foto

Ella Nollová

  • nar. 7.7.1884
    Praha, Čechy, Rakousko-Uhersko
  • zem. 27.7.1959 (75 let)
    Praha, Československo
  • Sdílet na Twitteru
  • Sdílet na Facebooku

Biografie

„Všechno tady snědli! Všechno tady snědli...!“

Tyto slova pronáší posluhovačka Randová v dramatu U SNĚDENÉHO KRÁMU (1933), když najde svého zaměstnavatele kupce Martina Žemlu (František Smolík) mrtvého. Ten spáchal sebevraždu poté, co zjistil, že je mu manželka nevěrná a jeho krámek je před krachem. Právě posluhovačku Randovou skvěle zahrála Ella Nollová, což byla její nejlepší a rozsahem největší role.

Narodila se 7. července 1889 v Praze jako Eliška Jeníková. Po skončení měšťanské školy začala navštěvovat Pivodovu operní školu, ale nakonec se ale rozhodla pro činohru. Svou divadelní dráhu započala v Plzni a poté hrála v pražském Švandově divadle. V roce 1911 se provdala za herce Karla Nolla (1880 – 1928). S ním ve dvacátých letech vystupovala v různých kabaretech. S manželem nastoupila do Divadla Vlasty Buriana (1925 – 1945), kde působila i po manželově smrti. Příležitostně hrála v Novém divadle a po válce v Divadle kolektivní tvorby (1945 – 1946), ze kterého odešla do penze.

Nollová byla skvělou představitelkou bohatě charakterních a hluboce lidských rolí. Její doménou byly různé obyčejné ženy z lidu, které byly charakteristické svou vitalitou, výřečností a dobrotou. Nollová byla opravdu všestrannou herečkou. Bohužel nikdy nedostala možnost svůj talent opravdu plně využít.

Na filmovém plátně debutovala v roce 1926 rolí služky se psem v Lamačově komedii DOBRÝ VOJÁK ŠVEJK, kde si zahrála po boku svého muže. Po pár rolí v dalších snímcích DŮM ZTRACENÉHO ŠTĚSTÍ (služka Francina), Z LÁSKY (vrátná v továrně), Z ČESKÝCH MLÝNŮ (matka), HANBA (teta Emma) a CHUDÁ HOLKA (zpěvačka v šantánu) se výrazně zapsala až do zvukového filmu.

I v malých postavách dokázala na sebe strhnout celou pozornost. Sehrála klepnu Máry (FIDLOVAČKA), hubatou tetu Josefínu (ANTON ŠPELEC, OSTROSTŘELEC), domovnici (VRAŽDA V OSTROVNÍ ULICI), paní Kučerovou (SVÍTÁNÍ), služebnou Lojzičku (DOKUD MÁŠ MAMINKU), křiklavou prosebnici (REVIZOR), služebnou (SEXTÁNKA), Jozífkovu matku (PÁTER VOJTĚCH), matku (TŘI MUŽI VE SNĚHU, ARMÁDNÍ DVOJČATA, BOŽÍ SOUD), bytnou (JARČIN PROFESOR), Fafejtovou (DĚVČE ZA VÝKLADEM), bytnou (PANENSTVÍ), hospodyni Hátu (DĚVČE Z PŘEDMĚSTÍ ANEBO VŠECKO VYJDE NAJEVO), sousedku (ULICE ZPÍVÁ), matku Marii Šulcovou – Bendovou (BARON PRÁŠIL) atd.

Její nejvýznamnější role byly: matka Šefelínová v poláčkovské komedii MUŽI V OFFSIDU (1931) Svatopluka Innemanna, rázná Eližběta Vaňousová – Pecková ve Fričově JEDENÁCTÉM PŘIKÁZÁNÍ (1935), harfenice v Cikánově dramatu BATALION (1937), služka Klotylda v crazy komedii EVA TROPÍ HLOUPOSTI (1939), Kulíkova matka ve študácké komedii CESTA DO HLUBIN ŠTUDÁKOVY DUŠE (1939), bába kořenářka v MUZIKANTSKÉ LIDUŠCE (1940), matka skladatele Kmocha v životopisném TO BYL ČESKÝ MUZIKANT (1940), babička Hašková v ROZTOMILÉM ČLOVĚKU (1941), Rézinka v BARBOŘE HLAVSOVÉ (1942), kořenářka v PRSTÝNKU (1944) nebo matka Klouzanda ve 13. REVÍRU (1946), který se začal natáčet za okupace, ale dokončen a uveden do kin byl až po osvobození.

Po válce se před kamerou objevovala již jen sporadicky – PYTLÁKOVA SCHOVANKA ANEB ŠLECHETNÝ MILIONÁŘ (Hadrbolcová), PAROHY (domovnice), PRŮLOM (Domažlíková), ČAPKOVY POVÍDKY (prodavačka), NĚMÁ BARIKÁDA (žena s dítětem), PAST (spojka Dokoupilová), VZBOUŘENÍ NA VSI (Mráčková) nebo BYLO TO V MÁJI (Šebestová). Naposledy si Ella Nollová zahrála Tomešovou, matku traktoristky (Jiřina Švorcová) v komunistické agitce Jiřího Sequense CESTA KE ŠTĚSTÍ (1951).

I když Nollová žila ještě dalších osm let, žádnou filmovou roli již nezískala. Výjimečně spolupracovala s rozhlasem. Ella Nollová zemřela 27. července 1959 v Praze přesně dvacet dní po svých kulatých sedmdesátých narozeninách. Svého manžela Karla Nolla přežila o více jak třicet jedna let.

Jaroslav "krib" Lopour

Herecká filmografie

Filmy

1951 Cesta ke štěstí
1950 Bylo to v máji
Past
Přiznání
Zvony z rákosu
1949 Němá barikáda
Pytlákova schovanka aneb Šlechetný milionář
Vzbouření na vsi
1948 Návrat domů
1947 Housle a sen
Muzikant
Nikola Šuhaj
Parohy
Polibek ze stadionu
Čapkovy povídky
1946 13. revír
Průlom
1945 Řeka čaruje
1944 Prstýnek
1943 Experiment
Čtrnáctý u stolu
Šťastnou cestu
1942 Barbora Hlavsová
Městečko na dlani
1941 Hotel Modrá hvězda
Pantáta Bezoušek
Roztomilý člověk
1940 Když Burian prášil
Muzikantská Liduška
Poznej svého muže
Prosím, pane profesore!
To byl český muzikant
Vy neznáte Alberta?
1939 Cesta do hlubin študákovy duše
Děvče z předměstí anebo Všecko příjde najevo
Eva tropí hlouposti
Humoreska
Královna stříbrných hor
Paní Morálka kráčí městem
Svátek věřitelů
Teď zas my
Tulák Macoun
Ulice zpívá
Venoušek a Stázička
Veselá bída
Ženy u benzinu
1938 Bílá vrána
Cestou křížovou
Cikánská láska
Děti na zakázku
Ideál septimy
Její pastorkyně
Pod jednou střechou
Slávko nedej se!
Soud boží
Stříbrná oblaka
Svět kde se žebrá
Umlčené rty
Vzhůru nohama
1937 Armádní dvojčata
Batalion
Děvče za výkladem
Jarčin profesor
Krb bez ohně
Kříž u potoka
Lidé na kře
Lízin let do nebe
Panenství
Rozvod paní Evy
Vdovička spadlá s nebe
Žena na rozcestí
Žena pod křížem
1936 Děti velké lásky
Irčin románek
Manželství na úvěr
Páter Vojtěch
Sextánka
Tři muži ve sněhu
1935 Bezdětná
Cácorka
Jedenácté přikázání
Maryša
Pozdní láska
První políbení
Viktorka
1934 Dokud máš maminku
Matka Kráčmerka
Pokušení paní Antonie
Tatranská romance
Za ranních červánků
Zlatá Kateřina
1933 Dobrý tramp Bernášek
Revizor
S vyloučením veřejnosti
Svítání
U snědeného krámu
Vražda v Ostrovní ulici
Vůně domova
1932 Anton Špelec, ostrostřelec
1931 Muži v offsidu
1930 Fidlovačka
Osudy dobrého vojáka Švejka
1929 Chudá holka
Hanba
Z českých mlýnů
1928 Z lásky
1927 Dům ztraceného štěstí
1926 Dobrý voják Švejk
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace