Reklama

Reklama

Maurice Tourneur

Maurice Tourneur

nar. 02.02.1873
Paříž, Francie

zem. 04.08.1961 (88 let)
Paříž, Francie

Biografie

Režisér Maurice Tourneur patří ke stěžejním osobnostem francouzské kinematografie 20. století. Jako progresívní umělec se prosadil především v němé éře, hodnotné filmy ale točil až do období po druhé světové válce. Uplatnil se i v Americe a má také svou hvězdou na hollywoodském chodníku slávy. Narodil se jako Maurice Félix Thomas na pařížském předměstí Belleville do rodiny klenotníka, původně pracoval jako grafik a ilustrátor. Po službě v armádě v severní Africe uplatnil své umělecké nadání v ateliéru slavného sochaře Auguste Rodina, nakonec po vzoru svých sourozenců odešel k divadlu.

Po prvních zkušenostech s divadelním herectvím dal dohromady vlastní společnost a od roku 1900 s ní hrál na pařížských předměstích, se slavnou herečkou Réjane pak absolvoval i turné po jižní Americe. U divadla si našel také životní partnerku a herečka Fernande Petit se stala jeho manželkou. Jejich syn Jacques Tourneur (1904-1977) patřil později též k významným osobnostem filmu. Jako scénograf se Maurice uplatnil v divadle Théâtre de la Renaissance a tehdy také přijal umělecké jméno Tourneur.

S filmem začal Maurice Tourneur spolupracovat v roce 1911 na výzvu svého přítele Emila Chautarda. Od postu asistenta režie se brzy dostal k samostatné režii a v letech 1912-1914 natočil řadu krátkých a dva celovečerní filmy. Na počátku první světové války odešel do Spojených států, kde pokračoval v úspěšně nastartované dráze filmového režiséra. Tournerovy filmy té doby se vyznačovaly promyšleným využitím technologických dovedností, jako někdejší scénograf a grafik dbal také na kvalitní práci architektů a výtvarníků a spolu s nevšedním snímáním kamery se jeho práce setkávala s velmi příznivým ohlasem kritiky. Z jeho amerického období připomeňme alespoň adaptaci Cooperova románu POSLEDNÍ MOHYKÁN (The Last of Mohicans, 1920). Originál tohoto snímku dnes schraňuje Národní filmový archív USA jako významné umělecké dílo té doby.

V roce 1921 získal Tourneur americké občanství, o rok později správně vycítil, že budoucnost amerického filmu leží v tehdy teprve začínajícím Hollywoodu a přesunul sem své působení. On sám důrazně prosazoval film jako umělecký celek a neuznával tehdy vzrůstající kult hvězd, sám se ale neubránil (respektive byl nucen) spolupracovat s nejslavnějšími herečkami té doby, za všechny připomeňme Mary Pickford (DOLAROVÁ PRINCEZNIČKA – The Poor Little Rich Girl, 1916. Mezitím se v roce 1923 rozešel se svou první manželkou Fernande Petit, podruhé se oženil po návratu do Francie s herečkou Louise Lagrange (1898-1979). K návratu do Evropy jej přiměl spor se společností MGM, která jej vyšachovala z natáčení TAJUPLNÉHO OSTROVA (The Mysterious Island, 1929).

Ani příchod zvuku neohrozil Tournerovy umělecké ambice a nadále točil filmy, jak ve Francii, tak v Německu, kde krátce po svém příjezdu z Ameriky natočil snímek LOĎ ZTRACENCŮ (Das Schiff der verlorenen Menschen, 1929). V letech 1930-1945 natočil Tourneur ve Francii přes dvacet filmů, z nichž některé byly uvedeny i v československých kinech. Byl to například melodramatický příběh z předrevoluční Francie ŽEBRAČKA U CHRÁMU NOTRE DAME (Les deux orphelines, 1933). V podobně velkorysém stylu byly pořízeny i další historické filmy PATRIOT (Le patriot, 1937) o intrikách na dvoře cara Pavla I. nebo KATIA (1938), který též čerpal z ruských dějin. Z několikeré spolupráce s významným hercem Harry Baurem se dále sluší připomenout adaptaci slavné divadelní hry VOLPONE (1941).

V době druhé světové války byl Maurice Tourneur nucen točit pro německou společnost Continental Film, ale zatímco jiní režiséři hledali uplatnění v únikových nenáročných komediích, Tourneur realizoval umělecky hodnotné filmy, do nichž navíc dokázal nenápadně propašovat podprahové vzkazy francouzskému národu sužovanému německou okupací (ĎÁBLOVA RUKA – Le main du diable, 1943; PEKELNÉ ÚDOLÍ – Le val d′enfer, 1943). Po osvobození natočil již jen dva filmy, jeho poslední prací je snímek ANDĚLÉ VE SLEPÉ ULIČCE (Impasse des deux anges, 1950).

Po autonehodě v roce 1949 Maurice Tourneur rezignoval na další ambice ve filmu, vrátil se ale k malování a díky dlouhodobému pobytu v USA našel uplatnění v překladech anglických detektivek do francouzštiny. Zemřel v Paříži 4. srpna 1961 ve věku 88 let a je pohřben na slavném hřbitově Père Lachaise. Jeho život a uměleckou dráhu zatím naposledy důstojně zmapovala kniha Maurice Tourneur: The Life and Films, která vyšla v roce 2001.

Pavel "argenson" Vlach

Režisér

Filmy
1948

Après l'amour

 

Impasse des deux anges

1944

Cécile est morte !

1943

Le Val d'enfer

 

Ďáblova ruka

1942

Mam'zelle Bonaparte

1941

Péchés de jeunesse

 

Volpone

1938

Kaťa, modrý démon cara Alexandra

Reklama

Reklama

 

Patriote, Le

1936

Avec le sourire

 

Samson

1935

Justin de Marseille

 

Königsmark

1934

Voleur, Le

1933

Deux orphelines, Les

1932

Au nom de la loi

 

Ten vojenský život

1931

Maison de danses

1930

Accusée, levez-vous!

1929

Loď ztracenců

 

Tajuplný ostrov

1928

Équipage, L'

1926

Aloma, dcera džunglí

 

Old Loves and New

1925

Clothes Make the Pirate

 

Never the Twain Shall Meet

 

Sporting Life

1924

The White Moth

 

Torment

1923

Jealous Husbands

 

The Brass Bottle

 

The Christian

 

The Isle of Lost Ships

 

While Paris Sleeps

1922

Lorna Doone

1921

Foolish Matrons, The

 

The Bait

1920

Deep Waters

 

Great Redeemer, The

 

My Lady's Garter

 

Poslední Mohykán

 

The County Fair

 

The White Circle

 

Treasure Island

1919

The Broken Butterfly

 

The Life Line

 

The White Heather

 

Victory

1918

A Doll's House

 

Prunella

 

Rose of the World

 

Sporting Life

 

The Blue Bird

 

Woman

1917

A Girl's Folly

 

Barbary Sheep

 

Dolarová princeznička

 

Exile

 

Law of the Land

 

The Pride of the Clan

 

The Rise of Jenny Cushing

 

The Whip

 

Undying Flame, The

1916

Hand of Peril, The

 

Pawn of Fate

 

Rail Rider, The

 

The Closed Road

 

Velvet Paw, The

1915

A Butterfly on the Wheel

 

Alias Jimmy Valentine

 

Cub, The

 

The Ivory Snuff Box

 

Trilby

1914

Dernière incarnation de Larson, La

 

Man of the Hour

 

Monsieur Lecoq

 

Pit, The

 

Wishing Ring: An Idyll of Old England, The

1913

Camée, Le

 

Corso rouge, Le

 

Dame de Monsoreau, La

 

Dernier pardon, Le

 

Mademoiselle 100 millions

 

Puits mitoyen, Le

 

Soeurette

1912

Jean la Poudre

Krátkometrážní
1933

Lidoire

 

Obsession

1914

Figures de cire

 

Mother

1913

La Bergère d'Ivry

 

Système du docteur Goudron et du professeur Plume, Le

1912

Le Friquet

Herec

Ovládací panel

Reklama

Reklama