foto

Jean-Paul Belmondo

  • nar. 9.4.1933 (84 let)
    Neuilly-sur-Seine, Île-de-France, Francie
  • Sdílet na Twitteru
  • Sdílet na Facebooku

Biografie

Nesmrtelný symbol nové vlny a nelíčené legrace. Stvořil do té doby neexistujícího, šarmantního a bláznivého hrdinu - ani jednoznačně kladného, ani záporného. Snad právě proto, s jakou přirozeností to provedl, jeho styl postrádal konkurenci, stejně jako dnes nemá nástupce.  

Špetka arogance prostupující pořádnou dávkou nenucenosti charakterizuje nezaměnitelný herecký projev Jeana-Paula Belmonda. Do světa umění ho nepřivedla žádná náhoda. Ačkoli na plátně představoval nerůznější dobrodruhy a zloděje, pochází z rodiny uznávaného sochaře Paula Belmonda a malířky Madeline, která své tři děti pravidelně vodila do divadla. V jeho rozhodnutí stát se hercem ho rodina jedině podporovala, přesto nikdy nepatřil mezi opěvované studenty konzervatoře, kterým je předvídána velká budoucnost. Jean-Paul se nikdy úplně nevyrovnal s několika odmítnutími prestižním divadelním souborem Comédie Française, který je od časů Molièrových snem všech absolventů pařížské konzervatoře. Co už však dílem náhody bylo, je začátek jeho úspěchu ve filmu. Navíc, shodou okolností, většina z nich byly filmy nové vlny. Stále jen usiloval o divadelní kariéru a film ho vůbec nelákal, ba naopak, první malé role ho zklamaly. Pak však přišel rok 1960 a Godardův projekt U konce s dechem, film vzniklý za přispění svérázných metod a několikastránkového scénáře Truffauta a Godarda. S ním se zrodila slavná nová vlna, která zrušila tradiční normy také u komedií, dramat, z detektivek vystříhala vše, co by znamenalo podobnost s detektivkou... a hvězdou nového stylu filmu se stává... Jean-Paul Belmondo.

V symbolu Belmondova herectví se pojí tradiční vzdělání s moderní dobou, do níž patřil a zdánlivou bezstarostností nastupujících 60. let. K tomu se přidal jeho neformální vzhled s nímž se mladá generace mohla ztotožnit. To vše z něj pod vedením režisérů nové vlny jako Godarda (Bláznivý Petříček, 1965), Truffauta (Siréna od Mississippi, 1968), Mallea (Zloděj, 1966) nebo de Broky (Muž z Ria, 1963) udělalo hvězdu. Navíc v roce 1960 hrál s Jeanne Moreau v Moderato Cantabile podle scénáře Marguerite Duras. Belmondo nosil tvář nového hrdiny, který je sympatický, bláznivý, odvážný. Končila tím právě doba dokonalých hrdinů klasických filmů s klasickým herectvím a vzhledem. Navíc jeho postavy, zejména ty na počátku 60. let k divákům promlouvaly s až nesrozumitelným akcentem darebáků pařížského předměstí, které si synek z lepší rodiny pečlivě nastudoval. Ve filmech z 90. let z něj však už mnoho nezbylo. Jean-Paul tehdy začal natáčet jeden film za druhým, protože pořád doufal v divadelní kariéru a snad přímo nedočkavě s každým dalším snímkem očekával filmový neúspěch. Jaké překvapení, že ten se pořád nedostavoval.
 
