Vicco von Bülow, celým jménem Bernhard-Viktor Christoph-Carl von Bülow, byl německý karikaturista, rozhlasový a později filmový herec. Známý po uměleckým jménem Loriot. Narodil se 12. listopadu 1923 do šlechtické rodiny policejního důstojníka. Manželství rodičů nebylo šťastné. Pokřtěn byl 30. prosince. Od roku 1927 vyrůstal s mladším bratrem u prarodičů v Berlíně. O rok později se rodiče rozvedli. V roce 1933 se sourozenci vrací k otci, který se rok před tím znovu oženil. V letech 1934 až 1938 studoval na gymnásiu Shadow v Berlíně. Po přestěhování rodiny pokračoval na Eberhard-Ludwigs-Gymnasium ve Stuttgartu. Zde získal první zkušenosti, jako statista v opeře a herec malých, krátkých rolí. 8. září 1939 zavádí Německá říše tzv. nouzové maturity. Bülow v roce 1941 jako osmnáctiletý skládá tuto zkoušku. Je mobilizován a stává se příslušníkem 3. pancéřové divize na východní frontě. Byl vyznamenán Železným křížem II. a I. třídy. Jeho mladší bratr padl 21. března 1945 při obraně Gorgastu.
Po skončení války pracoval krátce jako dřevorubec. V roce 1946 si doplňuje středoškolské vzdělání na Gymnasium Corvinianum v Northeimu. Na radu otce studuje od roku 1947 malířství a grafiku na vysoké škole v Hamburgu. Po ukončení studií pracuje jako reklamní grafik v průmyslu. Začínal přispívat do humoristických časopisů a stává se vyhledávaným karikaturistou (Z okna koukaj dva psi. Prší jako z konve. Na pohovce leží do klubíčka stočený člověk. "V tomhle počasí, by pes ani člověka ven nevyhnal.").
V roce 1951 se žení s Rose-Marie Schlumbom. Z manželství se narodí dvě dcery. Ač srdcem komik, hraje ve válečných filmech Most (1959) a Nejdelší den (1962). V roce 1967 začíná jeho spolupráce s televizí. Moderuje magazín Cartoon. V roce 1976 režíruje televizní šestidílný pořad Loriot. Zde si přivádí svou filmovou partnerku Evelyn Hamann a zahrál si i hlavní roli. Směs skečů, laskavého moderování, používání triků a zelená pohovka vynesly Loriot a Evelyn Hamann v německy mluvících zemí na vrchol popularity.
Nezapomněl ani na klasickou hudbu a operu. V roce 1982 dirigoval humoristický slavnostní koncert k 100. výročí Berlínské filharmonie. Inscenuje operu Martha (ve Stuttgartu), Der Freischütz (v Ludwigsburgu) a Wágnerův Prsten Nibelungů (v Mannheimu).
V roce 1988 režiséroval film Ödipussi, v roce 1991 film Pappa ante Portas. V obou hrála hlavní ženskou roli Evelyn Hamann. Po odchodu na odpočinek dával příležitostně rozhovory, zúčastňoval se veřejného života. V roce 2008 u příležitosti jeho 85. narozenin mu berlínské Filmové muzeum uspořádalo výstavu.
Zemřel v noci 22. srpna 2011 ve věku 87 let. Příčinou úmrtí byla stařecká slabost. Je pohřben na lesním hřbitově Heerstraße v Berlíně. Jeho fanoušci mu nosí na hrob gumové kačenky. (Dva muži ve vaně.)
ČSFD.cz
