Vladimír Vodička

V roce 1948 získal doktorát na právnické fakultě Univerzity Karlovy. V roce 1958 založil společně s Helenou Philippovou, Ivanem Vyskočilem a Jiřím Suchým Divadlo Na zábradlí. 3. března 1959 se k činohernímu souboru divadla připojil Ladislav Fialka se svou pantomimickou skupinou. Od prosince 1958 do ledna 1992 zastával Vodička v Divadle Na zábradlí funkci ředitele. Působení na této scéně silně ovlivnilo podobu jeho písničkové tvorby mezi léty 1958–64. Byl autorem nebo spoluautorem hudby a písní ke hrám Astrolog, Devět klobouků na Prahu, Faust, Markétka, služka a já, Nejlepší roky paní Hermannové, Největší z mušketýrů, Kdyby tisíc klarinetů, Smutné Vánoce, Papoušek má jedničky atd. Hlavní interpretkou jeho písní byla tehdy nejuznávanější česká šansoniérka Ljuba Hermanová, která zde působila do roku 1964. Texty k jeho hudbě psali zejména Pavel Kopta (Kanár, Praha je Praha, Tři vteřiny a další) a Jiří Suchý (Jsem žena, která ví, Láska a karty, Nesplněné přání a jiné). Spolupracoval s Divadlem S. K. Neumanna, Semaforem, Divadlem Jiřího Wolkera. Byl velkým příznivcem jazzu, v roce 1961 zorganizoval v Divadle Na zábradlí jazzový festival. Od roku 1967 se výlučně věnoval vedení divadla. Jako předseda festivalových výborů se zúčastnil v letech 1969–70 světových festivalů pantomimy Pod jeho vedením se Divadlo Na zábradlí zúčastnilo několika divadelních festivalů světové scény (Edinburg, Paříž, Londýn apod.