Od  doby U konce s dechem, tedy v rozmezí dvou let stačil hrát ve 14 filmech, pak natočil s Philippem de Brokou historického Cartouche (1962), kde se čistě legrační scény střídaly s jímavě dramatickými okamžiky. Tady poprvé dostal příležitost k několika kaskadérským kouskům, které bral tehdy devětadvacetiletý Belmondo jako výzvu. Vždyť kdysi dávno se chtěl stát boxerem, jen tuberkulóza v jeho šestnácti mu sen překazila. V tomto snímku se tedy zrodila další hvězda, Bemondo - kaskadér. Kaskadér, který nikdy nezapomínal na to, být hercem. V bláznivé komedii Clauda Zidiho z roku 1977 si zahrál přímo dvojroli svérázného kaskadéra Mika Gauchera a filmového herce v růžovém, Bruna Ferrariho. Byl pověstný obrovským nadšením pro ty nejbláznivější a nejnebezpečnější akce, které mu tu a tam vynesly pár vážných úrazů. Ten poslední byl z natáčení Bezva finty (1985), respektive její upoutávky pro televizi, jíž následovala roční rekonvalescence. Kaskadérské kousky spojují - samozřejmě vedle humorných okamžiků - většinu jeho rolí, ve kterých býval buď pronásledovatelem nebo pronásledovaným. V každém případě byl stále v pohybu. Snad s žádným jiným hercem si nikdo nedovolil natočit honičku bezmála tak dlouhou jako polovina celého filmu a přitom neubrat na napětí a dynamice. A co víc? Právě jeho zásluhou spatřujeme pravé hrdiny taky ve smolařích a nešicích. Je tomu tak proto, že ačkoli se chová komicky do směšnosti má daleko.
 
Je libo vlakovou loupež, tajné informace nebo snad bankovní přepadení?
 
Početnou skupinu rolí představují zločinci, v Belmondově podání sympatičtí mizerové se svérázným humorem a šarmem. Začalo to lupičem Cartouchem z Paříže 17. století ve stejnojmenném filmu, ale může to být i elegantní mladík s buřinkou z konce 19. století ve Zloději, který krade proto, že pohrdá světem, zlodějíček Arthur nešikovně se prokopávající z vězení ve Velkém šéfovi, naprosto nenapravitelný zloděj Viktor, kterého nakonec převeze jeho ještě vypečenější krásná kurátorka (Nenapravitelný) nebo smolař s mnoha alias v Kašpárkovi. Všem těmto darebákům držíme palce a oni z toho skutečně vždycky vyjdou jako vítězové. Taky klauna s ďábelským plánem na vyloupení banky v Montrealu (Bezva finta) můžeme mít jen rádi. Ale proč vlastně, když ji nepřepadá pro žádné vyšší cíle či dobré skutky? Belmondův zloděj hraje vždycky jen za sebe, ale zdá se, že už pro to, jak zábavně své kousky provádí si zaslouží tu svoji kořist, stejně tak jako uniknout všem těm neschopným četníkům.
 
Stín vraždy se vznáší na pozadí Eiffelovky v mlze...
 
Jinou kapitolu Jean-Paulových hrdinů otevírá komisař Le Tellier (Strach nad městem). Vůbec poprvé tu hrál muže na té pravé straně zákona. Belmondovi komisaři mají své vlastní metody, pobíhají po pařížských střechách, po jedoucím metru, z vrtulníku visí na provazovém žebříku, prolétávají čerstvě zasklenými okny, vyznají se v pravidlech podsvětí a na potkání rozdávají ironické poznámky. Takový byl i Stan v Samotáři, který musí pomstít zavražděného kolegu nebo Joss Beaumont (Profesionál), zapletený do sítí mezinárodní politiky a zločinu. Profesionál je výjimečný už tím, že zde Belmondův, jindy téměř nesmrtelný hrdina umírá. Na tohle divák od U konce s dechem nebyl zvyklý. Původně byly natočeny závěry dva, ale právě ten, který známe, film dodnes řadí k nejlepším dílům francouzské kinematografie 80. let. Výjimkou není ani komisař Jordan (Dobrodruh) a komedie Policajt nebo rošťák, kde se jeho role navíc rozvinula v otce dospívající dcery.
 
