foto

Romain Gary

  • nar. 8.5.1914
    Wilno, Polsko
  • zem. 2.12.1980 (66 let)
    Paříž, Francie
  • Sdílet na Twitteru
  • Sdílet na Facebooku

Biografie

„Měl jsem spoustu legrace. Děkuji a sbohem.“

Romain Gary, vlastním jménem Roman Kacew, byl prominentní francouzský spisovatel z druhé poloviny dvacátého století (známý i pod pseudonymem Émile Ajar), diplomat, filmový režisér a letec rusko-litevského a židovského původu. Je jediným dvojnásobným držitelem francouzské literární Goncourtovy ceny, ač to pravidla neumožňují. Ocenění obdržel za knihu „Kořeny nebes“, 1956 a podruhé pod jménem Émile Ajar za „Život před sebou“,1975.

Původ

Ve svých knihách a rozhovorech udává různé verze svého původu. Otcem byl obchodník Arieh Leib Kacew a jeho matkou ruská herečka Mina Owczyńska,  Když mu bylo sedm let opustila jeho rodina Rusko a přestěhovali se do Polska. Romain se zde účastní soukromých lekcí hry na housle, šermířských her, střelby a tance. V roce 1925 se rodiče rozvádí. Roman je již vychováván jen svou matkou, která je po rozchodu ve finančních potížích. V srpnu 1928 získává turistické vízum do Francie je přesvědčena, že v této zemi může být splněn její sen, aby se syn stal diplomatem nebo umělcem. Po počátečních potížích, kdy prodává nejprve „černé“ luxusní zboží v hlavních hotelech v Nice nebo Cannes, a poté se zabývá prodejem nemovitostí, jí nakonec jeden z jejích klientů svěří vedení malého hotelu (v současné době bulvár François-Grosso).

Studia

Romain již na střední škole získal v roce 1929 první cenu recitace. Začal studovat práva v Aix-en-Provence, ale  pokračuje studiem v Paříži, pravděpodobně díky finanční podpoře jeho otce u příležitosti jejich setkání ve Varšavě v létě 1934.

Vojenská služba

Gary byl v listopadu 1938 povolán k vojenské službě v letectví v Salon-de-Provence, kterou měl ukončit v březnu 1939 závěrečnou zkouškou. Bohužel, zřejmě díky své pozdní naturalizaci v roce 1935 zkouškou neprošel. V roce 1940 ho těsně mine letecké neštěstí.

Připravoval jsem se sednout si do letadla na letišti v Bordeaux-Mérignac, když mě zavolali k telefonu. Byla to moje matka. Letadlo, kam jsem se chystal vylézt, vzlétlo, explodovalo a narazilo na zem. Nebyli tam žádní přeživší.

20. června 1940 uniká do Alžíru letadlem. Cestuje autobusem do Casablanky, odkud je britská nákladní loď vezme do Glasgow, kde přistál 22. července 1940. Okamžitě se připojil k volnému francouzskému letectvu (FAFL). V září 1940 sloužil na Středním východě, kde onemocněl tyfem. Po půlroční rekonvalescenci sloužil v pobřežní obraně Palestiny, kde se podílel na útoku ponorky. V dubnu 1941 byl pavoukovým důstojníkem, povýšen na poručíka v prosinci 1942. V únoru 1943 vstoupil do armády ve Velké Británii. Je přidělen ke zničení základny raket V1. Během tohoto období si Romain Kacew vybral jméno Gary – což znamená „vypálit“. Vykonává více než dvacet pět misí na západní frontu, což představuje více než šedesát pět hodin válečného létání. V březnu 1945 byl jmenován kapitánem.

Jeho matka zemřela 16. února 1941. Tuto skutečnost se však Gary dovídá až v roce 1944.

V hotelu nebyl nikdo, kdo by mě pozdravil. Trvalo mi několik hodin, než jsem pochopil pravdu. Matka zemřela před třemi a půl lety, několik měsíců poté, co jsem odešel do Anglie. V posledních dnech před smrtí napsala téměř dvě stě padesát dopisů, které poslala své přítelkyni ve Švýcarsku. Tak jsem i nadále dostával od své matky sílu a odvahu, kterou jsem potřeboval, abych vytrval, ikdyž byla po více než tři roky mrtvá.

Po válce začal diplomatickou kariéru ve službách Francie. Působil v Bulharsku (1946–1947), v Paříži (1948–1949), ve Švýcarsku (1950–1951), v New Yorku (1951–1954).

Literární kariéra

Gary napsal přes třicet knih, přičemž česky vyšly jen některé. V roce 1937 byl odmítnut jeho román „Le Vin des morts“ (poprvé byl zveřejněn až v roce 2014). V lednu 1945 je poprvé vydán román z roku 1943 „Evropská výchova“. Kniha získává Cenu kritiků, má velký úspěch a je přeložena do 27 jazyků. Jméno Romaina Garyho se začíná šířit mezi veřejnost. Od vydání svého autobiografického románu „Příslib úsvitu“ v roce 1960 se věnuje psaní i pod různými pseudonymy, z nichž nejznámější, Emile Ajar, znamená také konec jeho kariéry a poslední čtyři romány před jeho smrtí. Z poválečného období se Gary ve svých románech věnuje otázkám života přeživších po holocaustu. V příbězích „Tulipán“ (1946), „Velká šatna“ (1948), „Barvy dne“ (1952), „Kořeny nebes“ (1956).

Garyho literární dílo je poznamenáno tvrdohlavým odmítáním lidské průměrnosti. Jeho postavy často oscilují mezi utrpením, že vidí svůj svět zničený, a bojem za udržení naděje za každou cenu. Romain Gary obdivuhodně umí spojit drama s humorem.

Soukromí

Jediná věc, která mě zajímá, je žena, neříkám ženy, pozornost, říkám žena a ženskost.

Mezi mladé lásky Kacewa patřila Christel Soderlund, mladá švédská novinářka se kterou se setkal v Nice v červenci 1937. Mladá matka, následuje Romaina do Paříže kde připravuje plány k rozvodu, ale po několika měsících se rozhodla vrátit do Švédska za svým manželem.

Gary se pak zamiluje do Ilony Gesmay , maďarské židovky, která ho inspiruje ke knihám „Příslib úsvitu“ , „La nuit sera calme“ a „Evropa“. Její rodina se však rozhodla vrátit se zpět do Budapešti v roce 1940; Ilona válku přežila, ale onemocněla schizofrenií a už se s Romainem nikdy nesetkají.

Jeho první ženou byla spisovatelka Lesley Blancheová. Vzali se v roce 1944. V roce 1959 se Gary setkává s americkou herečkou Jeane Seberg, do které se zamiluje a začne s ní vztah. V 1961 se rozvádí, aby si mohl vzít Jean Seberg. V roce 1962 přichází na svět jejich syn, Alexandre Diego Gary. 1970 se manželé rozvedli. J. Seberg spáchala v roce 1979 sebevraždu.

Smrt

V roce 1978 řekl Gary během rozhovoru s novinářkou Caroline Monneyovou: „Stárnutí? Katastrofa. Ale to se mi nestane. Nikdy. Myslím, že to musí být strašná věc, ale dohodl jsem se s tím gentlemanem tam nahoře, víte? Udělal jsem s ním dohodu, nikdy nezestárnout.

Romain Gary spáchal sebevraždu 2. prosince 1980 s revolverem Smith & Wesson, ráže 38. Nechává dopis na rozloučenou, kde informuje, že jeho smrt nemá žádný vztah k sebevraždě Seberg v předchozím roce. Uvádí také, že je to on, kdo se ukrývá pod jménem Émile Ajar. Jeho popel je na jeho přání rozptýlen ve Středozemním moři poblíž Roquebrune-Cap-Martin.

Katerina "Kamas" Ma

Scenáristická filmografie

Spisovatelská filmografie

Filmy

2017 Příslib úsvitu - kniha
2010 La vie devant soi (TV film) - povídka
2007 Cerfs-volants, Les (TV film) - kniha
1994 Faussaires, Les - kniha
1981 Vražda na přání - kniha
1979 Gros câlin - kniha
Světlo ženy - kniha
1977 Vie devant soi, La - kniha
1970 La promesse de l'aube - kniha
1965 Lady L - kniha
1959 Man Who Understood Women, The - kniha
1958 The Roots of Heaven - kniha

TV seriály

1985 Screen Two (TV seriál) - kniha

Herecká filmografie

Filmy

2017 Le Brio - a.z.
2014 Pan Bezchybný - a.z.
1967 Korintská silnice

Dokumentární

2014 Jean Sebergová (TV film) - a.z.
1964 Chroniques de France (TV seriál)

Režijní filmografie

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace