foto

Božena Svobodová

  • nar. 24.2.1893
    Třebíč, Morava, Rakousko-Uhersko
  • zem. 10.1.1961 (67 let)
    Praha, Československo

Biografie

Božena Svobodová se narodila 24. února 1893 v Třebíči jako Bohumila Veselá. O jejím soukromí a o životě nemáme mnoho zpráv. Jejím mužem byl herec Jan Svoboda (1889 – 1974). Neznáme ani přesný seznam divadelních angažmá, v nichž by měla Božena Svobodová účinkovat. Hostovala převážně na pražských i oblastních scénách. Největší uplatnění ale nalezla v české kinematografii 20. a 30. let.

Filmoví tvůrci mohli skvěle využít (a využili) silnou postavu této herečky, kulatý vznešený obličej, vznešené chování a vystupování, inteligenci a ve zvukovém období též její vytříbený hlasový projev. Mohla tak přetvářet ušlechtilé dámy z vyšších kruhů, městské paničky, královny, manželky, kněžny, primadony, šéfredaktorky, spisovatelky a ženy konzulů, hrabat, dvorních radů a dalších vysoce postavených mužů.

Debutovala roku 1922 v devětadvaceti letech jako Růženka v nedochovaném melodramatu TRESTANCI NA ŠPILBERKU / REVÍRNÍK ANTON (1922) Roberta Blümsriedera. Další rok se představila jako žena Floriána Karáska (Filip Balek – Brodský) v Innemannově a Seidlově komedii Z ČESKÝCH MLÝNŮ (1925), mlynářka v ilustraci písně TULÁK / SILNICE BÍLÁ PŘEDE MNOU (1925) Josefa Kokeisla, manželka pana statkáře Jana Zarena (Theodor Pištěk) v melodramatu Vladimíra Slavínského SYN HOR (1925) a majitelka módního salonu Agáta Pazderková v Krňanského VDAVKÁCH NANYNKY KULICHOVY (1925) podle stejnojmenného románu Ignáta Herrmanna.

V druhé polovině němých 20. let se uvedla jako (téměř pokaždé jako manželka Theodora Pištěka) žena dvorního rady Václava Praka (PŘÍBĚH JEDNOHO DNE), bytná Ríši (POHÁDKA MÁJE), manželka Dr. Bezouška Mařenka (PANTÁTA BEZOUŠEK), matka Nataši (KREUTZEROVA SONÁTA), žena rychtáře Květy (BLUDNÉ DUŠE), třídní profesorka slečna Marková (SEXTÁNKA), továrníkova žena (PRAŽSKÉ DĚTI), manželka komerčního rady pana Urbana Otýlie Urbanová (ZNÁMOSTI Z ULICE), matka hraběte Březenského (POHORSKÁ VESNICE), Steplerová (OSUDNÉ NOCI), konsulova žena (ZNÁŠ ONEN MALÝ DOMEK U JEZERA), Chrapoutova žena (PASÁK HOLEK) a matka Rivolová (CHUDÁ HOLKA).

Po nástupu zvuku v českých ateliérech a biografech se Božena Svobodová uvedla mimo jiné ve snímcích PSOHLAVCI (žena Wolfa Maxmiliána Lamingera svobodného pána z Albenreuthu, zvaného Lomikar), OSADA MLADÝCH SNŮ (manželka bankéře Sychry), KAREL HAVLÍČEK BOROVSKÝ (spisovatelka Božena Němcová), ZAPADLÍ VLASTENCI (učitelova žena), SESTRA ANGELIKA (představená kláštera), nedokončené ROZMARY MLÁDÍ (žena), MADLA Z CIHELNY (učitelka bontonu), MATKA KRÁČMERKA (švadlena), GRANDHOTEL NEVADA (pacient), STUDENTSKÁ MÁMA (lékárnice Kučerová), CÁCORKA (majitelka salonu), JEDNA Z MILIONU (šéfredaktorka) i MILAN RASTISLAV ŠTEFÁNIK (italská královna).

Od poloviny 30. let ještě, i když nabídek od filmařů znatelně ubylo, byla zvědavou manželkou hosta pana Remingtona (Ferdinand Hart) ve Fričově komedii AŤ ŽIJE NEBOŽTÍK (1935), mlynářkou v LOJZIČCE (1936) Miroslava Cikána, kněžnou v Innemannově a Tylově báchorce ŠVANDA DUDÁK (1937) a paní Karasovou v KRBU BEZ OHNĚ (1937) Karla Špeliny.

Během německé okupace získala jenom jeden, ale pro příběh nanejvýš důležitý, filmový úkol vytvořit nafoukanou primadonu Boguslawskou, jenž kvůli závisti zaviní umělecký neúspěch své konkurentky ve Vávrově TURBÍNĚ (1941). Do filmových ateliérů se nakonec vrátila až o šest let později, jen proto, aby si zahrála svoji úplně poslední filmovou úlohu.

V již znárodněném filmu, v optimistické komedii TŘI KAMARÁDI (1947) podle námětu Jiřího Brázdy, se představila pod režijní taktovkou tvůrce Václava Wassermana jako hospodyně u notáře JUDr. Hlaváčka (Václav Poláček). Dalších čtrnáct let svého života se již herečka před filmovými – a zřejmě už ani před televizními – kamerami nezjevila. Skutečně výjimečně účinkovala i v Československém rozhlase.

Ryze filmová herečka Božena Svobodová zemřela v naprostém zapomenutí 10. ledna 1961 v Praze, více jak měsíc před svými šedesátými osmými narozeninami. A na svém kontě zanechala pro českou filmovou historii téměř čtyřicet menších a malých, přesto neopomenutelných a výrazných, filmových kreací ve snímcích různých žánrů, režisérů a umělecké úrovně.

Jaroslav "krib" Lopour

Fanoušci tvůrce

tvůrce nemá žádné fanoušky
 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace