repríz, čo viedlo k šíreniu hry na scény ďalších miest. Zaujímavé je, že v Plzni, Ostrave a v Brne mala hra taký ohlas, že cenzúra zakázala stredoškolskej mládeži prístup na predstavenie. (Raccoon.city)
Škola základ života (1938)
- Autor původního námětu Jaroslav Žák byl dlouholetým středoškolským profesorem v Praze, Dvoře Králové, Jaroměři a v Liptovském Mikuláši na Slovensku. (Duoscop)
Škola základ života (1938)
- Nápad natočit komedii na základě populárních fejetonů Jaroslava Žáka se setkal s odporem představitelů ministerstva a školské správy. Až autorita Filmového poradního sboru dopomohla k realizaci tohoto projektu. (Teres)
Scenárista
| Filmy | |
|---|---|
| 1947 |
Čapkovy povídky |
| 1939 |
Cesta do hlubin študákovy duše |
| 1938 |
Škola základ života - divadelní hra |
| Divadelní záznam | |
|---|---|
| 2018 |
Škola základ života - divadelní hra |
| 2016 |
Škola základ života - divadelní hra |
| 2011 |
Škola základ života - divadelní hra |
Spisovatel
| Filmy | |
|---|---|
| 1939 |
Cesta do hlubin študákovy duše - kniha |
| Seriály | |
|---|---|
| 1969 |
Dobrodružství šesti trampů - kniha |
| Divadelní záznam | |
|---|---|
| 2011 |
Škola základ života - kniha |