Jeong-hwa Eom

Starší z dvojice sourozenců, neskonale půvabná královna korejského filmu a tajný sen každého muže, Jeong-hwa Eom, se narodila svým rodičům v době, kterou by ne každý nazval dobou pro narození zcela přívětivou; psal se tehdy rok 1969 a celou zemi sužovala krutá válka panovačných mocenských buditelů, jejichž místo na výsluní nezaznamenal do dějin země ještě žádný z tehdejších historiků. V témže roce ale celý propagandisticky motivovaný konflikt, v jehož útrobách nalezlo smrt tolik lidských životů, skončil a mnozí měli za to, že přichází doba už jen lepší. Copak po temnotě nepřichází světlo? A možná by to tak i bylo, nebýt zcela zdevastované ekonomiky a neskutečného množství skomírajících lidských duší, nevinných, ale i těch s černou rukou ďábla na těle, které vyčerpávající konflikt připravil o celý jejich majetek, ne-li o vlastní životy. Zkraje na tom ani její rodina nebyla zrovna dvakrát dobře. Žila jen z minimálního výdělku, který tehdy zajišťoval výhradně jen pracující otec Jin-ok Eom, jemuž bylo darem od bytosti té nejvyšší naděleno jedinečného hudebního nadání. Svůj talent předával mladým i starším, plnoletým a stárnoucím, a vlastně všem, kdo jej o jeho služby požádali. Byl vždy člověkem přívětivým a milým. A zřejmě díky tomu si vysloužil tak marnotratnou smrt, která celou jeho rodinu zasáhla jako morová rána skomírající vesnici obklopenou neprostupnými borovicovými lesy kdesi na úbočí tchebekských hřebenů. Jen celých šest let po narození své jediné dcery a pět let po narození svého prvního syna, Tae-Woong Eom, dnes velmi úspěšného a populárního herce, umírá Jin-ok na asfaltovém povrchu silničního výpadového koridoru během hloupé autonehody, která jeho rodinu uvrhla do velmi složité finanční situace.

Bojovnice a pozdější královna korejského filmového průmyslu si ale i přes krutou nepřízeň osudu dokázala svoje místo na výsluní vydobýt. V prostředí jedné z primárních korejských televizních společností – Munhwa Brodcasting Corporation - se pohybovala už od roku 1987. Svoji první televizní roli získala ale až po čtyřech letech v televizní sérii Good Morning Youngdong (1993). Tímto rokem se ale rovněž změnil celý její život, neboť zároveň s úspěchem televizním, dostavila se i první filmová role, a to ve snímku Marriage Story (1993) na nějž ještě téhož roku navázalo natáčení romantického snímku On a Windy Day We Must Go to Apgujeong (1993), komerčně úspěšného snímku Blue Seagull (1994) a trochu až pitoreskně komediálního snímku How to Top My Wife (1994). V této době její dokonalá tvář stává se stále známější, stále populárnější a stále výraznější, kam jen lidské oko dohlédne. Do rukou dostává se ji zčistajasna celá řada televizních nabídek, které tvrdě pracující herečka jednu po druhé přijímá. Až do přelomu druhého milénia se herečka objevuje v celé řadě úspěšných, ale i těch méně úspěšných televizních sérií, které mají mezi korejskými diváku oblibu jako nikde jinde na světě.

Jen krásu, inteligenci a prozíravost ji ale do vínku nadělena vyšší bytostí nebyla. V jejím nitru tkví i jiná z mnoha lidských krás. A je to právě zpěv, který ji dokázal na počátku její herecké kariéry přimět, aby zvažovala, co ji láká víc. A když v roce 1993 vychází její první sólové album 'Sorrowful Secret' při pohledu na její vyzývavé ženské křivky by se chtělo skoro říct, že jí smyslná pěvecká dráha sluší přeci jen o něco víc. Jeong-hwa ale dokázala skloubit nutné s užitečným a jen za dobu čítající sedm let dokázala vydat celou šestici poměrně úspěšných sólových alb, objevit se vy čtyřech celovečerních snímcích a ztvárnit jednu z přidělených postav v celém zástupu televizních sérií domovské vysílací stanice.

Na přelomu druhého milénia se tzv. Madonna jihokorejského zábavního průmyslu soustředila na herectví, na role, v nichž prokazovala svoje všestranné herecké schopnosti. Objevuje se v celé řadě veleúspěšných filmových snímcích, sbírá jedno ocenění za druhým a zároveň si plní další ze svých tajných snů, když zakládá vlastní oděvní značku, která ji jen krátce po uvedení na trh vydělává opravdu velký balík peněz. S přibývající slávou ji ale na počínající zdravotní komplikace začínají upozorňovat nenadálé nevolnosti a další specifické indicie, po nichž je herečce diagnostikována rakovina štítné žlázy. Obrovský strach z operaci ale herečku přiměl zatnout zuby, překonat nesnesitelné bolesti a nad zákeřnou chorobou zcela zvítězit. Rok 2010 ji naučil vážit si jistých věcí, kterých si do této doby tolik nevážila.

„Svůj talent a dosažený vliv bych si přála využít smysluplným způsobem."

V současnosti je Jeong-hwa nedílnou součástí jihokorejského filmového i hudebního, ale i módního průmyslu. Stala se doslova ikonickou postavou celé této sféry, k níž stále i dnes vzhlíží nespočet mladších a talentovaných umělkyň, mezi nimiž se objevují i takové jména, jako jsou BoA, Suzy, Ga-in Son, UEE či Min-kyeong Kang z populární dívčí skupiny Davichi, která se v jednom ze svých rozhovorů na adresu úspěšné herečky uvedla: „Už dávno jsem ji zcela propadla. Je vždy tak módní, tak dokonalá... Doslova perfektní v každém ohledu. Sama bych moc ráda zůstala stejně tak kvalitní zpěvačkou i s přibývajícím věkem, jakou neodolatelná Jeong-hwa dokonce i nyní stále je."

Ian "Conspi" Maitner