foto

Gerda Maurus

  • nar. 25.8.1903
    Breitenfurt, Dolní Rakousko, Rakousko
  • zem. 25.8.1968 (65 let)
    Düsseldorf, Západní Německo
  • Sdílet na Twitteru
  • Sdílet na Facebooku

Biografie

Rakouská hvězda němého filmu, občanským jménem Gertruda Pfiel. Vyrůstala ve Vídni, roku 1918, jako patnáctiletá podepsala první divadelní smlouvu. Následně hrála v Mnichově a Norimberku, aby se na konci dvacátých let objevila s dvěma kufry v Berlíně. Roku 1928 byla jako „poslední bojová záloha" přemluvena Fritzem Langem, ten ji obsadil do ŠPIÓNI a zřejmě nelitoval. Gerda hrála krásnou rusku Soňju Baranikovou, byl to její první film, první hlavní ženská role a velký kus štěstí. Lang totiž jen rok před tím dokončil METROPOLIS. Jeho perfekcionismus, 370 natáčecích dní (s toho 60 v noci) a špatné počasí přivedlo Ufu do agónie, připomínající některé její vlastní filmy, líčící konec světa. Nedostávalo se jí finanční hotovosti a banky ji odmítly další transfúzi. Ufa v tomto okamžiku začala externě spolupracovat s účetními firmami. Když se šéfové zajímali proč, dostalo se jim odpovědi, že někdo musí vyplatit 27 000 komparzistů z METROPOLIS. To už bylo na šéfy moc. Lang byl proklet a měl utrum.

V lednu 1927 bylo po nezdařené premiéře jasné, že film na sebe nevydělá a Ufa podlehla masivnímu finančnímu infarktu. V březnu ji odkoupil Alfred Hugenberg, pozdější ministr v Hitlerově vládě. S tohoto důvodu se Langovi nějaký pátek herci vyhýbali. Nechtěli šlápnout do vosího hnízda a Ufě na kuří oko. Aby Lang Gerdu zlanařil, musel za ní až do Hamburku, jejího čerstvého angažmá. Smlouvu podepisovala bez zkoušek, naostro. ŠPIÓNI produkovala Universum Film AG a Lang okouzlující Gerdě podlehl. Na nějaký čas se dokonce odstěhoval od They von Harbou, s kterou v tu dobu žil a která byla autorkou scénáře. Gerda prorazila a hned druhý film ji zařadil mezi hvězdy. Byl jim ŽENA NA MĚSÍCI. O tomto filmu bylo napsáno tolik, že je zbytečné něco dodávat. My to přesto zkusíme. Gerda zde hrála studentku astronomie Frídu Veltenovou. ŽENA NA MĚSÍCI byl jedním z posledních německých němých filmů, rozdělených na dvě části. Zajímavější je druhá část se startem rakety, letem na Měsíc a návratem z tohoto trabantu (der Trabant je v němčině měsíc) na Zem. Lang využil tehdejších technických znalostí o letu na Měsíc a téměř se trefil do skutečnosti. Poradcem byl profesor Hermann Oberth (1894-1989), který roku 1917 odpálil první raketu na tekutý pohon (etanol + kyslík) a během války vyvíjel jako Fritz Hann v Peenemünde V2. Druhým poradcem byl Rudolf Nebel (1894-1978), duchovní otec německých „Stalinových varhan" (salvové raketomety). Ve filmu hraje i 40 vagonů písku, imitující měsíční povrch a v Německu se dodnes traduje legenda, že Hitler na základě tohoto filmu dal příkaz k vývoji raketových zbraní. Premiéra byla v říjnu 1929, tvůrci pozvali Alberta Einsteina a film měl mimořádný úspěch. Poté natočila asi 20 zvukových filmů, mezi nimi dobrodružný DŽUNGLE VOLÁ, kde hrála Dinu Morrisovou a soustředila se na divadelní kariéru. Hrála v Berlíně, Vídni, Mnichově. Roku 1937 se provdala za režiséra Roberta A. Stemmleho, s kterým má dceru Philine.

Po válce se dostaly na přetřes její kontakty s Josephem Goebbelsem, dostala zákaz činnosti, ale vyšetřování bylo brzy zastaveno. Gerda během války nenatočila jediný film, ani politicky se nijak neangažovala. Tu a tam se zůčastnila Goebbelsových recepcí, kde držela skleničku a rozdávala autogramy. Po roce 1945 natočila jen tři filmy, ale dřívější slávy již nedosáhla. Její hrob se nachází na berlínském Lesním hřbitově.

Střípky, zajímavosti.
V Postupimi naleznete v městském zámku Marstall Filmové muzeum. Jako logo si zvolilo pronikavý dívčí pohled. Jsou to Gerdiny oči.

V Německu se do cigaret vkládaly obrázky. Vycházely různé série, znázorňující např. vojáky, hrady a zámky, auta, hory, ale i herce. Gerda byla tváří série GALLERY OF MODERN BEAUTY tabákového magnáta Josefa Garbátyho.

Jeden čas byl mužem jejího srdce komunistický dramatik Friedrich Wolf (1888 – 1953). Později měl dva syny. Prvním byl Markus Wolf (1923 – 2006), generál Stasi, na západě uctívaný jako „muž bez tváře". Druhým režisér Konrad Wolf (1925-1982).

skipi

Fanoušci tvůrce

tvůrce nemá žádné fanoušky
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace