Biografie
Božena Šustrová se narodila 15. října 1915 v Náchodě jako Božena Jindřiška Ludvika Terezie Šustrová. Už od čtyř let byla oblíbenou herečkou dětských postav v ochotnickém spolku v Náchodě.
Začala studovat, absolvovala nižší gymnázium, klášterní školu Uršulinek v Hostinném, anglickou kolej Viktoria v Praze, obchodní školu a měla dokonce státní zkoušku z Angličtiny, Němčiny a Češtiny. Dávným snem Boženy Šustrové bylo stát se učitelkou (založit si školu), ale opět se dostala na scénu, a to rozhodlo. Touha po herectví a slávě byla silnější a přitažlivější.
V Náchodě hrál pohostinsky s Boženou Šustrovou Václav Vydra, který mladičké Boženě doporučil studia na pražské Konzervatoři. Také se tak stalo.
Ještě za studií se krátce stala členkou činohry Národního divadla (1936 – 1937), kde vystoupila v malých rolích jako osmá snacha („Smrt matky Jugovićů"), dáma ve společnosti („Vesele se točíme dokola"), Xenie („Boris Godunov"), Aňutka („Revizor") a také 4. dvorní dáma („Svatá Jana"). Jinak na sebe upozornila se Svatoplukem Benešem v „Létě" Fráni Šrámka a díky Wildeově komedii „Na čem záleží" získala angažmá v Divadle na Vinohradech (1937 – 1943).
Posledním českým hereckým působištěm krásné Boženy Šustrové bylo Divadlo Anduly Sedláčkové (1943 – 1945). Božena Šustrová byla skvělou představitelkou mladých temperamentních milovnic a chytrých děvčat.
Se svým sugestivním výrazem, kulaťoučkým obličejem a stále usměvavou tváří role vytvářela s pohotovostí, jistotou, školenou dikcí a pečlivými výraznými gesty. Největší herecký rozmach zažila na Vinohradech, kde vytvořila své nejstěžejnější kreace, např. mladá Blanka v inscenaci „Doňa Sanča" Julia Zeyera. Ve stejném duchu, jako její divadelní postavy, hrála také v české kinematografii.
Na filmovém plátně se poprvé zjevila ještě jako studentka konzervatoře v komedii Otakara Vávry a Hugo Haase VELBLOUD UCHEM JEHLY (1936), kde byla přítelkyní rozmarné Niny (Adina Mandlová).
Nejdřív si několikrát zahrála menší role, kde mohla zúročit jedině svůj krásný a roztomilý zjev: byla mladou dělnicí v Cikánově komedii DĚVČE ZA VÝKLADEM (1937), Jiřinou ve Vančurově a Kubáskově LÁSCE A LIDÉ (1937), Růženkou Královou v dramatu NEPORAŽENÁ ARMÁDA (1938) Jana Bora, Oldřiškou Sudíkovou v Binovcově DRUHÉM MLÁDÍ (1938), Tončou v komedii ŽENY U BENZINU (1939) diletanta Václava Kubáska, Nelly Wernerovou ve Fričově dramatu MUŽ Z NEZNÁMA (1939), komornou babičky Lepařové (Antonie Nedošinská) v další Binovcově komedii LÍZINO ŠTĚSTÍ (1939), Slávkou v Čápově PANNĚ (1940) a naposled rozmazlenou Adélkou Houdkovou v melodramatu RUKAVIČKA (1941) J. A. Holmana.
U třech režisérů získala největší a nejvýraznější dramatické a i komické úlohy: u Františka Čápa sehrála s Jiřím Dohnalem dvojici naplněné lásky, života a radosti (na rozdíl od patetické dvojice Jiřího Wohanky a Jaroslavy Obermaierové v pozdějším zpracování stejného díla z roku 1971) Kristy a Jakuba v příběhu BABIČKA (1940), u Zdeňka Giny Hašlera stvořila nebojácnou Věru Navrátilovou v komedii s Jindřichem Plachtou SVÁTEK VĚŘITELŮ (1939) a Mášu Hálovou patřící k ústřední čtveřici s Natašou Gollovou, Jiřím Dohnalem a Ladislavem Peškem, jež bydlí spolu v jednom bytě v komedii OKÉNKO DO NEBE (1940) a u svého nejčastějšího (a také úplně prvního) režiséra Otakara Vávry přetvořila pro návštěvníky kin prodavačku Mary, která s Lídou Baarovou, Adinou Mandlovou a Jarmilou Bechyňovou prodává v automatu v dramatu PANENSTVÍ (1937), Máří v komedii CECH PANEN KUTNOHORSKÝCH (1938), Hanči Podestátovou svádějící mladého abiturienta Josefa Hupku (Rudolf Hrušínský) na dráhu potulného muzikanta v HUMORESCE (1939), Cilku v poetické POHÁDCE MÁJE (1940) a komornou v romantické MASKOVANÉ MILENCE (1940) s Lídou Baarovou a Gustavem Nezvalem v titulních rolích.
Božena Šustrová byla u diváků velmi oblíbená, a i když hrála v letech 1936 – 1941 pouze v osmnácti snímcích, její úloha v historii československé kinematografie je nezanedbatelná. Navždy zůstane skvělou filmovou představitelkou temperamentních děvčat z přelomu 30. a 40. let.
Filmová práce Šustrové skončila v roce 1941, divadelní a veřejná roku 1945. Podle některých svědectví se za německé okupace zkompromitovala styky s nacisty (sňatek s Arnoštem Paulerem, snad Němcem), a proto po válce raději emigrovala do USA. Byla celkem třikrát vdaná (jako Paulerová, Černá a Hornáková), ale pokaždé ovdověla. Další osudy Boženy Šustrové nejsou více známy, ale měla snad zemřít po těžké nemoci 15. listopadu 1981 ve venezuelském Caracasu, měsíc po svých šestašedesátiletých narozeninách.