Tyrkysové moře, bílý písek, mezi palmovým listovím hvízdají kulky a stříká krev  

Zloděje i komisaře hráli úspěšně i jiní, ty typicky belmondovské postavy představují až ti nejhrdinštější chlapíci parodující supertajné agenty bondovek a nejen jich. Všechny vznikly v režii Philippa de Broky. Muž z Ria, to byla ještě docela umírněná dobrodružná komedie z jihoamerického pralesa, za rok ho následoval mnohem odvážnější Muž z Hongkongu v němž si znuděný hrdina najme vraha sám na sebe (a pak už jen uniká). Nezapomenutelným vyvrcholením je Muž z Acapulka s dvojrolí nesmělého chudinky spisovatele Françoise Merlina a nejlepšího agenta na světě Boba Saint-Clara podle scénáře Francise Vebera, Jean-Paula Rappeneaua a de Broky. Belmondo je v nich typický Francouz, který se však nedá popsat lépe, než to udělaly americké časopisy v polovině 60. let - sexy, crazy and cool hrdina nového stylu.
 
Jinou nepřehlédnutelnou spojnicí těch nejbláznivějších rolí s těmi nejvážnějšími je typ Belmondova sukničkáře. To, co začal Michel z U konce s dechem, se jen občas změnilo v ironické poznámky komisařů, aby je všechny završil skutečně vyhraněný typ nenapravitelného šarmantního mizery a svůdce ve Veselých Velikonocích s Marií Laforêt v roli manželky a Sophií Marceau, jako milenky a falešné dcery.
 
Natočil i takové kousky, ve kterých ho publikum příliš nepřijalo. Příkladem je Truffautovo drama Siréna od Mississippi s Catherine Deneuve nebo Muž, který se mi líbí, kde vytvořil milenecký pár s Annie Girardot, ...ačkoli právě na jejich neslučitelnosti byl děj založen. Belmondo si však s psychologií svých postav mnoho starostí nedělá, což dokazuje jeho teorie, která zní „autor tím nechtěl říct víc, než napsal“. Tím se naprosto odlišuje od mnoha umělců své doby a možná od všech současných, kteří do nejmenších detailů rozpitvávají přímo s pečlivostí filosofa podstatu své postavy. To, že mimo kameru své hrdiny naprosto opouštěl a mezi jednotlivými dramatickými záběry ještě hrál fotbal, vyprávěl vtipy nebo se věnoval přípravě svých oblíbených kanadských žertíků, bylo některými režiséry, hlavně zpočátku označováno za neprofesionální. Sotva si to mohl dovolit, Jean-Paul Belmondo ve volbě s kým spolupracovat už neexperimentoval. Točil jen s režiséry jimž věřil a oni věřili jemu.
 
Výrazným změnám filmů 90. let náš hrdina napůl unikl. Konečně se dostal k divadlu, které odkládal prakticky 30 let, aby až v roce 1987 s Keanem a v roce 1990 se Cyranem z Bergeracu (oba v režii Roberta Hosseina) slavil úspěchy v divadelním světě. Napůl ve změnách obstál. Film Cesta zhýčkaného dítěte mu vynesl Césara, kterého ale odmítnul přijmout. Po této komplikované osobnosti se přesunul k dalšímu otci rodiny (Neznámý v domě, 1992), k Bídníkům (1995), kde hrál i jeho syn Paul a k netradiční, ale nevýrazné sci-fi odehrávající se na přelomu roku 1999/2000 Možná. Uplynulo více než čtvrt století od posledního de Brokova a Belmondova filmu, když spatřil světlo světa jejich další společný projekt - Amazonka (2000), dobrodružná komedie z jihoamerického pralesa, která zůstává rozmazaným stínem za 60. a 70. léty. Rok 2000 je pro tuto chvíli poslední číslovkou v jeho filmografii, zda-li zůstane tou skutečně poslední, to zatím zůstává tajemstvím.

Jana "Jeanne" Krátká

Herecká filmografie

Filmy

2010 I pro lásku se zabíjí - a.z.
2008 Muž a jeho pes
2001 Kdo jinému jámu kopá (TV film)
2000 Amazonka
Herci
1999 Možná
1998 Poloviční šance
1997 Puce à l'oreille, La (TV film)
1996 Désiré
1995 Bídníci 20. století
Les cent et une nuits de Simon Cinéma
1992 Neznámý v domě
1988 Cesta zhýčkaného dítěte
1987 Samotář
1985 Bezva finta
1984 Mrchožrouti
Veselé Velikonoce
1983 Dobrodruh
1982 Eso es
1981 Profesionál
1980 Kašpárek
1979 Policajt nebo rošťák
1977 Zvíře
1976 Lovec hlav
Tělo mého nepřítele
1975 Nenapravitelný
Strach nad městem
Un sorriso, uno schiaffo, un bacio in bocca - a.z.
1974 Stavisky
1973 Muž z Acapulca
Následník
1972 Doktor Popaul
Smůla
1971 Kořist
Manželé z roku II
1970 Borsalino
1969 Muž, který se mi líbí
Siréna od Mississippi
Velký šéf
1968 Démoniaque, Le
Ho!
1967 Casino Royale
Zloděj z Paříže
1966 Hoří v Paříži?
Sympatický dareba
1965 Bláznivý Petříček
Muž z Hongkongu
Par un beau matin d'été
1964 Honba na muže
Muž z Ria
Víkend na Zuydcoote
Záhadný kontraband
100 000 dolarů na slunci
1963 Banánová slupka
Dragées au poivre
Mare matto
Nejkratší den
Nejstarší Fercheaux
1962 Cartouche
Don giovanni della Costa Azzurra, I
Opice v zimě
Práskač
1961 Amours célèbres
Kněz Léon Morin
Muž jménem La Rocca
Statek
Žena je žena
1960 Distractions, Les
Francouzka a láska
Horalka
Charlotta a její Jules
La novice
Moderato cantabile
U konce s dechem
Velký risk
1959 Anděl na zemi
Na dva západy
Trois mousquetaires, Les (TV film)
1958 À pied, à cheval et en sputnik
Buď hezká a mlč
Přátelé na neděli
Tricheurs, Les
Un drôle de dimanche
1957 À pied, à cheval et en voiture
1956 Molière

TV seriály

1959 Gala de l'union (TV seriál)

Dokumentární

2016 Richard Müller: Nepoznaný - a.z.
2015 Belmondo (TV film)
Belmondo, le magnifique - a.z.
2011 Belmondo, itinéraire... (TV film)
2010 Dva ve vlně
2009 Jean-Luc Cinema Godard (TV film)
La traversée du désir
2006 Jean Gabin osobně - a.z.
2004 Les 40 ans de la 2 (TV film) - a.z.
2001 Gabin, gueule d'amour (TV film)
2000 Jeunes premiers d'hier et d'aujourd'hui, Les (TV seriál)
1997 Lino Ventura
1996 Belmondo, le magnifique (TV film)
1993 Chambre 12, Hôtel de Suède (TV film)
1990 Ne m'oubliez pas: Hommage à Bernard Blier (TV film)
1986 Pros, Les
1974 T'es fou Marcel
1969 Dieu a choisi Paris
1966 La bande à Bebel
1965 Jean-Paul Belmondo
1963 Der Sport-Spiegel (TV seriál)
1962 Tak velké srdce

TV pořady

2000 On ne peut pas plaire à tout le monde (TV pořad)
1998 Tapis rouge (TV pořad)
Vivement dimanche prochain (TV pořad)
1997 Stars'N Co (TV pořad)
1996 Thé ou café (TV pořad)
1991 Bouillon de culture (TV pořad)
1981 7 sur 7 (TV pořad)
1980 Stars (TV pořad)
1975 Le journal de 20 heures (TV pořad)
Les rendez-vous du dimanche (TV pořad)

Hudební videoklipy

1999 Ilona Csáková: Jedno tajemství (hudební videoklip) - a.z.

Producentská filmografie

Filmy

1982 Eso es
1973 Muž z Acapulca

Fanoušci tvůrce

<< 1-20 >>
všichni fanoušci
(2 620)
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace