foto

Ladislav Boháč

  • nar. 14.4.1907
    Uherský Brod, Čechy, Rakousko-Uhersko
  • zem. 4.7.1978 (71 let)
    Praha, Československo

Biografie

Ladislav Boháč se narodil 14. dubna 1907 v Uherském Brodě do rodiny statika a demografa Antonína Boháče (1882 – 1950). Roku 1925 vystudoval pražské gymnázium v Křemencově ulici, zapsal se na práva a nastoupil na pražskou Státní konzervatoř. Po roce studia přerušil a nastoupil na profesionální hereckou dráhu, ke které se připravoval už v gymnaziálním dramatickém kroužku profesora M. Svobody. Hrál v Gamzově Uměleckém studiu (říjen 1926 – květen 1927), Švandově divadle (listopad 1927 až červenec 1928) a hostoval v Osvobozeném divadle (leden, říjen 1927 a září 1928), Vinohradském divadle (červen 1928) a Moderním studiu Jiřího Frejky (1929).
 
Po pohostinském vystoupení (6. října 1928) byl přijat do pražského Národního divadla (1. ledna 1929 až 31. prosince 1974), kde setrval, a byl i režisérem, ředitelem (1949 – 1953) a šéfem opery (1950 – 1951), až do svého odchodu na penzi.

Vyjímku tvoří neplacená dovolená (1. září 1968 – 31. července 1970), kdy působil v Divadle za branou (1968 – 1972), i jako jeho umělecký vedoucí (1971 – 1972). Do ND se vrátil až 1. října 1972. Jako ředitel ND si získal pevnou autoritu a zásadové jednání při prosazování všech žánrů.
 
Statná, mužná vysoká postava a řezaná tvář Ladislava Boháče předurčovala nejprve do úloh milovníků a mladých hrdinů („Romeo a Julie", „Julius Caesar", „Matka"), v nichž prokázal i skvělou recitaci veršů. Jeho okázalé a strhující hrdinské role se opíraly o téma člověka rozumějící životu („Faust", „Lucerna", „Mína z Barnhelmu", „Námluvy Pelopovy", „Oresteia").

Své velké charakterní úlohy získal až po roce 1948, kdy Boháčovu divadelní práci omezovala politická angažovanost. Své postavy podroboval civilně oproštěnými výrazovými prostředky, psychologickou analýzou a kulturou řeči („Poslední oběť", „Bílá nemoc", „Nepřátelé", „Racek"). Novou mízou v jeho herectví představovala činnost v Divadle za branou, kde mohl využít své herectví v inscenacích Otomara Krejči („Provaz o jednom konci", „Lorenzaciio" či „Ivanov").

Režisérsky využíval své vlastní zkušenosti a zaměřoval se na česká díla (činohry „Fidlovačka", „Hippodamie", „Lucerna", „Vlci a ovce", „Pacient sto třináct" a opery „Podaná nevěsta" a „Libuše").
 
Do české kinematografie vstoupil poprvé dabingem role Adama (Aribert Mog) v Machatého EXTASI (1932). Jako herec vystoupil až roku 1935 v úloze bratra Michaela v melodramatu Synka a Landa JANA.

Následně se stal oblíbeným představitelem milovníků a mladých hrdinů (v letech 1937 a 1938 dokonce hrál v 17 snímcích): lékař Jílovský (MRAVNOST NADE VŠE), skladatel Pavel Jimeš (PANENSTVÍ), Ing. Zdeněk Junek (LIDÉ NA KŘE), Karel Hynek Mácha (KAREL HYNEK MÁCHA), kramář Ferda Zuska (HLÍDAČ Č. 47), filozof Vavřena (FILOSOFSKÁ HISTORIE), pobočník Maršála (BÍLÁ NEMOC), profesor Bartoš (ŠKOLA, ZÁKLAD ŽIVOTA!), panoš Zdeněk (CECH PANEN KUTNOHORSKÝCH), Jaroslav Klán (MADLA ZPÍVÁ EVROPĚ), JUDr. Josef Bezoušek (PANTÁTA BEZOUŠEK), Václav (MĚSTEČKO NA DLANI), bratr Valeš (SOBOTA) a nebo sklářský  tovaryš Nikolo (ROZINA SEBRANEC).
 
Po okupaci vyměnil své milovníky za historické postavy, funkcionáře a bojovníky za „spravedlnost" ve filmech HRDINOVÉ MLČÍ (Vojtěch Tomek), SIRÉNA (tavič Hudec), JAN ROHÁČ Z DUBÉ (kněz Jan Rokycana), KARIÉRA (ředitel Kubát), TEMNO (myslivec Machovec), EXPRES Z NORIMBERKA (taxikář Dvořák), PSOHLAVCI (JUDr. Strauss), JAN HUS a JAN ŽIŽKA (Mistr Jakoubek ze Stříbra), ZAOSTŘIT, PROSÍM! (režisér), OSENÍ (kovář Vojtěch Zacpal), LUCIE (tajemník Hurtík) či JAKUB (Hladík). Rovněž namluvil různé krátké a dokumentární snímky (VLAST VÍTÁ, MLADÉ DNY, VČELÍ ZÁKON apod.).
 
Poválečný nedostatek filmových rolí mu bohatě vynahradil rozhlas („Panna Orleánská", „Karel IV.", „Otec Goriot" i „Lucerna"), televize (inscenace LUCERNA, KOLOTOČ, NOC BEZ ÚSVITU, NĚKOHO JSEM ZASTŘELIL, PASIÁNS, POPEL, KRÁLOVSKÉ USÍNÁNÍ, OHNIVÝ MÁJ, VELKÝ OBLOUK, BÍLÁ RŮŽE aj. a seriály HŘÍŠNÍ LIDÉ MĚSTA PRAŽSKÉHO a MUŽ NA RADNICI) a dabing (např. POKLAD NA STŘÍBRNÉM JEZEŘE).

Rovněž se čile politicky angažoval v odborech a vedoucích funkcích, což mu vyneslo Řád práce (1953) a titul Zasloužilého umělce (1958). Den před svou smrtí dokončil své paměti „Tisíc a jeden život" (1981, 1987). Ladislav Boháč zemřel 4. července 1978 v Praze ve věku 71 let.

Jaroslav "krib" Lopour

Herecká filmografie

Filmy

1978 Dnes ještě zapadá slunce nad Atlantidou (TV film)
1976 Bílá růže (TV film)
Jakub
Mozartovské miniatury (TV film)
1975 Spodní proud (TV film)
Čtrnáctý v řadě (TV film)
1974 Eskulapův přístav (TV film)
Královské usínání (TV film)
Lekce z přítomnosti (TV film)
Ohnivý máj (TV film)
Rudá záře nad Kladnem (TV film)
Velký oblouk (TV film)
1973 Josefina (TV film)
Obhájce (TV film)
Rafan (TV film)
Ó rozume, ó lásko
1972 Výnosné místo (TV film)
1970 Pinocchiova dobrodružství II. (TV film)
Poslední dobrodružství (TV film)
1969 Pasiáns (TV film)
Popel (TV film)
1968 Kardinál Zabarella (TV film)
Na kom se dá dříví štípat (TV film)
1967 Pinocchiova dobrodružství (TV film)
Úřad (TV film)
1966 Noc bez úsvitu (TV film)
Někoho jsem zastřelil (TV film)
1964 Darounická poudačka (TV film)
1963 Jak obelhat manžela (TV film)
Lucie
Strach a bída třetí říše
1962 Pevnost na Rýně
1961 Zločin na Volavčím jezeře (TV film)
1960 Osení
1959 Dům na Ořechovce
Spálená křídla (divadelní záznam)
1956 Zaostřit, prosím!
1955 Jan Žižka
Psohlavci
Tanková brigáda
Vodník
1954 Jan Hus
1953 Expres z Norimberka
Výstraha
1952 Únos
1950 Temno
1949 Veliká příležitost
1948 Kariéra
Na dobré stopě
Případ Z-8
1947 Jan Roháč z Dubé
Siréna
1946 Hrdinové mlčí
1945 Rozina sebranec
1944 Sobota
1943 Žíznivé mládí
1942 Městečko na dlani
1941 Pantáta Bezoušek
1940 Druhá směna
Madla zpívá Evropě
Pro kamaráda
Píseň lásky
Směry života
1939 Humoreska
Její hřích
Jiný vzduch
Kdybych byl tátou
Lízino štěstí
Osmnáctiletá
V pokušení
1938 Boží mlýny
Cech panen kutnohorských
Její pastorkyně
Neporažená armáda
Svět kde se žebrá
Zborov
Škola základ života
1937 Bílá nemoc
Děvčata, nedejte se!
Filosofská historie
Hlídač č. 47
Karel Hynek Mácha
Lidé na kře
Mravnost nade vše
Panenství
Výdělečné ženy
1935 Jana
1932 Extase

TV seriály

1976 Muž na radnici (TV seriál)
Setkání (E11)
Křížové tažení (E09)
Silvestr (E08)
další epizody (8)
1968 Hříšní lidé města pražského (TV seriál)
Lady Macbeth z Vinohrad (E03)

Dokumentární

1963 Všední dny velké říše
1956 Včelí zákon
1955 Mladé dny
Spartakiáda
Václav Hollar, český rytec
1953 Písně hrdinů
1945 Vlast vítá
1939 X. všesokolský slet
1938 Naše země - vyp.

Režijní filmografie

Filmy

1976 Bílá růže (TV film)

Fanoušci tvůrce

 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace