Jan Teplý starší se narodil 30. července 1931 v Praze. Žil ve staroměstské Týnské uličce u prarodičů a vyučil se hodinářem u Stránského na Strossmayerově náměstí. Zároveň dva roky navštěvoval školu pro dramatická umění Rudolfa Kopeckého. Roku 1949 zahájil profesionální hereckou dráhu. Po dvouletém angažmá v Táboře ještě v letech 1951 – 1962 vystřídal oblastní scény v Mostě, Jihlavě, Varnsdorfu a i Liberci, kde měl skvělou možnost vypilovat své herectví a připravit se pro budoucí důležité herecké úkoly.
Natrvalo se vrátil do rodné Prahy a úspěšně pokračoval v jevištní činnosti na scénách Divadla Jiřího Wolkera (1962 – 1965), Divadla S. K. Neumanna (1965 – 1986), Městských divadel pražských (1986 až 1990) a konečně Divadla na Vinohradech (1990 – 2004). Nevyhnul se ani příležitostnému hostování v Divadle za branou Otomara Krejči, Hudebním divadle v Karlíně a naposledy Divadle U hasičů.
Herec Jan Teplý byl charakterním hercem v komediální i dramatické poloze. Se zdánlivě omezenými výrazovými prostředky dokázal stvořit citově a psychologicky bohatou kreaci či postavičky s údělem sarkasmu, ironie a citové absence. Představil se jako inkvizitor („Svatá Jana“), Butler („Návštěva staré dámy“), soudce („Periferie“), Kreon („Oidipus vladař“), Brown („Žebrácká opera“), kardinál („Vévodkyně z Amalfi“), Dunkan („Macbeth“) či Barney Tringold („Poslední ze žhavých milenců“) atd.
Do filmových ateliérů Teplý poprvé zavítal až po svém definitivním návratu do Prahy v postavě muže s raketou v Gajerově snímku KRÁLÍCI VE VYSOKÉ TRÁVĚ (1961). Do konce 60. let vytvořil ještě roličky ve snímcích BLBEC Z XEENEMÜNDE (důstojník wehrmachtu), UKRADENÁ VZDUCHOLOĎ (pirát Walstone), JAK SE ZBAVIT HELENKY (příslušník VB), SKŘIVÁNCI NA NITI (oddávající úředník), HAPPY END (úředník ve vězení), PANENSTVÍ A KRIMINÁL (lékař), UCHO (tajný), NEVĚSTA (SNB), KATEŘINA A JEJÍ DĚTI (úředník ve vězení), JEDEN Z NICH JE VRAH (nadporučík). Na filmovém plátně nejčastěji přetvářel různé nesympatické postavy nacistů, zločinců, tajných a jiných individuí.
Takové postavy, a jím podobné, si připomeňme: Švarce (ČLOVĚK NENÍ SÁM), ordnerského bojůvkáře Otto Plasse (DNY ZRADY), Richarda (V KAŽDÉM POKOJI ŽENA), muže v koženém kabátě (MILENCI V ROCE JEDNA), Pavlatu (PROFESOŘI ZA ŠKOLOU), esesáka (MIS DOBRÉ NADĚJE), hosta (DVOJÍ SVĚT V HOTELU PACIFIK), Kříže (NOC KLAVÍRISTY), zlého majitele přádelny Dattelzweiga (ČAS LÁSKY A NADĚJE), Ing. Dvořáčka (HOP – A JE TU LIDOOP), Píseckého (PAST NA KACHNU), Kloudu (PŘÍHODY PANA PŘÍHODY), účetního Sedláčka (ŠÍLENÝ KANKÁN), Dr. Jana Vančuru (ATOMOVÁ KATEDRÁLA), nesympatického policejního úředníka Holendra (FEŠÁK HUBERT), hostinského Šebestu (VŠECHNO NEBO NIC), Mecenáše (OZNAMUJE SE LÁSKÁM VAŠIM), Hikla (SVĚT NIC NEVÍ), muže (BYLI JSME TO MY?), Berana (MRTVEJ BROUK) apod.
Byl rovněž častým hostem studií rozhlasu („Romeo a Julie na konci listopadu“, „Muž, který tisíckrát zemřel“, „Šarlatové písmeno“ aj.), televize (LIDÉ NA KŘIŽOVATCE, KAT NEPOČKÁ, ROMEO A JULIE NA KONCI LISTOPADU, ZLATÉ RYBIČKY, ZÁHADA ZAMČENÉHO POKOJE, SKLÁDAČKA a seriály BYL JEDNOU JEDEN DŮM, 30 PŘÍPADŮ MAJORA ZEMANA, MATKA, CHALUPÁŘI, NEMOCNICE NA KRAJI MĚSTA, ZKOUŠKY Z DOSPĚLOSTI, DNES V JEDNOM DOMĚ, OKRES NA SEVERU, MALÝ PITAVAL Z VELKÉHO MĚSTA, LEKÁR UMIERAJÚCEHO ČASU, ROZPAKY KUCHAŘE SVATOPLUKA, CHLAPCI A CHLAPI, GOTTWALD, PŘÍPAD PRO ZVLÁŠTNÍ SKUPINU, NÁHRDELNÍK, PRAŽSKÝ PÍSNIČKÁŘ a také POJIŠŤOVNA ŠTĚSTÍ) a dabingu (ČÍSLO PĚT ŽIJE nebo AUTA).
Po roce se 1989 se angažoval veřejně jako zakladatel a prezident Herecké asociace (1990 – 2005). Se svoji ženou, herečkou Janou Jiskrovou (*1943) měl syna Jana Teplého mladšího (*1976), jenž také pokračuje ve šlépějích rodičů. Za svoji celoživotní činnost získal od Nadace Život umělce Cenu Senior Prix (2001). Herec Jan Teplý starší zemřel po těžké nemoci (kvůli které musel ke konci života zcela omezit svoji uměleckou činnost) 25. února 2007 v Praze ve věku nedožitých sedmdesáti šesti let.
Jaroslav "krib" Lopour
