Jiří Koutný

Operetní herec a zpěvák Jiří Koutný byl především dlouholetým sólistou Karlínského divadla, k jehož oporám patřil několik desetiletí, několika drobnějšími postavami ve filmu se ale uvedl i na stříbrném plátně. Pocházel z Újezda u Brna, ale později se rodina přestěhovala do severních Čech. Koutný od dětství hrál ochotnické divadlo, s oblibou také zpíval, recitoval a přispíval i literárně do školních časopisů. Jeho cesta k profesionálnímu divadlu byla nakonec složitější a Státní konzervatoř hudby absolvoval až v roce 1958. Následovala vojenská služba strávená v Armádním uměleckém souboru Víta Nejedlého (1958-1961). Tehdy jeho kroky směřovaly ještě k opeře, kterou studoval na konzervatoři a také se úspěšně zúčastnil mezinárodní pěvecké soutěže ve Vídni. Nakonec se jeho osudem ale stala opereta, k čemuž napomohlo setkání s režisérem Rudolfem Vedralem.

Od roku 1961 spojil Jiří Koutný svůj profesní život natrvalo s Hudebním divadle v Karlíně, kde působil až do odchodu do penze. V šedesátých letech se objevoval i na jevišti scény Fidlovačka v Nuslích, které tehdy bylo ke Karlínskému divadlu přidruženo. Zvláště v této počáteční době své kariéry slavil Koutný značné úspěchy, mimo jiné absolvoval turné s písňovými pásmy významných skladatelů po řadě evropských zemí, například v Británii nebo na Islandu. Z jeho rolí je na místě připomenout muzikál Hello, Dolly, v němž v průběhu let vystřídal dvě úlohy (za ztvárnění Burnabyho získal Cenu Českého literárního fondu), dále například oblíbenou českou operetu Na tý louce zelený nebo světoznámé muzikály Někdo to rád horké a Zvonokosy, osobně si Koutný cenil Gogolovy Ženitby, v níž vystoupil po boku Oldřicha Nového. Z kolegů z karlínského jeviště Koutný často a rád vzpomínal na Laďku Kozderkovou, která mu od své předčasné smrti citelně chyběla.

Přes nesporný význam Jiřího Koutného v oblasti operetního a muzikálového žánru byl k jeho umění film značně skoupý a nabídl mu jen několik málo rolí s velkými časovými odstupy. Filmová kamera jej zaznamenala poprvé jako Pepíka v komedii BÍLÁ PANÍ (1965). V bezejmenné roli strážného se pak objevil v další slavné komedii FANTOM MORRISVILLU (1966) a jako policistu jej můžeme zachytit ve filmu ČTYŘI VRAŽDY STAČÍ, DRAHOUŠKU (1970). V sedmdesátých letech se pak mihnul v několika dalších komediích kolísavých uměleckých kvalit, za zmínku stojí jeho spolupráce s Věrou Chytilovou (PANELSTORY ANEB JAK SE RODÍ SÍDLIŠTĚ, 1979; KALAMITA, 1980). Definitivně naposledy hrál v diskutabilním televizním seriálu GOTTWALD (1986), kde díky fyziognomii získal roli politika Vlada Clementise. Ještě v 70. letech ale vstoupil do širšího povědomí diváků postavou vzteklého souseda Tomečka v dodnes populární komedii DRAHÉ TETY A JÁ (1974).

Ani po odchodu z Karlína nerezignoval Koutný na umělecké působení; vracel se například do kraje svého dospívání a pohostinsky vystupoval v Divadle F. X. Šaldy v Liberci a v Severočeském divadle v Ústí nad Labem, úspěchy slavil také v Městském divadle v Mladé Boleslavi, kde hrál v představení Stará historie. Poslední léta musel kvůli zdravotnímu stavu své aktivity omezovat, pomáhal ale vytvářet kulturní život v Mníšku pod Brdy, kde trvale žil. Jiří Koutný zemřel po dlouhé nemoci v Praze 3. ledna 2010 ve věku nedožitých osmdesáti let.

Pavel "argenson" Vlach