Významný polský režisér dokumentárních a hraných filmů se narodil 16. 10. 1921 v Krakově. Nejprve vystudoval architekturu a později kameru na Vysoké filmové škole v Lodži, kde studoval například i Andrzej Wajda.
Natočil několik dokumentárních filmů, většinou se sociální tématikou, jako třeba SLOVO ŽELEZNIČÁŘŮ (1953) nebo HVĚZDY MUSÍ ZÁŘIT (1954). U stejné tématiky zůstal ve své hrané filmové prvotině, MODRÝ KŘÍŽ (1955), kterou věnoval členům Tatranské záchranné služby. V roce 1956 natočil Andrzej Munk film ČLOVĚK NA KOLEJÍCH, který se stal jedním z klíčových děl polské kinematografie 50. let. Příběh starého strojvůdce , který se dostane do rozporu mezi svým pocitem odpovědnosti a požadavky společnosti.
Poté se Munk zaměřil na téma chápání pojmu hrdinství v minulosti a současnosti v povídkovém filmu EROICA (1957). ŠILHAVÉ ŠTĚSTÍ (1959) vypráví v satirické poloze příběh člověka, přizpůsobujícího se každé nové společenské situaci. Poslední filmový počin o setkání vězeňkyně s koncentračního tábora Osvětim se svou bývalou mučitelkou, příslušnicí SS, PASAŽÉRKA, dotočil Witold Lesiewicz, neboť Andrzej Munk zemřel při autonehodě v průběhu natáčení.
Tadeáš "ilDivino" Bognár
