Natalie Portman

„Já si nejsem pořád ještě jistá, zda se chci věnovat jenom herectví. Zajímá mě i tolik jiných věcí.“
 
Instinktivně cítící a hrající dívka, která občas vypadá ještě mladší, než ve skutečnosti je. Herečka skromného počtu menších rolí, ale zato velkých filmů. S přehledem se v nich pohybuje s kouzlem křehké a přitom nepřehlédnutelné dívky. Stejné možná měla Winona Ryder, ale dnes je to Natalie Portman, kdo je považován za jeden z největších talentů generace, k níž patří Kirsten Dunst, Scarlett Johanson, Claire Danes, Christina Ricci a mnoho dalších. V titulcích zahraničních článků bývá srovnávána přímo s Audrey Hepburn nebo Elizabeth Taylor. Diváci a většinou i kritici v ní spatřují nejen čistou krásu, příjemný hlas a vystupování, ale také herecký talent.

Plynně hebrejsky hovořící kráska se narodila v Jeruzalémě. Anglicky konverzovala od svých tří let. To se její rodina přestěhovala do Marylandu v USA a o něco později se usadili na Long Islandu v New Yorku. Když se v osmi letech ocitla na lékařské konferenci svého otce, specialisty na neplodnost a zhlédla operaci laserem na kuřeti, stala se zásadovým vegetariánem. Její matka je výtvarnice, která se od Nataliina dětství věnuje rodině. Paradoxem je, že Natalie nemá sourozence a dodává „Jsem jedináček, oba mě upřímně milují, a kdybych potřebovala pomoc, mohu se na ně se vším obrátit. Na druhé straně vím, že jsem splnila veškerá jejich očekávání, jsem dobrá dcera a mohou na mě být hrdí.“ V dětství si přála být veterinářkou a v žádném z rozhovorů nedá na své milované rodiče dopustit. 

Bylo jí jedenáct, když ji v newyorské pizzerii objevil hledač talentů a prosadil ji do několika reklam. Jakmile už nakročila tímto směrem, pokračovala cestou modelky. Nakonec si uvědomila, že ji čím dál tím víc přitahuje herectví. První krůčky dělala v bezvýznamných divadelních roličkách, ale než stačila pořádně nakročit, přišel její filmový debut ve velkém. Málokterá herečka může říct, že její první role je právě ta dvanáctiletá Mathilda, co vstoupí do života Leona, nájemného vraha s tváří Jeana Rena. Luc Besson natočil dnes už legendární kousek (Leon, 1994) a z mladičké Nathalie udělal herecký objev, který byl potvrzen udělením Young Star Award pro nejlepší herečku v dramatu. Hned od svého prvního filmu začala používat rodné příjmení babičky, jak jí doporučili rodiče Avner a Shelley Hershlagovi.

Ani se nemusela snažit stát se herečkou nebo jít přes překážky za svým snem. Začaly následovat sice menší, ale docela důležité role. V Nelítostném souboji byla nevlastní, mírně neurotická dcera Ala Pacina, která se pokouší o sebevraždu. Rok na to dostala rovnou tři své zásadní role. Pro Woodyho Allena byla školačkou Laurou, která se zamiluje do kluka, který si nakonec vybere její sestru (Všichni říkají: Miluji tě). V zasněženém městečku kdesi v Severní Americe hrála Marty v zájmu staršího hudebníka (Nádherný holky). Příště byla dcera prezidentského páru v podání Jacka Nicholsona a Glen Close ve filmu Mars útočí!. Sice uváděná stále na konci titulků, ale v povědomí množství diváků si dala filmovou přestávku.

„Raději bych byla chytrá, než filmová hvězda.“
 
Bez špetky lítosti odmítala jednu roli za druhou. Rozhodla se dát přednost škole a tak skončila dokonce s divadelním projektem Deník Anne Frank, uváděným na Broadwayi. Jako židovská dívka Anna, která tráví druhou světovou válku v podkroví cizího bytu skrze svůj deník, přitom sklízela ohromný úspěch. Před maturitou se na celé tři roky ze světa filmu vytratila. Přesto stihla vytvořit i svoji dosud nejslavnější postavu – královnu Amidalu, matku Luka Skywalkera a Princezny Leii v Lucasovych Star Wars: Epizoda I. Natáčení se věnovala už během roku 1997, takže jí bylo stěží šestnáct, ale film měl premiéru v květnu roku 1999, když už Natalie Portman s úspěchem končila na své střední škole. Natalie přiznává, že do doby Star Wars niky neviděla původní série. Fanoušci Hvězdných válek byli z Natalie tak moc nadšení, že stačilo, aby se dozvěděli, že si jejich favoritka během natáčení vymknula kotník, aby počítali v kolika scénách míně kulhá nebo se víc naklání na jednu stranu.

