Renáta Doleželová

Renáta Doleželová se narodila 2. června 1950 v Brodku u Přerova. Už v dětství se toužila stát velkou klavíristkou, avšak její hraní v brodském ochotnickém spolku J. K. Tyl ji přimělo k herecké činnosti. Roku 1969 absolvovala chemickou průmyslovku v Přerově a poté studovala herectví na brněnské JAMU (1969 až 1973).

Po vystudování prošla ostravským Divadlem Petra Bezruče (1973 – 1979) a hlavně hereckým souborem Filmového studia Barrandov (1979 – 1991). V 90. letech se uvedla na scénách plzeňského Divadla pod lampou a Divadla U hasičů v Praze.

Svým uměním vytvoření mladistvého půvabu a bezprostředností dívčího projevu upoutala umělkyně Renáta Doleželová ve své době jak diváky, tak i odbornou divadelní kritiku. Podle svých slov neměla ráda postavy naivek, více ji lákaly (a snažila se také získat) složité charakterní role se složitějším až psychologickým nádechem, kde měla možnost rozehrát celý svůj herecký výrazový rejstřík.

Významný byl také její měkký a jemný hlas, jenž však byl velmi tichý a neprůbojný. Z divadelních inscenací si připomeňme například „Cyrano z Bergeracu" (Roxana), „Parádní pokoj" (Marie), „Tři klobouky" atp.

S českou kinematografií přišla Renáta Doleželová poprvé do styku ještě za studií jako zraněná dívka v psychologickém příběhu Josefa Pinkavy PANTER ČEKÁ V 17,30 (1971). O dva roky později stvořila na stříbrném plátně dvě titulní a velké úlohy Zdeny Bagárové v dramatu Jiřího Sequense KRONIKA ŽHAVÉHO LÉTA (1973) a komunistické protifašistické bojovnice Anky Kadlecové, jež zažije tragické mnichovské události, bitvu u Sokolova a také květnové povstání, ve Vávrově válečné velkotrilogii DNY ZRADY (1973), SOKOLOVO (1974) a OSVOBOZENÍ PRAHY (1975).

Poté na filmovém plátně stvořila menší i větší úlohy milé Evy v kriminálním Schulhoffově dramatu OSUD JMÉNEM KAMILA (1974), učitelky ve „výrobním" dramatu s Aloisem Švehlíkem PARAGRAF 224 (1979) Zdeňka Sirového, Růži v Bočanově smutné komedii PŮL DOMU BEZ ŽENICHA (1980) s Vladimírem Menšíkem a Blaženou Holišovou v titulních úlohách, Kocourovy (Ivan Vyskočil) ženy v dětském snímku Jaromíra Borka MUŽ PŘES PALUBU (1980), Dr. Hladíkové ve slovenském snímku POMSTA MŔTVÝCH RYB (1980) Dušana Kodaje, Dr. Martincové ve Vorlíčkově komedii s Vladimírem Menšíkem ZRALÉ VÍNO (1981), Roubíkové ve VELKÉM PŘÁNÍ (1981) Vojtěcha Trapla, paní Blanky v HADÍM JEDU (1981) režiséra Františka Vláčila, osvětlovačky v ZELENÉ VLNĚ (1982) Václava Vorlíčka, sekretářky a mladé ekonomky v Matějkově dramatu MÁ LÁSKA S JAKUBEM (1982), skladnice Pavlíny v Kopřivově psychologickém snímku ZÁMEK „NEKONEČNO" (1983), ženy v komedii ANDĚL S ĎÁBLEM V TĚLE (1983) Václava Matějky, Zuzany v dramatu PAVUČINA (1986) Zdenka Zaorala a naposledy Salabové ve SPRÁVNÉ TREFĚ (1987) Rudolfa Růžičky.

V komedii JAK NAPÁLIT ADVOKÁTA (1980) namluvila Jitku Havlíčkovou v úloze hostesky ve varieté Adély Koperové. Doleželová spolupracovala s rozhlasem („Vajíčko", „Huckleberry Finn" atd.) i televizními inscenacemi (HNÍZDO, POČÍTÁNÍ OVEČEK, VĚTRNÁ SETBA).

Největší popularity si vydobyla svým účinkováním v seriálech (LEGENDA O ŽIVÝCH MRTVÝCH, DYNASTIE NOVÁKŮ, MY VŠICHNI ŠKOLOU POVINNÍ): paní Lucie v Tučkově historickém seriálu CTNÁ PANÍ LUCIE (1972), tragicky zemřelá první manželka vyšetřovatele Jana Zemana (Vladimír Brabec), učitelka Lída Brůhová – Zemanová, v Sequensově politickém kriminálním seriálu 30 PŘÍPADŮ MAJORA ZEMANA (1974 – 1979) a mladá sekretářka tajemníka J. Pláteníka (Jaroslav Moučka) Zdenička v normalizací poznamenaném seriálu scenáristy Jaroslava Dietla a režiséra Evžena Sokolovského OKRES NA SEVERU (1980).

Postupem času se těžiště její práce přesunulo také k dabingovému mikrofonu (např. BAŽANTI KONTRA DRACULA, PSYCHO, PLECHOVÝ BUBÍNEK, DENNÍ SVĚTLO, FLINSTOUNI či TITANIC; dabovala také herečku Leslie Charleson), publicistice a napsala taktéž jednu divadelní hru.

Zajímala se rovněž o okultní vědy, numerologii, vykládání karet a věštění z mincí. Hereččiny deprese vyvrcholily, pouhých deset dní po padesátých narozeninách, k sebevraždě – 12. června 2000 v Praze... Přestože patřila v 70. letech mezi populární herečky, v dalších létech upadla v zapomnění.

Jaroslav "krib" Lopour