Schiaparelli

Elsa Schiaparelli byla významná módní návrhářka italského původu. Její rodina patřila k italské šlechtě, ona sama žila v dospělosti v Londýně, New Yorku a usadila se v Paříži.

Před svým úspěchem ve světě módy prožila desetileté manželství s Wilhelmem Frederickem Wendtem de Kerlor (1914-1924) a měla s ním dceru. Podruhé už se neprovdala.

Mezi její přátele patřili takové osobnosti jako Gaby Picabia, Man Ray, Marcel Duchamp, Alfred Stieglitz nebo Edward Steichen. Láskou jejího života byl operní zpěvák Mario Laurenti.

Své první kroky ve světě módy učinila po boku Paula Poireta, ale skutečný úspěch se dostavil až v roce 1927 s kolekcí Pour le Sport, jejíž doménou byly lehké pleteniny, sportovní oblečení, plavky nebo svetry. Pro svetry Schiap byly klíčové optické triky, geometrické vzory a jen několik málo barev.

Módní salon Schiaparelli ve 30. letech nabízel také večerní šaty. V té době již Schiap pravidelně spolupracuje s filmem (v počátcích zejména s francouzským) a avantgardními umělci, mezi které patřili Jean Cocteau, Christian Bérard a Salvador Dalí. Z této spolupráce vznikla celá série úspěšných kreací. Dalího šaty s motivem humra, klobouk ve tvaru boty nebo kostýmky Cocteaua s motivy ženských profilů.

Schiaparelli se stala synonymem pro výraznou až šokující růžovou barvu, kterou používala v četných kombinacích. Doplňky ráda zdobila brožemi ve tvaru hmyzu a nebála se používat i na velké večerní šaty zip nebo umělá vlákna.

Její shocking pink dala jméno i parfému Shocking de Schiaparelli, který vytvořila v rámci spolupráci na filmu Mae West EVERY DAY’S A HOLIDAY (1937). Z mnoha evropských i hollywoodských filmů, na kterých se Schiap podílela, patří dodnes mezi nejúspěšnější Oscarem oceněný MOULIN ROUGE (1952), ve kterém se starala o kostýmy Zsa Zsa Gabor.

Z dalších výrazných filmů můžeme jmenovat obě jazykové verze filmu THE BELOVED VAGABOND (1936) s Mauricem Chevalierem, PYGMALION (1938) s Leslie Howardem nebo dvě verze TOPAZE (1933 a 1951) podle Marcela Pagnola.

Schiap ve své době oblékala celebrity v Evropě i v Hollywoodu, její šaty nosila Wallis Simpson, ale i Marlene Dietrich nebo Joan Crawford.

Na počátku války se pokusila o linii šatů s prostornými kapsami, které by ženám umožňovaly nenosit příruční kabelky, ale nápad se příliš neujal. Válečné roky prožila v soukromí v New Yorku, její návrat do světa módy v Paříži už byl úspěšný jen symbolicky. Svůj obnovený podnik zavřela v době comebacku její slavné rivalky Coco Chanel, v roce 1954. Schiap patřila ke generaci, která nesympatizovala s Diorovým stylem New Look.

Značku se podařilo oživit po roce 2000 díky retrospektivním výstavám a novému otevření salónu Schiaparelli. Z její pozůstalosti vydala její rodina obrazovou publikaci Elsa Schiaparelli’s Private Album (2014).

Markéta "NinadeL" Nedvědová