foto

Antonín Frič

  • nar. 10.3.1886
    Praha, Čechy, Rakousko-Uhersko
  • zem. 5.4.1956 (70 let)
    Praha, Československo

Biografie

Fotograf a filmový herec Antonín Frič se narodil 10. března 1886 v Praze. Jako fotograf se vyučil v Langhansově fotografickém závodě. V letech 1904 – 1914 byl koloristou u firmy Pathé v Paříži, malířem pozadí a aranžérem v Německu, Holandsku a Belgii. Od odveden do první světové války a po jejím konci se natrvalo usadil v Praze.

Po návratu se seznámil s prudce se rozvíjejícím médiem: filmem. Nastoupil jako laborant a herec do Excelsiorfilmu (1920). Následně byl ve filmových ateliérech na Vinohradech, Kavalírce, Barrandově, Radlicích a Hostivařích fotografem, kresličem reklam, úvodních titulků, mezititulků a také filmových plakátů kina. V těchto ateliérech spolupracoval na více jak dvěstě filmových titulech.

Jako fotograf stvořil tucty kvalitních fotografií z řady oblíbených filmů (např. POZNEJ SVÉHO MUŽE, RYBA NA SUCHU, ZLATÉ DNO, VALENTIN DOBROTIVÝ, POČESTNÉ PANÍ PARDUBICKÉ, PRSTÝNEK a desítky dalších). Antonín Frič se specializoval rovněž na obor reklamních fotografií ve svém vlastním, moderně zařízeném karlínském podniku (1932).

Přivydělával si taktéž jako herec epizodních rolích. V němém filmu jich vytvořil na čtrnáct: rychtář v pohádce Svatopluka Innemanna ČERVENÁ KARKULKA (1920), bohatý mladík v dobrodružném snímku Vladimíra Slavínského DĚVČE ZE STŘÍBRNÉ HRANICE (1921), muž v PROBLEMATICKÉM GENTLEMANU (1923) Přemysla Pražského, krejčí Tadeáš Boubela v Krňanského komedii VDAVKY NANYNKY KULICHOVY (1925), stárek v Seidlových a Innemannových Z ČESKÝCH MLÝNŮ (1925), kuchař Neplecha v další Pražského komedii ŠEST MUŠKETÝRŮ (1925), intendant v životopisném JOSEFU KAJETÁNU TYLOVI (1925) Svatopluka Innemanna a nebo prodavač v Antonově komedii DO PANSKÉHO STAVU (1925).

V druhé polovině 20. let to byl strážník ve FALEŠNÉ KOČIČCE (1926) Vlasty Buriana a Svatopluka Innemanna, pobočník MUDr. Grünsteina v Lamačově přepisu slavného románu Jaroslava Haška DOBRÝ VOJÁK ŠVEJK (1926), stárek Lukáš ve STARÉM HŘÍCHU (1929) M. J. Krňanského, advokát v dramatu BOŽÍ MLÝNY (1929) Josefa Medeotti – Boháče, lékař v melodramatu ČERNÉ OČI, PROČ PLÁČETE…? (1930) Leo Martena a svatební host v Pražského komedii VENDELÍNŮV OČISTEC A RÁJ (1930). Jak vidno, nejčastěji Antonína Friče zaměstnávali režiséři Svatopluk Innemann, Přemysl Pražský a M. J. Krňanský.

Ještě v roce 1930 vstoupil herecky do zvukového filmu v německé (a jediné) verzi příběhu Karla Antona LIDÉ V BOUŘI (1930) jako muž v kostele. Kromě této epizodky byl zaměstnán ještě v devatenácti nadprůměrných i zcela podprůměrných předválečných a protektorátních zvukových snímcích. S chutí si v ateliérech zahrál ruského lékaře (TŘETÍ ROTA), porotce (KAREL HAVLÍČEK BOROVSKÝ), fotografa (NAČRADEC, KRÁL KIBICŮ), ostrostřelce (ANTON ŠPELEC, OSTROSTŘELEC), kresliče v projekční kanceláři (SVÍTÁNÍ), lovčího (SNĚHURKA A SEDM TRPASLÍKŮ), diváka na dostizích (ZA ŘÁDOVÝMI DVEŘMI), vrátného v rozhlase (HEJ – RUP!), pěstouna Evy (BEZDĚTNÁ), symbol soudnictví (… A ŽIVOT JDE DÁL…), starostu (DĚTI VELKÉ LÁSKY), polního kuráta (ZBOROV), pacienta (ZLATÝ ČLOVĚK), strážmistra (SRDCE V CELOFÁNU), hostinského v Postrachově (HVĚZDA Z POSLEDNÍ ŠTACE), policejního fotografa (PELIKÁN MÁ ALIBI), vrátného (DVA TÝDNY ŠTĚSTÍ) a netrpělivého telefonistu (MINULOST JANY KOSINOVÉ).

Svoji filmovou kariéru završil v poválečném znárodněném filmu jako jednašedesátiletý sedlák v dramatu MUZIKANT (1947) Františka Čápa. Antonín Frič si na plátně zahrál pouze dvakrát své skutečné zaměstnání: fotografa v již zmíněných snímcích NAČERADEC, KRÁL KIBICŮ a PELIKÁN MÁ ALIBI. I když je Antonín Frič málo známý, jeho úloha v rozvoji filmové reklamy a fotografie je nezanedbatelná. Zemřel zapomenut na penzi 5. dubna 1956 v Praze ani ne měsíc po sedmdesátém životním jubileu.

Jaroslav "krib" Lopour

Fanoušci tvůrce

tvůrce nemá žádné fanoušky