Marie Nademlejnská

Její otec Josef Nademlejnský byl archivářem Vinohradského divadla a také členem jeho orchestru. Proto Marie již jako dítě vystupovala na scéně. Horlivě ochotničila a prošla spoustou malých pražských scén (Pištěkovo divadlo, Švandovo divadlo, Aréna, Intimní divadlo, Osvobozené divadlo). Hrála také v Pardubicích a za války byla angažována divadlem na Vinohradech. Po válce byla herečkou Československého filmu a její poslední angažmá bylo ve Státním divadle v Karlíně. Nademlejnská byla vysoké štíhlé postavy a jako herečka tíhla k postavám charakterním. Často vytvářela role starších žen, většinou trochu komicky laděné, bez jakéhokoliv náznaku karikatury.

Marie Nademlejnská hrála téměř v 80 českých filmech. Začalo to v němé éře rolí velkostatkářky Hamplové v komedii NEVIŇÁTKA z roku 1929. O rok později se ještě objevila v němé komedii VENDELÍNUV OČISTEC A RÁJ jako teta Betty. Ani ve zvukové éře to zpočátku nevypadalo slibně. V roce 1931 se objevila ve snímku OSADA MLADÝCH SNU jako číšnice a v roce 1934 v hudební komedii NA SVATÉM KOPEČKU jako dáma se slunečníkem. V té době ještě nikdo netušil, že o několik let později bude Nademlejnská vytvářet velké dramatické postavy v českém filmu. Od roku 1937 se začala ve filmu objevovat pravidelně, za což mohla Nademlejnská poděkovat vedení Vinohradského divadla, které ji v té době angažovalo a Nademlejnská se tak stala viditelnější. Do konce války vytvořila téměř třicítku menších postav žen. Např. matka druhého asistenta kliniky v BÍLÉ NEMOCI, paní notářová v komedii PANÍ MORÁLKA KRÁČÍ MĚSTEM, žena starosty Vandase v komedii PANÍ KAČKA ZASAHUJE..., členka správní rady v dramatu Martina Friče MUŽ Z NEZNÁMA, majitelka hotelu Merkur v komedii HOTEL MODRÁ HVĚZDA, němá hospodyně tety Berty v TETIČCE, sestra statkářky Hojdašové v OKOUZLENÉ, nebo Filoména Cagalová v DĚVČICE Z BESKYD.

Jako mávnutím kouzelného proutku se vše po válce obrátilo. Nademlejnská se stala jednou z nejobsazovanějších hereček. V letech 1945 - 1948 hrála v 16 filmech, čímž hravě strčila do kapsy takové rekordmany, jakými byli např. Theodor Pištěk nebo Jaroslav Marvan. Jenom v roce 1946 hrála v polovině českých filmů. Přestože nadále vytvářela své malé postavy, v několika filmech z té doby jí byla nabídnuta velká dramatická role. Ihned po válce se objevila v nostalgické komedii ŘEKA ČARUJE v postavě Tonynky Rorejsové.

První větší postavou byla žena vedoucího mechanika Bureše v dramatu MUŽI BEZ KŘÍDEL. Jednu z hlavních rolí jí poskytnul režisér a scénárista Václav Wasserman ve svém válečném dramatu NADLIDÉ. Zde vytvořila Nademlejnská roli Anny Svobodové, ženy převozníka Prokopa Svobody. Velmi citlivě vykreslila postavu starší ženy, kterou manžel chrání před okolním světem a nic své ženě neříká. Zvědavá žena však lecos zaslechne a lecos si domyslí. V dramatických okamžicích tedy dokáže včas zasáhnout. Přestože statečně ochrání svou dceru před znásilněním německým vojákem, je tato dcera přesto v lese zastřelena a Svobodová postupně přichází o všechny své děti a sama je dopadena a zatčena. Přesto však Nademlejnská ukázala tuto ženu sice ztrápenou, ne však zlomenou. Další velkou postavu nabídnul herečce režisér Jiří Weiss v dramatu ULOUPENÁ HRANICE. Její postava je ženou německého Čecha dřevorubce Mathiase Langera a matkou dvou dětí, hodné dcery Aničky a zfanatizovaného fašisty Hanse, který svou matku i sestru v afektu zabije. Z dalších rolí té doby zmiňme např. prostitutku Marion ve 13. REVÍRU, matku sedláka Javora v dramatu V HORÁCH DUNÍ, ženu muzikanta Cabalky v MUZIKANTOVI, Marii Rýdlovou v DRAVCÍCH nebo další výraznou postavu chalupnice Bedrníkové v dramatu O ŠEVCI MATOUŠOVI.

V 50. letech hrála Nademlejnská ve filmech různé kvality a žánrů malé i větší role. A tak ji filmový diváci mohli vidět např. jako ženu sedláka Harazima v komedii VZBOUŘENÍ NA VSI, matku pekaře Racka v komedii RACEK MÁ ZPOŽDĚNÍ, Baborovou ve ZVONECH Z RÁKOSU, Klomínkovou v dramatu VSTANOU NOVÍ BOJOVNÍCI, ženu sedláka Kolaříka ve ZOCELENÍ, drůbežářku Marii Skácelovou v USMĚVAVÉ ZEMI, ženu konšela Štumpfnagela v JANU HUSOVI, Šimonovu ženu v dramatu PROTI VŠEM, úřednici Vinklářovou v komedii ZAOSTŘIT, PROSÍM!, nebo sousedku pana Nováka v MÁJOVÝCH HVĚZDÁCH. V 60. letech vytvořila už jen epizodní role v několika filmech, ale z diváky se rozloučila v roce 1969 důstojně výraznou rolí vyslýchané a mučené kořenářky Davidky v dramatu Otakara Vávry KLADIVO NA ČARODĚJNICE.

Petr "Bart" Bartoš