foto

Nikolaj Burljajev

  • nar. 3.8.1946 (72 let)
    Moskva, Rusko, Sovětský svaz
  • Sdílet na Twitteru
  • Sdílet na Facebooku

Biografie

Malý rozvědčík, hráč, básník, jelen, Ješua Ha-Nocri, poslední ruský car, tak by se stručně daly popsat zásadní role jednoho z předních ruských herců současnosti. Nikolaj Petrovič Burljajev se narodil 3. srpna 1946 v Moskvě do herecké rodiny, jeho prarodiče byli herci kočovného divadla. První filmovou zkušenost před kamerou získal již brzy, i když se nejednalo zrovna o velkolepé entrée. Společně s bratrem Borisem, který už v tu dobu za sebou měl filmový debut ve filmu DVA KAPITÁNI (1954), přišel na konkurs do filmových ateliérů. Ve studiu zrovna hledali dětské herce do rolí ve filmu HODINA HISTORIE (1956). Roli však získal jeho bratr a malý Kolja přestal uvažovat o herecké kariéře.

Když mu bylo třináct, náhoda ho svedla dohromady s tehdejším studentem VGIKu, A. S. Končalovským, který připravoval natočení svého absolventského filmu CHLAPEC A HOLUB (1961). Končalovskij obsadil Nikolaje do hlavní role (chlapce, nikoli holuba), debut obou budoucích výrazných filmových osobností byl více než zdařilý. V roce 1962 získal snímek na Mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách Bronzového lva svatého Marka. Ve filmu hrál společně s Nikolajem Vladimír Šurupov, herec Divadla Mossovětu, který ho přivedl do divadla. Hlavní režisér divadla, Jurij Zavadskij, obsadil Nikolaje do hry Isidora Štoka Leningradský prospekt. Touto rolí se Nikolaj stal divadelním hercem. Již v roce 1962 se Nikolaj objevil v Tarkovského filmu IVANOVO DĚTSTVÍ v titulní roli Ivana. Druhý Nikolajův film následoval úspěch hercova filmového debutu, když získal ocenění na filmovém festivalu v Benátkách. Nikolajův výkon v hlavní roli byl mimořádný; Jean Paul Sartre o hlavní postavě filmu napsal: „Malá oběť ví, co potřebuje: krev a pomstu. Cesta lásky je pro něj už navždy uzavřená.“ Spolupráce s Tarkovským pokračovala filmem ANDREJ RUBLEV (1969), kde Nikolaj hrál Boriska.

Nikolaj od svého filmového debutu nejenom hrál v divadle a ve filmech, ale nepodcenil ani teoretickou přípravu a studoval divadelní herectví v Divadelním učilišti B. Ščukina. Studium, které zahájil v roce 1964, kdy nastoupil rovnou do druhého ročníku, ukončil v roce 1968. Prvním ze závěrečných představeních byla hra Vlci a ovce, kde hrál jednu z hlavních rolí, druhým představením byla hra Dvanáct rozhněvaných mužů v režii Nikity Michalkova; Nikolaj hrál hlavní roli architekta. Režisér Michalkov se k námětu později vrátil, Nikolaj však ve filmové verzi nehrál. V roce 1975 ukončil studium VGIK obor režie, kde studoval ve třídě M. I. Romma a L. A. Kulidžanova. Jeho závěrečnou prací byl film VÁŇA-KAIN, který získal ocenění na XXIII. ročníku Mezinárodního filmového festivalu krátkometrážních filmů v Oberhausenu za nejlepší filmovou adaptaci literární předlohy. V roce 1984 hrál ve filmu VÁLEČNǍ ROMANCE hlavní roli Saši Netužilina, film získal řadu mezinárodních ocenění, představitel hlavní role získal titul zasloužilého umělce RSFSR.

Nikolajovou první manželkou byla Natalja Bondarčuk. Jejich manželství se dá označit za všestranně plodné – manželé spolupracovali na svých filmech, Nikolaj hrál dospělého Bambiho v Natáliiných filmech BAMBIHO DOSPÍVÁNÍ (1986), BAMBI (1987), hrál i ve filmu ŽIVÁ DUHA (19982); Natalja naopak hrála ve filmu LERMONTOV (1986) pod Nikolajovou režií. Film Lermontov měl složitý vývoj, práce na něm trvala šest let. Ve filmu bylo 5000 lidí, z toho 185 herců, byly v něm použity kresby a obrazy básníka a zněly jeho verše. Film však získal od kritiků špatnou nálepku a sám režisér byl nařčen z nacionalistického extremismu. Film nebyl odvysílán na žádném z celonárodních televizních kanálů. Manželství s Nataljou Bondarčuk obohatilo svět umění o herce a skladatele Ivana Burljajeva a herečku Marii Vasiljevu (roz. Burljajevu). Jejich manželství nevydrželo, v současnosti je Nikolaj ženatý s herečkou Ingou Šatovou, se kterou má dvě děti Darju a Ilju, i přes rozvod manželství však jejich umělecká spolupráce pokračuje.

Nikolaj je laureátem mnoha ocenění, kromě titulu zasloužilého umělce RSFSR je od roku 1996 národním umělcem Ruska. Za zásluhy v oblasti vzdělávání je od roku 2010 nositelem Řádu svatého Sávy a od roku 2011 Řádu za zásluhy.

Eva "Jezinka.Jezinka" Nováková

Režijní filmografie

Filmy

1986 Lermontov
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace