Virginia Madsen

Je tomu už 25 let, kdy se poprvé objevila před kamerou. Ostatně k tomu nikdy neměla daleko, její rodina filmem a televizí doslova dýchala. Jejím bratrem je respektovaný herec zásadních vedlejších rolí Michael Madsen (THELMA A LOUISE, GAUNEŘI, KILL BILL). Ona sama navštěvovala herecké kurzy a vzápětí pochopila, že v rodném Chicagu na slušnou práci zrovna nenarazí a přestěhovala se do slunné Kalifornie.

Netrvalo to dlouho a její píle a talent se zúročily. Všiml si jí nejen slavný David Lynch (DUNA, 1984), ale objevila se i ve sci-fi ELEKTRICKÉ SNY a záhy její sny mířily tím správným směrem. Zanedlouho se do diváckého povědomí zapsala i rolí milenky italského fašistického vůdce v TV seriálovém dramatu MUSSOLINI (1985). Právě k televizi se pak několikrát vracela, ve světě filmu ne a ne narazit na silnou látku. Sic se i nyní pravidelně obklopuje zajímavými hereckými kolegy a relativně výraznými režiséry, výsledky se dostavují zcela výjimečně.

Objevila se například v druhém HIGHLANDEROVI po boku Seana Conneryho, v erotickém dramatu Dennisa Hoppera ŽHAVÉ MÍSTO (1990) vedle Dona Johnsona a tehdy dvacetileté Jennifer Connelly (Virginia překvapila rolí znuděné a sexuálně nenasytné ženy z maloměsta), ve slavném hororu CANDYMAN s podmanivou hudbou Philippa Glasse z roku 1992 nebo v průměrném dramatu Roba Reinera DUCH MINULOSTI (1996) s brilantním Jamese Woodsem. Její kariéru následně „zbrzdily“ příjemné mateřské povinnosti a do filmových ateliéru se vracela jen sporadicky. Když se ale legendární Francis Ford Coppola doslechl, že by znovu ráda hrála, pozval ji na konkurz svého projektu podle románu Johna Grishama. V dramatu z právnického prostředí VYVOLÁVAČ DEŠTĚ se sešla například s Mattem Damonem.

Na další zajímavé nabídky ale opět jen čekala (proto brala role v podprůměrných snímcích jako AMERICKÁ ZBRAŇ, ZÁMEK HRŮZY, ČEKEJ NEHYBNĚ apod.), příležitostně účinkuje v divadle a na přelomu tisíciletí se na několik let stahuje před televizní obrazovku. Až Alexander Payne ji vytáhl opět na výslunní, kam bezpochyby patří. Podle všeho je tak dosavadním vrcholem její spolupráce s tímto nezávislým tvůrcem v nostalgické komedii BOKOVKA (2004), a to v roli rozvedené servírky Mayi po boku Paula Giamattiho, za kterou získala nominaci na Zlatý glóbus i na Oscara.

Zdatně si vedla i v netradičním muzikálu a posledním snímku legendárního Roberta Altmana ZÍTRA NEHRAJEME (2006), ale od té doby přišly jen další průměrné role (s Harrisonem Fordem v thrilleru FIREWALL, s Billy Bobem Thortonem v rodinném ASTRONAUTOVI nebo s Jimem Carreym v rozporuplném thrilleru 23).

Michal "castor" Kočí