F. X. Mlejnek

F. X. Mlejnek se narodil 10. dubna 1907 v Praze jako František Xaverius Mlejnek. Vyučil se drogistou a procoval jako příručí a obchodní zástupce. Upoutala ho opera a započal se studiem operního zpěvu. Následně se věnoval kouzelnictví a magickému umění. K další divadelní práci se dostal až v roce 1945, poněvadž byl od roku 1926 plně zaměstnán českou kinematografií. Hrál v Unitarii, Rozmarném divadle v Alhambře (1945) v Praze a libereckém Zemském oblastním divadle (1945 – 1946).

Pro Mlejnka byla charakteristická a nezaměnitelná větší (se 190 cm) zavalitá postava. Zvláštně stavěný obličej (několikrát ověnčený brýlemi), podle kterého lze Mlejnka vždy identifikovat, hlas, mimika a práce s gesty byly Mlejnkovou největší hereckou sílou, kterou měl možnost použít. Právě pro svůj netypický zjev si ho česká kinematografie dovedla vážit a každoročně ho od roku 1926 dokázala obdařit i desítkou filmů ročně (roku 1935 jich bylo dokonce dvanáct!). Podle svých statistik hrál až ve 150 filmech!

Byl rovněž členem řady filmových svazů a uměleckých klubů. Nejdříve v němém období sehrál hosta na večírku (SVÉHLAVIČKA), lupiče (PRAŽSKÝ KAT), člena Boleslavovy družiny (SVATÝ VÁCLAV), kuchaře (PLUKOVNÍK ŠVEC) a ďábla (JEJÍ PASTORKYŇA). Jeho pravá příležitost osvědčeného filmového figurkáře teprve přišla na začátku třicátých let, po nástupu zvukového filmu.

Ztvárňoval různé komedianty, kapelníky, zpěváky a hlasatele (FIDLOVAČKA, ZE SOBOTY NA NEDĚLI, PÁN NA ROZTRHÁNÍ, ŠVANDA DUDÁK, BLÁHOVÉ DĚVČE, PEŘEJE, MADLA ZPÍVÁ EVROPĚ, PŘEDNOSTA STANICE), vojáky (TŘETÍ ROTA, JÁNOŠÍK, HRDINA JEDNÉ NOCI), návštěvníky a členy rozličných zařízení (POSLEDNÍ BOHÉM, SŇATKOVÁ KANCELÁŘ, PÍSNIČKÁŘ, NAČERADEC, KRÁL KIBICŮ, SRDCE ZA PÍSNIČKU, STUDENTSKÁ MÁMA, POZDNÍ LÁSKA, KRÁL ULICE, KOHO JSEM VEČER LÍBAL?, SVĚTLO JEHO OČÍ, JARČIN PROFESOR, ŽENY U BENZINU, TURBINA i ŠŤASTNOU CESTU), policisty a tajné (DOBRÝ VOJÁK ŠVEJK, SEDMÁ VELMOC), diváky (REVIZOR, MUŽI V OFFSIDU, MRAVNOST NADE VŠE, PRVNÍ POLÍBENÍ, VDAVKY NANYNKY KULICHOVY, PANÍ MORÁLKA KRÁČÍ MĚSTEM) či spiklence a velmi podivné charaktery (LELÍČEK VE SLUŽBÁCH SHERLOCKA HOLMESE, FALEŠNÁ KOČIČKA, DĚVČÁTKO, NEŘÍKEJ NE!, ROZMARY MLÁDÍ, ŘEKA, GOLEM, VOLHA V PLAMENECH, ADVOKÁTKA VĚRA, MOŘSKÁ PANNA, TĚŽKÝ ŽIVOT DOBRODRUHA).

Dále se ztělesnil rozličné trampy a turisty (DOBRÝ TRAMP BERNÁŠEK, ZE VŠECH JEDINÁ), ředitele, bohaté a rovněž lepší pány a věřitele (U NÁS V KOCOURKOVĚ, TŘI KROKY OD TĚLA, německá i česká verze snímku ROZPUSTILÁ NOC, DĚTI NA ZAKÁZKU, MANŽELKA NĚCO TUŠÍ, MĚSTEČKO NA DLANI), hostinské a výčepní (ANTON ŠPELEC, OSTROSTŘELEC, HEJ – RUP, …A ŽIVOT JDE DÁL…, MATČINA ZPOVĚĎ, VELKÁ PŘEHRADA), zřízence a zaměstnance (HRDINNÝ KAPITÁN KORKORÁN, ŽENA, KTERÁ VÍ CO CHCE, JEDNA Z MILIONU, PANENKA, PÍSEŇ DROŽKÁŘE, ČEKANKY, GABRIELA), stěhováky (MATKA KRÁČMERKA, CÁCORKA, VENOUŠEK A STÁZIČKA, HOST DO DOMU), ale také kuchaře (NA TÝ LOUCE ZELENÝ, KLATOVŠTÍ DRAGOUNI, POZOR, STRAŠÍ!, MILOVÁNÍ ZAKÁZÁNO, DÍVKA V MODRÉM, MINULOST JANY KOSINOVÉ, ADAM A EVA).

Po válce se jeho postavení nezměnilo, a do roku 1948 opět vytvářel další a další epizodní roličky. Hrál ve snímcích ROZINA SEBRANEC (hospodský ze Starého Města), ŘEKA ČARUJE (muž na venkovské veselici), VELKÝ PŘÍPAD (gestapák Vaňura), PANCHO SE ŽENÍ (klient banky), NEZBEDNÝ BAKALÁŘ (obhroublý měšťan), POSLEDNÍ MOHYKÁN (zřízenec), NIKOLA ŠUHAJ (řečník v rubašce), NIKDO NIC NEVÍ (tramp v rozbořené chatce), JAN ROHÁČ Z DUBÉ (drzý tlustý měšťan) a naposledy HOSTINEC „U KAMENNÉHO STOLU“ (obrýlený divák na ochotnickém představení).

Výjimečně spolupracoval s pražským rozhlasem a televizí. Při natáčení filmu VES V POHRANIČÍ (1947) se Mlejnek vážně zranil, což ho vyřadilo z herecké práce. Příležitostně se živil jako kulturní referent na zotavovnách ROH a pořádal přednášky o filmové a divadelní historii. F. X. Mlejnek, jenž trpěl také těžkou cukrovkou, zemřel na zákeřnou rakovinu 20. ledna 1965 v Praze ve věku nedožitých padesáti osmi let.

Jaroslav "krib" Lopour