foto

Paola Quattrini

  • nar. 9.3.1944 (76 let)
    Roma, Lazio, Itálie

Biografie

Ve čtyřech letech před kamerou, v osmi před rozhlasovým mikrofónem a v deseti na prknech co znamenají svět. Římská rodačka Paola Quattrini začala svou hereckou kariéru již v dětství a herectví zůstala věrná po celý život. Paola je jedna ze čtyř sester: Marisa, Gabriella, Rossana a Paola. Jejich otec se prý styděl za to, že neměl syna. Marisa Quattrini byla také herečkou. Svou kariéru zahájila až po Paole a byla velmi hrdá na svou přezdívku „Shirley Temple italiana“. Marisa natočila poslední snímek roku 1970 a zemřela mladá. Mezi Marisou a Paolou bylo velké pouto a Paola sama říká: „Mám ji navždy ve svém srdci a každé mé vystoupení je pro ni.“

V divadle si Paola svou premiéru zažila v roce 1954, když si zahrála ve hře na motivy románu „The Power and the Glory“ („Il potere e la gloria“). Na divadelních prknech vystupuje neustále od svého debutu až po zatím poslední roli ve hře „Quartet“ (2018), kde se režie zhostil Patrick Rossi Gastaldi. Divadelních rolí je to více než sedmdesát. V oblasti filmu i divadla je Paola Quattrini spjata zejména s komedií. Kromě komedií hrála také v mnoha dramatech.

Její filmový debut ve čtyřech letech je spojen s malou rolí v dramatu Il bacio di una morte (1949). Mezi úspěšné komedie lze počítat Ragazze d'oggi (1955) , Le magnifiche 7 (1961) či Le finte bionde (1989). Jako dramata lze uvést válečné Guai ai vinti (1954) či dobrodružné I Reali di Francia (1959). V roce 1972 hrála roli Marilyn Ricci v úspěšném giallu Perché quelle strane gocce di sangue sul corpo di Jennifer?

Z televizní obrazovky je známá jako Ljzavetasi z televizní mini-série I demoni (1972), v dalším televizním snímku Puccini (1973) hrála Giannu a roku 1982 se objevila v další televizní mini-sérii Panagulis vive. Hrála rovněž ve filmu Di padre in figlio (1982) v režii Vittoria Gassmana a se samotným Gassmanem hrála v jednom ze svých posledních filmů, v komedii Bomba (1999). Po dlouhé době si ve filmu zahrála učitelku, a to roku 2016 ve snímku Abbraccialo per me.

V letech 1973 až 1976 byla tváří televizní reklamy na kávu Lavazza. Paola Quattrini je kromě herečky také uznávanou dabérkou. I s touto činností začala již v dětství a úspěšná byla po celý život. Poprvé jejím hlasem promluvila Pauletta ve filmu Giochi proibiti (Jeux interdits) – 1952. Dabovanou herečkou byla v tomto případě Brigitte Fossey. Později se stala nedílnou součástí animovaného seriálu Scooby Doo z produkce Hanna-Barbera. Hlas Daphne je pro Itálii hlasem Paoly. Jako zpěvačka natočila v roce 1971 dva singly „Quando la luna è blù“ a „La gattina“.

V roce 1993 obdržela Paola Quattrini Stříbrnou stuhu pro nejlepší herečku ve vedlejší roli (Nastro d'Argento alla migliore attrice non protagonista). Jednalo se o drama Pupi Avatiho Fratelli e sorelle (1991), kde ztvárnila Leu. 2. června 2003 jí prezident Italské republiky udělil titul Commendatore della Repubblica Italiana, za život věnovaný filmu, televizi a divadlu. Několik cen obdržela také za dabing japonského animovaného seriálu Lamù. Ocenění v její kariéře bylo mnoho, tak už jen příklady jako cena Gassman di Lanciano jako nejlepší herečka v divadelní hře „I ponti di Madison County“ v roce 2010. Ve stejném roce ceny Gino Bramieri vydaná provincií Taranto a cena Personalità Europee. V roce 2014 pak cena Le Donne e il Teatro.

V roce 2009 vydala knihu A.M.O.R.E., jedná se o autobiografický román vydaný nakladatelstvím Simonelli Editore. V roce 2017 se stala obětí krádeže, když byla na divadelním turné. Po návratu domů jí čekalo hořké překvapení. Ukradeno bylo asi 50 tisíc eur v klenotech. Zloději se do domu dostali násilím přes francouzské okno v prvním patře. Žádný ze sousedů si bohužel ničeho nevšiml. Paola Quattrini byla dvakrát vdaná a její dcerou je Selvaggia Quattrini (*1975), která se také vydala na hereckou kariéru.

Petr "Hennes" Hennebichler

Fanoušci tvůrce

tvůrce nemá žádné fanoušky