foto

Vítězslav Boček

  • nar. 24.12.1901
    Kutná Hora, Čechy, Rakousko-Uhersko
  • zem. 6.5.1961 (59 let)
    Praha, Československo

Biografie

„Ať žije maršál!! Ať žije válka!!...“

Pronáší zfanatizovaný syn účetního v Haasově dramatu BÍLÁ NEMOC (1937). Zároveň rozbíjí ampulky séra právě zabitého doktora Galána (Hugo Haas), aniž by věděl, že měly maršála (Zdeněk Štěpánek), kterému právě provolává slávu, zachránit před zákeřnou Bílou nemocí. Paradoxně tak zbožňovaného Maršála nevědomky zabíjí. Onoho syna ztvárnil začínající Vítězslav Boček. Netušil však, že podobné filmové role ho budou provázet již po celý život.

Narodil se na Štědrý den 24. prosince 1901 v Kutné Hoře. Započal se studii na obchodní akademii, ty však nedokončil. Proto v roce 1921 nastoupil ke kočovné divadelní společnosti herce J. O. Martina, poté ke společnosti Josefa Burdy, Národního moravskoslezského divadla v Ostravě (1924 – 1925) a Slovenského národního divadla v Bratislavě (1925 – 1930).

Přešel do Prahy a hrál ve Vinohradském divadle (1930 – 1948), v Divadle státního filmu (1948 – 1951), v Karlínském divadle (1951 – 1954) a v Městských divadlech pražských (1954 až do předčasné smrti v roce 1961).

Bočkovo herecké dozrávání bylo stejné jako u jeho kolegů – z milovnických rolí se přehrál do charakterních rolí dramatického i komediálního repertoáru (například „Orlík“, „Loupežník“, „Bílá nemoc“, „Strakonický dudák“, „Vojnarka“, „Bratři Karamazovi“, „Veselé paní windsorské“, „Večer tříkrálový“ a podobně).

Na našem stříbrném plátně se prvně objevil v rolích Petra Tůmy v Haasově komedii KVOČNA (1937), synka účetního v dalším Haasově filmu – v již zmíněném protiválečném dramatu BÍLÁ NEMOC (1937) a Hejtmánka ve Vávrově PANENSTVÍ (1937).

Ještě tentýž rok vytvořil svoji jedinou hlavní a velikou roli ušlápnutého a bojácného účetního Josefa Baška v Bromově dramatu VYDĚRAČ. Účetní Bašek zjistí, že jeho bývalý šéf Alfred Merhaut (Jiří Plachý) pomalu rozkrádá textilní továrnu Globus. Bašek se ho proto rozhodne vydírat pod pohrůžkou, že vše prozradí. Merhaut se však nehodlá vzdát bez boje. Kdo z nich nakonec vyhraje?

Po této veliké roli již do konce života vytvářel malé postavy. Často to byli záporní, ale také občas i kladní, páni a inteligenti z lepších kruhů. Do konce 2. světové války vytvořil role Zamrazila (ZBOROV), Ing. Ševčíka (PÁN A SLUHA), Freda (KROK DO TMY), automobilisty (VESELÁ BÍDA), MUDr. Jaroslava Hlaváčka (PANNA), praporčíka (DRUHÁ SMĚNA), mladého myslivce (ČEKANKY), udavače v herně (ŠŤASTNOU CESTU), posla (ROZINA SEBRANEC) a dalších.

Po válce byl opět stereotypně obsazován do charakterově stejných rolí (význam a velikost postav se však zmenšil a v posledních letech jeho života jich také rapidně ubylo) ve filmech TŘINÁCTÝ REVÍR (tajný), LAVINA (hoteliér), PANCHO SE ŽENÍ (lupič), TÝDEN V TICHÉM DOMĚ (Walter), ŽELEZNÝ DĚDEK (inženýr Podroužek), VES V POHRANIČÍ (Havel), KRAKATIT (laborant), REVOLUČNÍ ROK 1848 (Trojan), VELKÁ PŘÍLEŽITOST (Bartoš), PĚTISTOVKA (ředitel Spáčil), NĚMÁ BARIKÁDA (barikádník Kouba), PAN HRABĚTÍN ODCHÁZÍ (Mlejnek), TEMNO (sedlák Klanec), PŘIZNÁNÍ (přednosta stanice), MIKOLÁŠ ALEŠ (faktor Grégrovy tiskárny), VÝSTRAHA (Ing. Ryska), MSTITEL (lékař) a další.

Naposledy se ve filmu objevil jako mistr v Čuříkově vzpomínce v dramatu Pavla Blumenfelda LIDÉ JAKO TY (1960). Vítězslav Boček se uplatnil také v rozhlase a televizi. Zemřel 6. května 1961 v Praze ve věku pouhých nedožitých šedesáti let.

Jaroslav "krib" Lopour

Fanoušci tvůrce

tvůrce nemá žádné fanoušky