Marie Durnová pochází z Brna, kde maturovala na jedenáctiletce, její touha stát se herečkou však narazila u přijímacích zkoušek na JAMU, kde neuspěla. Nastoupila ale jako elévka do pražského Divadla Jiřího Wolkera (1960-1962), po dvou letech se ale vrátila do Brna, kde nastoupila do angažmá v Divadle bratří Mrštíků (1962-1965). Mezitím se podruhé pokusila o přijímací zkoušky na JAMU, tentokrát sice uspěla, ale do školy nenastoupila, protože chtěla hrát divadlo; studia na JAMU pak dokončila až v roce 2000. V letech 1966-1971 hrála v libereckém Divadle F. X. Šaldy, následně spoluzakládala studiovou scénu Ypsilon, k jejímž oporám pak patřila plných osmnáct let (1972-1990). Po přesunu Ypsilonky z Liberce do Prahy se pak Durnová trvale usadila v hlavním městě. V roce 1991 načas odešla do Ústí nad Labem, kde hrála v Činoherním studiu, které pak v roce 1994 přesídlilo do Prahy a bylo sloučeno s pražským Rokokem. Od roku 1996 pak Marie Durnová hrála v Divadle ABC, po roce 2000 pak významným způsobem hostovala v Mladé Boleslavi. V divadle ztvárnila za desítky let řadu různorodých postav v širokém spektru žánrů. Po čtyřiceti letech se Marie Durnová v roce 2006 vrátila na rodnou Moravu a stala se členkou činohry Národního divadla v Brně.
Filmovou kariéru zahájila Durnová počátkem 60. let dívčími rolemi (ŽIVOT BEZ KYTARY, 1962), dlouholeté mimopražské angažmá jí však znemožnilo více se u filmu či televize prosadit. Její vedlejší role ze 70. a 80. let se tak dají spočítat na prstech jedné ruky. Výraznější příležitost dostala s postavou paní Plaché ve filmu POČETÍ MÉHO MLADŠÍHO BRATRA (1999). Působila také v rozhlase. V médiích někdy vystupovala pod vyvdaným jménem jako Marie Durnová-Hynková. Z manželství má dva syny.
Pavel "argenson" Vlach
