Lenka Pichlíková

Lenka Pichlíková – Burke (* 28. července 1954 v Praze) je americká herečka českého původu. Ještě v Československu působila v různých divadlech, hrála v několika filmech a vytvořila asi 40 televizních rolí. Kromě činoherního a filmového herectví se intenzivně věnovala i pantomimě. Od 80. let 20. století žije trvale ve Spojených státech. V současnosti se svými pantomimickými představeními podílí na činnosti skupiny Healing Arts, tedy na širokém arteterapeutickém projektu fungujícím v jejím domovském státě Connecticut a v New Yorku. Často vystupuje v představeních pro děti a mládež, některá i režíruje. Kromě umělecké činnosti vyučuje na divadelní škole, dále na Fairfieldské univerzitě v Connecticutu a na Purchase College při Státní univerzitě v New Yorku. Od roku 1988 je členkou Actors´ Equity Association v New Yorku. V roce 2006 získala cenu Best Mime.[1]

Obsah

1Biografie1.1České období
1.2Americké období
2Filmografie
3Odkazy3.1Reference
3.2Literatura
3.3Externí odkazy
Biografie[editovat | editovat zdroj]
České období[editovat | editovat zdroj]
Roku 1977 ukončila studium herectví na Divadelní fakultě Akademie múzických umění v Praze. Působila v Divadle Jiřího Wolkera, kde si zahrála již jako devítiletá v roce 1963 a pak zde roku 1977 nastoupila do svého prvního angažmá. Později byla angažována v Divadle Na zábradlí, v Činoherním klubu a v Divadle na Vinohradech, hostovala v Národním divadle v Praze.[2][3][4][5] Některé divadelní role z tohoto období: Petruněla v Dál, zpívejme dál (Dundo Maroje) Marina Držiće, Iris a Jepice ve hře Ze života hmyzu Karla a Josefa Čapkových ještě během studia v DISKu, dále Blanka z Shakespearova Zkrocení zlé ženy v Divadle Jiřího Wolkra, Anna z Rozmarného léta Vladislava Vančury v Divadle na Vinohradech, Anička v Ženském zákonu Jozefa Gregora Tajovského v Činoherním klubu. Kromě činoherního herectví se intenzivně zabývala pantomimou a návaznými žánry divadla. S renomovaným pražským souborem Ladislava Fialky účinkovala v Divadle Na zábradlí ve společném projektu činohry a pantomimy Ženich v rozpacích na motivy Molièra (Milan Lukeš, Evald Schorm a Ladislav Fialka, 1981).

 
Lenka Pichlíková jako Blanka a Dagmar Veškrnová jako Kateřina ve Zkrocení zlé ženy (Divadlo Jiřího Wolkra 1978).
V Československu hrála ve 12 českých i koprodukčních filmech a vytvořila kolem 40 televizních rolí. Největší úspěch zaznamenal původní televizní film Chvíle pro píseň trubky režiséra Ludvíka Ráži, v němž hrála hlavní roli a který získal v roce 1981 hlavní cenu Zlatá nymfa na televizním festivalu v Monte Carlu. Kromě toho hrála ve filmech Karla Kachyni (Setkání v červenci, Počítání oveček, Pozor, vizita!), Otakara Vávry (Temné slunce), Viktora Polesného (zakázaný film Narozeniny), Jiřího Krejčíka, Evalda Schorma nebo v německém televizním seriálu režiséra Franze Petera Wirtha Ein Stück Himmel, který byl natočen podle vzpomínek Janiny Dawidowiczové z varšavského ghetta.

Americké období[editovat | editovat zdroj]
Od roku 1982 žije trvale ve Spojených státech. V roce 1989 získala magisterský titul v oboru humanitní vědy na Texaské univerzitě. V současnosti se svými pantomimickými představeními podílí na činnosti skupiny Healing Arts, tedy na širokém arteterapeutickém projektu fungujícím v jejím domovském státě Connecticut a v New Yorku. Často vystupuje v představeních pro děti a mládež, některá i režíruje. Kromě umělecké činnosti vyučuje na divadelní škole, dále na Fairfieldské univerzitě v Connecticutu a na Purchase College při Státní univerzitě v New Yorku. Od roku 1988 je členkou Actors´ Equity Association v New Yorku. V roce 2006 získala cenu Best Mime.[1]

V USA vytvořila mimo jiné divadelní roli Máši v Rackovi Antona Pavloviče Čechova (Theatre West ve Fort Worth, Texas), dále roli Jeleny v Čechovově Strýčku Váňovi a Hildy z Ibsenova Stavitele Solnesse, obě v divadle UTD v Richardsonu ve státu Texas. Ve hře My Sister in this House od Wendy Kesselmanové hrála roli Ley (Undermain Theater, Dallas). V době pobytu Marcela Marceau v USA u něj studovala pantomimu. V letech 1982 – 1984 působila v mezinárodní divadelní skupině černého divadla Ta Fantastika. V roce 1987 účinkovala jako hlavní mim a vyprávěč v mezinárodní divadelní show Magic Game, která vznikla v Mexiku a pak se hrála na turné po Spojených státech.

V 90. letech přesídlila z Texasu do státu Connecticut, kde pokračovala v divadelních aktivitách. Ve hře Joan of the Stockyards (Svatá Johanka z jatek) od Bertolta Brechta hrála titulní roli Joan v divadle Dance Theater Workshop v New Yorku. V divadle Theatre for the New City (New York) ztvárnila roli Ophelie ve hře Hamletmashine Heinera Müllera. Ve svém současném bydlišti hrála ve hrách Natalie Needs a Nightie a Drop Zone (Ethel Kweskin Theatre, Stamford, Connecticut) a ve hře Taking Sides od Ronalda Harwooda hrála roli Tamary Sachs (Stamford Theatre Works). V původním baletu Laurie Gage Alice in Wonderland (Alenka v říši divů) ztvárnila taneční roli Vévodkyně (Dutchess) v Palace Theatre Stamford. Roku 2000 vytvořila vlastní celovečerní mimus Medea, s nímž se s úspěchem zúčastnila festivalu International Festival of Arts and Ideas. V roce 2002 nastudovala celovečerní nonverbální představení Seven Deadly Sins and One Virtue (Sedm smrtelných hříchů a jedna ctnost), inspirované barokními sochami Matyáše Bernarda Brauna v Kuksu. Později ve spolupráci s režisérkou Laurie Gage inscenaci upravila a zahrála ji přímo v Kuksu před sochami Neřestí a Ctností (22. srpna 2014).[6] V roce 2006 vytvořila „one woman show“ Three Women of Faith, dramatické představení o osudech abatyše Hildegardy z Bingenu, manželky českého krále Václava IV. Žofie a Kateřiny Lutherové. V roce 2014 uvedla ve vlastním anglickém překladu hru Anny Hodkové Gertruda, jejíž jedinou postavou je královna z Shakespearova Hamleta.[7].