Měla štěstí, že velké šance si ji vždycky hledaly samy. Mohla tak dát košem Julii, která je snem snad každé mladé herečky, protože se jí nezdály scény mezi Julií a Romeem v podání Leonarda DiCapria (Romeo + Julie, 1996). Poslat k vodě Lolitu Adriana Lynea (1997), odepsat Ledovou bouři (1997) i Redfordova Zaříkávače koní (1998). Docela slušně ji zastoupily Claire Danes, Scarlett Jonanson nebo Cristina Ricci. Zatímco ostatní by se upřímně vyděsili skvělou konkurencí, Natalie Portman začala s přehledem klidně studovat psychologii na prestižní Harvardské univerzitě a o prázdninách natočila drama matky a dcery se Susan Sarandon (Kdekoľvek, len nie tu). Film o problémech jejich vztahu v průběhu stěhování se  však Natalie původně také odmítla kvůli otevřené sexuální scéně a nahotě. Sama Susan Sarandon ale pro změnu odmítla natočit film bez Natalie, takže byl scénář přepracován. Slečna Portman byla nakonec nominována na Zlatý Globus.

Prázdniny roku 2000 klidně strávila v Sydney, Tunisku a Itálii prací na Star Wars: Epizoda II. Tenkrát asi naznala, že dokáže rozprostřít energii mezi studium a herectví. Na jaře 2001 dorazila do Londýna, dokončit Epizodu II a postavit se na jeviště v roli Niny ze hry The Seagull. Zatímco Hvězdné války: Epizoda II slavily premiéru v roce 2002 a Natalie Portman tak nevědomky upevňovala své postavení herečky v kultovních rolích senátorky Padmé a královny Amidaly, věnovala se už zase výhradně studiu, které úspěšně dokončila v červnu 2003.

Zahrála si v „pařížském“ filmu složeném z dvaceti krátkých snímků Paris, je t´aime, konkrétně v části „10th arrondissement“ a dostala roli v Návratu do Cold Mountain s Judem Law a Nicole Kidman. Když se její kariéra znovu vracela k té herecké dostala roli u Mikea Nicholse, který ji už režíroval v londýnské divadelní hře The Seagull. Tentokrát zazářila v roli striptérky a překvapila tak svět po všech dřívějších odmítání filmů s více či méně nahými scénami. Drama Na dotek ji opět spojilo s Julií Roberts (hrály spolu už v Allanově Všichni říkají: Miluji tě) a s Judem Law (kolegou z Návratu do Cold Mountain). Loni na podzim se vydala studovat na Hebrew Univrsity v Jeruzalémě. Letos je tu se Star Wars: Epizodou III a každý už má představu, kdo je Natalie Portman. Ačkoli spíš jen jakou tvář přiřadit ke jménu, protože za hlubokýma očima se skrývá spleť ne zrovna snadno proniknutelných inteligentních myšlenek jedné hnědovlásky.

„Je tak omezující říct, že něco je tu pro zbytek mého života. Je tu tolik věcí, co mě zajímají: Miluji matematiku, vědu, literaturu, jazyky.“

Nemá ráda, když se lidé smějí u násilí ve filmu. S potěšením čte, píše, tančí, užívá si jazyky – její mateřské jazyky jsou angličtina, hebrejština, mluví francouzsky a japonsky. Svůj volný čas ráda tráví s přáteli a žije ve vlastním čtyřpokojovém bytě s přítelem a snoubencem Lukasem Haasem (hráli spolu v Mars útočí! a Všichni říkají: Miluji tě). Matka jí čas od času stále dělá agenta a Natalie si užívá své koníčky, mezi které patří cestování. V minulých dvou letech navštívila nepracovně Maroko a Guatemalu.

Možná se Natalie Portman podobá Audrey Hepburn víc, než by jejím fanouškům bylo milé. Instinktivně podává okouzlující herecké výkony, aniž by si film víc zamilovala. Ale dokud tu bude film pro Natalii Portman (nedoufejme však v Natalii Portman žijící pro film), výsledek bude k radosti diváků stejný – na plátně bude překvapovat, přesvědčovat, bavit i dojímat v nejrůznějších rolích hodně přesvědčivá mladá herečka.

ČSFD.cz