foto

Fernando Arrabal

  • nar. 11.8.1932 (86 let)
    Melilla, Španělsko
  • Sdílet na Twitteru
  • Sdílet na Facebooku

Biografie

Španělský spisovatel, básník, autor více než stovky divadelních her, filmový režisér a výtvarník. Narodil se ve španělském městě Melilla v Maroku. V roce 1940 se jeho rodina stěhuje do Madridu. Roku 1941 jeho otec uprchl z pracovního tábora, kde byl uvězněn na doživotní nucené práce za odmítnutí účasti na státním převratu. Od té doby o něm již nikdo nikdy neslyšel. Tato traumatizující tragédie a z ní vzešlý komplikovaný vztah k matce poznamenaly další Arrabalův život i jeho tvorbu (spolu s jeho trpasličím vzrůstem - měří jen asi 150 cm). Na gymnáziu studoval Arrabal literaturu, od roku 1945 objevoval kinematografii v místních kinech, v roce 1947 začíná psát první dramata. V roce 1953 potkává svou budoucí manželku Luce Moreau a odjíždí studovat do Francie, kde se rozhodne zůstat.

V roce 1962 založil spolu s R. Toporem a A. Jodorowskym divadelní skupinu Hnutí Panika (podle boha Pana). V roce 1967 je ve Španělsku kvůli svým rouhačským hrám zatčen a propuštěn až na nátlak významných umělců. Jeho hry jsou nicméně ve Španělsku zakázány. V roce 1971 je na festivalu v Cannes uveden jeho skandální debut AŤ ŽIJE SMRT! (1970). John Lennon byl uchvácen jeho hudbou a Pabla Picassa inspiroval k obrazu Ať žije život. Následně se Arrabal stává světově známým umělcem a odjíždí do New Yorku, kde se stýká s literáty Capotem, Williamsem a Vidalem. Na cestě po Mexiku doprovází Jima Morrisona. Po Frankově smrti může konečně svobodně tvořit i ve Španělsku. Dosud natočil sedm celovečerních filmů.

Arrabalův fantastický filmový debut AŤ ŽIJE SMRT! (1971) je adaptací jeho románu Baal Babilonia (1958). Reálné příběhy z autorova života se tu mísí se surreálnými představami plnými krutosti a sadomasochismu. Arrabal tu zpracoval především vzpomínky na milovanou i obávanou matku a na otce, kterého neměl čas pořádně poznat. Film je svědectvím o rodinných a společenských předsudcích v poválečném Španělsku. Výtvarné pojetí titulkové sekvence vytvořil pro film R. Topor a úvodní melodie dětské písničky pak rezonuje celým filmem v děsivém kontrastu.

Ve filmu POBĚŽÍM JAKO SPLAŠENÝ KŮŇ (1973) využil Arrabal opět negativní vzpomínky z vlastního dětství a tato traumata promítl do mnoha nechutných scén, které se prolínají s příběhem zobrazujícím konflikt vyspělé a agresivní civilizace s přírodním a přirozeným životem. Film vyvolal vlnu rozhořčení a u diváků vyvolával fyzickou i psychickou nevolnost. Film ovšem pouze neprovokuje, ale také varuje před zkázou rodinných, společenských a politických norem.

GUERNICA (1975) zachycuje boje o město mezi frankisty a republikány. Film je snovou a velmi osobitou vizí války ve Španělsku, kterou Arrabal sám jako malý chlapec prožil. Děj je opět střídán děsivými a brutálními vizemi. VRAKOVIŠTĚ AUT (1981) je postapokalyptický punkový muzikál o životě Ježíše Krista. Je to temný film o temném světě, v němž lidé postrádají víru a zákony. Vyšinuté postavy se oddávají smilstvu, sadomasochistickým rituálům, znásilňování a vraždění na vrakovišti aut jako v Sodomě a Gomoře. CÍSAŘ PERUÁNSKÝ (1982) je francouzsko-kanadský rodinný film o dvou dětech a starém železničáři, který se pokládá za krále Peru a snaží se zprovoznit svou starou lokomotivu. Spolu s dětmi se mu to nakonec podaří a vydají se na cestu do Kambodže, kam vezou svého adoptovaného bratříčka za jeho ztracenou matkou. Na Arrabala nezvykle optimistický a úsměvný film.

Svůj další film SBOHEM BABYLÓNIE! (1992) označuje Arrabal za filmovou báseň. Film zpracovává podobnou látku jako Ať žije smrt!, ale tentokrát z pohledu ženy. Arrabal se zde zaměřil na vykreslení propletence vztahů mezi lidmi, kteří ovlivnili hrdinčin život. Zatím poslední Arrabalův film BORGES, ŽIVOT JAKO BÁSEŇ (1998) je polohraný dokument o argentinském spisovateli Jorge Luisi Borgesovi. Oba umělci se spolu přátelili, část filmu je tvořena rozhovory o psaní, estetice a společnosti 20. století. Snímek je více než ostatní režisérovy filmy postaven na mluveném slovu, ale proud řeči je, namísto rodinnými fotografiemi, doprovázen znepokojujícímu arrabalovskými obrazy.

Většina Arrabalových filmů volně vychází z jeho divadelních her. Hlavními režisérovými tématy jsou sexuální obsese, pokřivené rodinné vztahy, válečná zvěrstva a krutost a bestialita současného světa. K jejich vyjádření používá surrealistické vize, kterými provokuje a revoltuje. Arrabalův styl se podobá markýzi de Sade v zobrazení násilí a sexu, Jarrymu v absurdním a Kafkovi v černém humoru a Antoninu Artaudovi v halucinačních vizích. Poznávacím prvkem jeho filmů je důsledné oddělování dějových, realistických scén od snových vizí, které bývají odlišeny tónováním do jediné barvy. V roce 2005 navštívil Fernando Arrabal 31. ročník Letní filmové školy v Uherském Hradišti, kde uvedl retrospektivu svých filmů.

Ян "Iggy" Пиздец

Scenáristická filmografie

Filmy

2008 La Possibilité d'une île
1983 Vrakoviště aut (TV film)
1982 Císař peruánský
1975 Guernica
1973 Piknik na frontu (TV film)
Poběžím jako splašený kůň
1971 Automobilkirkegården (TV film) - divadelní hra
Ať žije smrt! - scénář, divadelní hra
1969 Grand cérémonial, Le - divadelní hra
1968 Fando a Lis - divadelní hra
1967 Picknick på slagfältet (TV film) - divadelní hra
1966 Autojen hautausmaa (TV film) - divadelní hra
1965 Guernica - Jede Stunde verletzt und die letzte tötet (TV film)
1964 De picknick (TV film)
1963 Aamiainen sotakentällä (TV film) - divadelní hra
1962 Picknick im Felde (TV film) - divadelní hra

Dokumentární

1992 Adieu, Babylone!

Herecká filmografie

Režijní filmografie

Fanoušci tvůrce

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace