foto

Claude Miller

  • nar. 20.2.1942
    Paříž, Francie
  • zem. 4.4.2012 (70 let)
    Paříž, Francie
  • Sdílet na Twitteru
  • Sdílet na Facebooku

Biografie

Režisér Claude Miller pochází z Paříže, kde také vyrůstal, za války byla řada členů jeho rodiny kvůli svému židovskému původu pronásledována. V letech 1962-1963 studoval na slavné filmové škole IDHEC (Institut des hautes études cinématographiques), poté absolvoval vojenskou službu a v jejím průběhu začal s filmováním. Po návratu z armády začal působit jako asistent režie a pracoval pro nejslavnější jména francouzské filmové historie jako byli Marcel Carné, Michel Deville, Jean-Luc Godard, nejdůležitější pro něj ale byla spolupráce s jedním z hlavních tvůrců nové vlny, Françoisem Truffautem. Také pro něj pracoval jako asistent režie, koncem šedesátých let se ale začal prosazovat i jako producent a brzy zaujal i jako autor scénářů, například k filmu OBRAZOTVORNOST KŘUPANŮ (Fantasia chez les ploucs, 1971) zpracoval dialogy. Počátkem sedmdesátých let natočil také dva krátké filmy, příležitostně se v menší herecké roli postavil i před kameru.

Až po deseti letech práce u filmu a sbírání zkušeností se Claude Miller odhodlal k vlastnímu celovečernímu debutu. Sklidil úspěch, což se týkalo i všech následujících filmů. Miller za více než třicet let natočil zatím pouhých patnáct filmů, každému z nich ale věnuje pečlivou pozornost a precizní přípravu, prakticky každý z jeho titulů byl také vždy v několika kategoriích nominován na Cézara, nemluvě o oceněních v zahraničí. První Millerův film, NEJLEPŠÍ ZPŮSOB CHŮZE (La meilleure façon de marcher, 1976), byl zajímavou studií složitého soužití dvou odlišných mladých lidí; psychologická problematika s důrazem na výchozí sociální prostředí byla ostatně vždy Millerovou doménou. Režijní debut byl nominován na Cézara v šesti kategoriích (získal cenu za kameru).

Nebývalý úspěch spojený pravidelně s několika nominacemi na Cézara provázel i Millerovy další filmy, vždy navíc obohacené hereckými výkony velkých jmen nebo naopak nadějných debutantů. Z Millerovy další tvorby vynikají především psychologicky laděná kriminální dramata SVĚDEK (Garde à vue, 1981) a ZHOUBNÉ PÁTRÁNÍ (Mortelle randonée, 1983). Film SVĚDEK s Lino Venturou a Michelem Serraultem navíc překročil dvoumiliónovou návštěvnost v kinech. S následujícími filmy NESTOUDNICE (L'effrontée, 1985) a MALÁ ZLODĚJKA (La petite voleuse, 1988; v obou případech v hlavní roli s Charlotte Gainsbourg) se vrátil k problematice dospívání a zřetelně byl v těchto dílech inspirován svým učitelem Françoisem Truffautem. První ze jmenovaných titulů, NESTOUDNICE, navíc znovu dosáhl značného komerčního úspěchu a v kinech jej vidělo více než dva a půl miliónu diváků. Po čtyřleté odmlce se pak velkorysým stylem vrátil na plátna kin s historicky pojatým melodramatem KLAVÍRISTKA (L'accompagnatrice, 1992).

Opětovný triumf se pak dostavil znovu s tématikou dospívání ve filmu LYŽAŘSKÝ ZÁJEZD (La classe de neige, 1998), za který získal zvláštní cenu poroty na festivalu v Cannes. Po několika dalších titulech slavil i velký návrat na plátna kin s rodinnou historickou freskou TAJEMSTVÍ (Un secret, 2007), který jen ve Francii vidělo v premiérovém nasazení více než jeden a půl miliónu diváků. Poprvé ve své práci Miller do tohoto filmu včlenil prvky své vlastní autobiografie a těžkých životních zkušeností člena židovské rodiny za války. Film získal jednoho Cézara, v deseti dalších kategoriích byl nominován a Miller navíc získal cenu na festivalu v Montrealu. Kromě toho pracoval Miller také pro televizi, kde realizoval desítky reklam, točil mimo jiné i seriály.

Filmy Claude Millera se k nám dostávaly se značným zpožděním, vesměs až po roce 1989, převážně na televizní obrazovce, v roce 2006 byl jeho první snímek uveden na festivalu v Karlových Varech, o rok později pak sám režisér uvedl některé své tituly na Festivalu francouzského filmu. Claude Miller má na svém kontě za filmy 12 různých ocenění a přes dvacet dalších neproměněných nominací. V roce 2002 byl členem poroty Mezinárodního filmového festivalu v Cannes, v témže roce podpořil prezidentskou kampaň Lionela Jospina. Často také vystupuje po celém světě s přednáškami o filmu, takto hostoval i v Praze.

Millerovou manželkou je Anne Weill, známá spíše jako Annie Miller, která začínala jako herečka, později se v různých profesích podílela na manželových filmech, dnes je známá především jako scénáristka a producentka. Jejich syn Nathan Miller se také pohybuje ve světě filmu, původně jako herec, dnes hlavně jako asistent režie.

Pavel "argenson" Vlach

Scenáristická filmografie

Režijní filmografie

Herecká filmografie

Fanoušci tvůrce

tvůrce nemá žádné fanoušky
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace