Julien Duvivier

"Muži mluví nejraději o vlastní budoucnosti, ženy o minulosti cizích žen"

Francouzský režisér a scénárista Julien Duvivier se narodil 8. října 1896 v Lille (Francie). Uměleckou dráhu zahájil v roce 1915 jako divadelní herec. Do filmové branže vstoupil v roce 1918, když se seznámil s Marcelem L´Herbierem a Louisem Feuillandem a začal pro ně psát scénáře. O rok později již debutoval jako režisér snímkem HACELDAMA OU LE PRIX DU SANG. Tento snímek se příliš nepovedl a byl označen jako jeden z nejméně slibných debutů v historii kinematografie. Prvním neúspěchem se Duvivier nenechal odradil a v průběhu 20. let do příchodu zvuku natočil dalších dvacet snímků. Největší úspěch v němé éře zaznamenal v roce 1925 snímkem POIL DE CAROTTE, který natočil podle románové předlohy Julese Renarda.

Jeho režijní kariéra začala prudce vstoupat příchodem zvuku do filmu. V roce 1930 natočil svůj první zvukový film, psychologické drama DAVID GOLDER, podle románu Ireny Nemirovské. V roce 1932 opět zfilmoval román Julese Renarda ZRZEK (Poil de carotte) se kterým již slavil úspěch v němém filmu. Následovalo kriminální drama DRAVEC (La Tete d'un homme), které bylo u nás cenzurou první republiky zakázané. V roce 1935 vytvořil nejprve biblické drama GOLGOTHA a poté dobrodružný snímek PEVNOST ZTRACENÝCH (La Bandera). Na konci roku 1935 odjel do Prahy, kde v barrandovských ateliérech natočil snímek GOLEM. Následovaly dva snímky s Jeanem Gabinem, DOBRÁ PARTA (La Belle équipe) a PÉPÉ LE MOKO. V roce 1937 zaznamenal velký úspěch s filmem JEJÍ PRVNÍ PLES (Un carnet de bal), na jehož základě získal angažmá v Hollywoodu.

Duvivierovým hollywoodským debutem bylo v roce 1938 hudební drama o životě vídeňského skladatele Johanna Strausse VELKÝ VALČÍK (The Great Waltz). Poté se vrátil opět do Francie, kde natočil pozoruhodný snímek KONEC DNE (La Fin du jour) a remake slavného filmu Victora Sjöströma VOZKA SMRTI z roku 1921 pod názvem LA CHARRETTE FANTôME. Těsně před příchodem Němců do Paříže dokončil snímek VĚČNÝ NEPŘÍTEL (Untel pere et fils) a poté odjel znovu do Spojených států, kde natočil například snímky LYDIA s Merle Oberonovou, nebo hvězdně obsazený film HISTORKY Z METROPOLE (Tales of Manhattan).

Hned po osvobození Francie se vrátil do Paříže, kde natočil drama PANIKA (Panique) s Michelem Simonem. V roce 1947 odjel na pozvání Alexandra Kordy do Anglie, kde vytvořil novou verzi Tolstého románu ANNA KARENINA s Vivien Leighovou. Následoval snímek natočený opět ve Francii, drama AU ROYAUMA DES CIEUX z prostředí dívčí polepšovny. Začátkem 50. let natočil v Itálii dva úspěšné snímky LE PETIT MONDE DE DON CAMILLO a LE RETOUR DE DON CAMILLO s Fernandelem, pro kterého se role faráře Dona Camilla stala životní rolí. S Fernandelem si zopakoval spolupráci ještě v krimi komedii MUŽ V NEPROMOKAVÉM PLÁŠTI (L´Homme a l'imperméable) a ĎÁBEL A DESATERO (Le Diable et les dix commandements). V roce 1963 natočil psychologické drama CHAIR DE POULE s Robertem Hosseinem. Posledním titulem Duvivierovy filmografie je kriminální komedie ĎÁBELSKY VÁŠ (Diaboliquement vôtre) s Alanem Delonem. Krátce po dokončení tohoto snímku tragicky zemřel při dopravní nehodě, když dostal v autě infarkt.

Petr "contrastic" Kubíček