Marta Májová

Marta Májová se narodila 13. června 1881 v Praze jako Marta Mayerová. Dlouhá léta byla provdána jako Bebrová. Hereckou práci studovala u známé herečky Otýlie Sklenářové – Malé (podobně jako Iza Grégrová). Své první herecké zkušenosti získala v Uránii (1905 – 1908). Následně celou svoji hereckou dráhu spojila s Vinohradským divadlem (1908 – 1941), z něhož odešla na odpočinek. Byla manželkou soudního rady a spisovatele Antonína Bebra (1877 – 1940).

Přes dívčí a milovnické postavičky se přehrála až k postavám záporných i kladných starších a skvěle temperamentně razantních matek, tetiček a babiček. Své role ztvárňovala s vrozeným temperamentem šarmem a noblesou, výraznou mimikou a zvláštně položeným vysokým hlasem. Byla velmi vhodná představitelka rozličných kreací v českém, ale také v zahraničním repertoáru.

Ztvárnila například hezkou Mahulenu v Zeyerově „Mahuleně", Helenu v Shakespearově hře „Troilus a Cressida", Gertrudu v dramatu „Hamlet" Williema Shakespeara, paní Mařákovou v Hilbertově „Vině", Kornelii Poissardovou v „Generálu bez vojska" Emanuela Bozděcha a další postavy v inscenacích „Vějíř lady Windermerové" či „Poslední muž". Hostovala v Národním divadle („Žárlivost", „Chléb na Niskavuori").

S filmem přišla poprvé do styku roku 1920 jako Věra, sestra Miloše Drahoty (Antonín Ludvík Havel) v dramatu Julia Lébla a Antonína Ludvíka Havla ZA ČEST VÍTĚZŮ a jako mladá slečna v melodramatu DVĚ MATKY Přemysla Pražského. Hostovala v Divadle Vlasty Buriana.

Dále hrála v němých snímcích NA VYSOKÉ STRÁNI (matka), LÁSKA SLEČNY VĚRY (Věřina matka), JOSEF KAJETÁN TYL (spisovatelka Božena Němcová), ROMÁN HLOUPÉHO HONZY (Hovorková, majitelka sklárny), Z LÁSKY (Oskarova matka) a CHUDÁ HOLKA (matka Jiřinky). Následně přešla do zvukového filmu, kdy se výrazněji uplatnila až ke konci třicátých let.

Ztvárnila ženu profesora (Theodor Pištěk) v Kodíčkově komedii podle Karla Čapka LOUPEŽNÍK (1931), Strouhalku v Rovenského dramatu MARYŠA (1935), majitelku květinářství v komedii HRDINA JEDNÉ NOCI (1935) Martina Friče, paní Halerovou v Krňanského BEZDĚTNÉ (1935), správkyni sirotčince v Fričově dramatu ULIČKA V RÁJI (1936), matku vynálezce Ing. Marka (Rolf Wanka) ve Wankových VÝDĚLEČNÝCH ŽENÁCH (1937), ředitelovu (Theodor Pištěk) manželku v komedii ŠKOLA, ZÁKLAD ŽIVOTA! (1938) Martina Friče a návštěvnici terasy Radiopaláce v MODRÉM ZÁVOJI (1941) režiséra J. A. Holmana.

Třikrát získala možnost ztvárnit titulní úlohy přísných a nepřístupných hrdých žen, které se nakonec změní a stanou se z nich dobré a hodné babičky. Byla to paní Kristenová ve Špelinově melodramatu KRB BEZ OHNĚ (1937), spisovatelka Kotrbová – Židlická v Cikánově dalším melodramatu DĚVČE ZA VÝKLADEM (1937) a paní Záhorská v crazy komedii EVA TROPÍ HLOUPOSTI (1939) Martina Friče. Ve znárodněné kinematografii na ni čekaly desítky malých a epizodních roliček různých stařenek.

Hrála hosta na večírku (ŘEKA ČARUJE), hraběnku Marii Adélu z Vrbna (HOUSLE A SEN), ženu v baru (AŽ SE VRÁTÍŠ...), starou venkovanku (NIKOLA ŠUHAJ), dámu (PODOBIZNA), starou ženu (ZNAMENÍ KOTVY), domovnici (NÁVRAT DOMŮ), ženu v lékárně (ČERVENÁ JEŠTĚRKA), starou židovskou ženu v nemocnici (DALEKÁ CESTA), babku s chrastím (PĚTISTOVKA), ženu ve sklepě (REVOLUČNÍ ROK 1848), Wallisovou (POSEL ÚSVITU), dámu na Žofíně (MIKOLÁŠ ALEŠ), posluchačku na koncertě (PÍSNIČKA ZA GROŠ), matku Václava Kováře (PŘÍCHÁZEJÍ Z TMY), abiturientovu ženu (MĚSÍC NAD ŘEKOU), měšťku (JAN HUS), chůvu princezny Zuliky (STRAKONICKÝ DUDÁK), divačku (HUDBA Z MARSU), ženu v davu (Z MÉHO ŽIVOTA), ženu na ulici (HRA O ŽIVOT), stařenku (MÁJOVÉ HVĚZDY) a hosta na svatbě (KDE ŘEKY MAJÍ SLUNCE).

Často ji obsazoval režisér Václav Krška. Naposledy se diváků zjevila jako paní Kohoutová v dramatu HANDLÍŘI (1963) Zdeňka Sirového. Občas spolupracovala také s televizními a rozhlasovými studii. Herečka Marta Májová zemřela až 4. prosince 1970 v Praze ve vysokém věku osmdesáti devíti let.

Jaroslav "krib" Lopour