Ewa Wiśniewska

Ewa Maria Wiśniewska, polská divadelní a filmová herečka, starší sestra herečky Małgorzaty Niemirské (1947) proslavené seriálem ČTYŘI Z TANKU A PES (1966). Ve filmu se Ewa poprvé mihla v roce 1956, a sice v postavě dívky podávající vodu povstalcům ve válečném dramatu Andrzeje Wajdy KANÁLY (1957). V roce 1959, během studií na varšavském lyceu Narcyzy Žmichowské, zvítězila v konkurzu "Pěkné dívky – na plátna!", organizovaném magazínem "Film". O čtyři roky později ukončila ve Varšavě Státní vysokou školu divadelní (PWST). V letech 1964-1974 byla herečkou divadla Teatr Ludowy, v letech 1974-1977 divadla Teatr Kwadrat a v letech 1977-1983 divadla Teatr Nowy. Od roku 1983 vystupovala na prknech divadla Ateneum. V roce 1987 obdržela cenu "Zlatá kachna" v kategorii "nejlepší polská herečka". V roce 1987 na 17. Lubuském filmovém létě (LLF) v Łagowie zase získala titul "Hvězda filmové sezóny".

Od roku 1992 hostuje ve varšavském divadle Teatr Scena Prezentacje. V roce 2000 během 5.Festivalu hvězd v Mezizdrojích otiskla svoji dlaň na "Hvězdné promenádě". Rozhodnutím prezidenta republiky z února 2003 obdržela za "vynikající zásluhy o polskou kulturu, za úspěchy na poli umělecké činnosti" Rytířský kříž Řádu polského obrození. V roce 2004 se stala laureátkou ceny "Feliks Warszawski" pro nejlepší ženskou roli za roli Matky, Tety, Královny Małgorzaty a Hraběnky v "Bloudění" podle Gombrowicze v režii Jarockého v Národním divadle (Teatr Narodowy). V prosinci 2007 z rukou ministra kultury a národního dědictví Bogdana Zdrojewského převzala stříbrnou medaili "Za zásluhy o kulturu Gloria Artis". Od roku 2009 je členkou ansámblu Národního divadla. Spolupracovala mj. s divadlem Komedia, Syrena a s poznaňským Scena na Piętrze.

Měla sotva 21 let, když se stala matkou. Dcera Gražyna ("Inka"), byla plodem jejího vztahu s kolegou z hereckých studií Robertem Polakiem. V jednom rozhovoru herečka přiznala, že si s mateřstvím nevěděla rady - "Byla jsem pyšná na to, že mám dítě, ale když přišly pracovní povinnosti, zastupovala mě chůva."... "Byla jsem takovou tou matkou, jakou bývají otcové, co přiletí, pohladí po hlavě, zkontrolují, jestli je všechno v pořádku a už zase letí do práce." - Dcera rozhodně nešla v matčiných šlépějích, stala se zootechničkou, vzala si Itala a usadila se v jeho rodišti, kde porodila syna, aby se po čase sama vrátila do Polska. Nejen tento krok vedl ke konfliktu s matkou. Životní zkušenosti mohla Ewa uplatnit ve filmu ZBLIŻENIA (2014) Magdaleny Piekorz - "Moje hrdinka a její dcera se neustále zraňují. Nejsou schopny dát vztah do pořádku." Vdaná byla Ewa celkem třikrát a třikrát se rozvedla (jejím posledním mužem byl herec Krzysztof Kowalewski).

Ostatní ocenění: laureátka ceny čtenářů "Večerního expresu" Zlatá maska (1970) a Stříbrná maska (1971) – Stříbrný kříž zásluh (1979) - cena diváků za roli Lízy v Tolstého "Živé mrtvole" v divadle Teatr Nowy (1980) a cena za roli Julie Lambertové v představení Sauvajonovy hry "Julie, ty jsi kouzelná" v divadle Teatr Scena Prezentacje (1993) na divadelních festivalech v Kališi - Bronzoví lvi za nejlepší výkon v hlavní ženské roli filmu CUDZOZIEMKA (1986, Cizinka) na 11. Festivalu celovečerních filmů v Gdaňsku (1986) – Zlaté rouno za roli Paní R. ve filmu SCENY DZIECIĘCE Z ŻYCIA PROWINCJI (1986) na 7. Lubuském filmovém létě (1987) – Zlatý kříž zásluh (1988) – cena Orel pro nejlepší herečku ve vedlejší roli: Kurcewiczowa v OHNĚM A MEČEM (2000) - cena pro nejlepší herečku za roli Barbary v dramatu PÁTÉ ROČNÍ OBDOBÍ (2012) na festivalu v čínském Wu-chanu (2013) – laureátka cen Festivalu divadla polského rozhlasu a divadla polské televize "Dwa Teatry” v Sopotech (2011 a 2013)

Marek "džanik" Janík