foto

Alois Charvát

  • nar. 31.12.1857
    Příbram, Rakouské císařství
  • zem. 4.1.1933 (75 let)
    Praha, Československo

Biografie

Alois Charvát se narodil na Silvestra roku 1857 v Příbrami. Od dětství vyrůstal v Praze. K herectví ho vlastně přivedly různé produkce okrajových šantánů, kabaretů a arén. Po vyučení a po ochotnických zkušenostech (od 1876) nastoupil k divadelním kočovným společnostem ředitelů Karla Postla (1879 až 1880), Vendelína Budila (1887, 1888 – 1892), Emanuela Rotta (1887 – 1888), Viléma Jelínka (1888), Tomáše Kratochvíla (1888), Ladislava Chmelenského (1892 – 1893), Jana Pištěka – Aréna, Národní dům na Vinohradech, žižkovská Bezovka, Brno (1892 – 1897) a Adolfa Brázdy (1897).

Dále hrál Charvát ve smíchovské Aréně – Švandově divadle (1897 – 1907), Divadle na Vinohradech (1907 – 1919) a odtud odešel s operetním souborem do Pištěkova divadla (později přejmenované na Vinohradskou zpěvohru), kde působil až do odchodu do penze (1919 – 1922), leden – červen 1920 i jako ředitel. V penzi vystupoval a jezdil na různé zájezdy a hostoval v různých divadlech. Několik let vedl i vlastní divadelní společnost. Ke konci 19. století třikrát pohostinsky vystoupil na scéně Národního divadla. Zahrál desítky operet a činoher (tř. „Godiva“, „Netopýr“, „Revizor“, „Modrá myška“, „Život volá“).

Charvát byl zejména lidový komik. Na pražských scénách se stal s překvapující pěveckou a pohybovou zdatností nejpopulárnějším komikem. Známá a všehoschopná byla také jeho improvizace. Pohyboval se od činohry (různé bulvární frašky a veselohry) až k operetě. Znám byl také jako divadelní režisér (uvedl například Gogolovu komedii „Revizor“). Této činnosti se věnoval hlavně v pozdějším věku.

V roce 1914 si odbyl svůj první křest před filmovou kamerou vytvořením podváděného manžela Fialy v Paloušově komedii NOČNÍ DĚS (1914). Film byl natočen vinohradskými herci a při natáčení byl Charvát na mostě Františka Josefa zatčen policejní radou Chlumem, odveden na komisařství a nakonec pokutován 50,– K. Paradoxně (díky novinovému článku) tato událost udělala snímku dobrou reklamu.

Po první světové válce se Charvát stal skvělým představitelem menších rolí starších mužů ve třiceti snímcích. Sehrál role (poprvé po válce ve snímcích BOGRA a SIVOOKÝ DÉMON) myslivce (ČERNÍ MYSLIVCI), dědy (DĚVČE Z PODSKALÍ), hrobníka (PALIČOVA DCERA), dřevorubce (ZÁHADNÝ PŘÍPAD GALGINŮV), Floriána Králíčka (JEDENÁCTÉ PŘIKÁZÁNÍ), Dr. Smetanu (JOSEF KAJETÁN TYL), účastníka průvodu Vltavanů (FALEŠNÁ KOČIČKA), staršího pána (PANTÁTA BEZOUŠEK), trojroli portýra z noční vinárny, Kakonyho a generála – inspektora na přehlídce (DOBRÝ VOJÁK ŠVEJK), ponocného Adamce (BLUDNÉ DUŠE), starého kastelána (PRAŽSKÝ KAT), hostinského Mařánka (LORETÁNSKÉ ZVONKY) či starého věštce (SVATÝ VÁCLAV).

Dodnes je role ve velkofilmu SVATÝ VÁCLAV (1929) považována za Charvátovu poslední roli v českém filmu. Pravda je, že si Charvát zahrál i ve třech zvukových snímcích na začátku třicátých let. Vytvořil návštěvníka hospody „U kanonu“ v Lamačově a Burianově české i německé verzi slavné komedie C. A K. POLNÍ MARŠÁLEK (1930) a nahluchlého pána s kartami v autoklubu v další Lamačově komedii ON A JEHO SESTRA (1931) s Vlastou Burianem a Anny Ondrákovou v hlavních úlohách. Před kamerou však promluvil pouze v české verzi komedie C. A K. POLNÍ MARŠÁLEK (1930).

Charvát byl znám rovněž z účinkování na různých večer, koncertech, zájezdech, vystoupení i v rozhlase (byl například také autorem prvního dílu rozhlasového seriálu „Staropražský večer“, natočeném roku 1926 hercem Jaroslavem Hurtem), kde s Jaroslavem Hurtem, režisérem a hercem Národního divadla, vytvářeli postavy pana důchodního a pana berního v seriálu scének „Potulky po staré Praze“.

Napsal své herecké memoáry a vzpomínky na zmizelá pražská zákoutí pod názvem „Ze staré Prahy (divadelní a jiné vzpomínky)“ (1926). Ve své době jeden z nejslavnějších pražských komiků, divadelních a filmových herců, zpěváků a divadelních režisérů Alois Charvát zemřel 4. ledna 1933 v Praze přesně čtyři dny po svých sedmdesátých pátých narozeninách. Je pochován v Praze na Olšanských hřbitovech.

Jaroslav "krib" Lopour

Fanoušci tvůrce

tvůrce nemá žádné fanoušky
 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace