foto

Alfred Baštýř

  • nar. 1.5.1865
    Kardašova Řečice, Rakouské císařství
  • zem. 21.8.1942 (77 let)
    Terezín (ghetto), Protektorát Čechy a Morava

Biografie

Alfred Baštýř se narodil 1. května 1865 v Kardašově Řečici (některé prameny však chybně uvádějí datum narození už na Nový rok 1865). Již od mládí se Baštýř zajímal o umění a poté i o film. V roce 1887 zdárně vystudoval (s titulem MUDr.), stal se zubařem a řadu let se tomuto oboru věnoval.

Jeho dentistické praxe využívala především lepší klientela (včetně velvyslanců), což mu umožnilo stát se mecenášem umění. Byl rovněž zaníceným fotografem (prý jako první v roce 1892 fotografoval přímo v divadle představení, a to s několikasekundovou expozicí) a přispíval jako člen do pražského Klubu fotografů amatérů. Stál také u konstrukce různých přístrojů a sbíral umělecké památky.

Baštýř roku 1921 založil produkční a distribuční filmovou společnost Kalosfilm (květen 1921 – prosinec 1926), která vyrobila například snímky OTRÁVENÉ SVĚTLO (1921) a BÍLÝ RÁJ (1924). V období vážné krize české kinematografie roku 1926 společnost musel zastavit svoji činnost.

Jako filmový nadšenec se začal v epizodních rolích objevovat od roku 1921 v němých snímcích. Nikdy nevytvořil žádnou větší, natož hlavní, roli. Zahrál si starého rybáře (PŘÍCHOZÍ Z TEMNOT), policejního prezidenta (OTRÁVENÉ SVĚTLO), rozhodčího na závodech (O VELKOU CENU), Zoltanova (herec Otto Zahrádka) věrného pobočníka (KORYATOVIČ), obětavého lékaře (DRVOŠTĚP) a předsedu zábavního spolku (ŘINA).

Epizodní postavy ztělesnil také ve více jak třiceti zvukových snímcích. Většinou Baštýř ztvárňoval rozličné intelektuály, šlechtice či bohaté továrníky. Často ho obsazoval jeho přítel režisér Karel Lamač. Byl tak známým představitelem epizodek, že si ho francouzský režisér Julien Duvivier vybral do francouzského koprodukčního snímku GOLEM (1936), který byl natáčený v luxusních barrandovských ateliérech.

Hrál ve snímcích TO NEZNÁTE HADIMRŠKU (anděl v nebi), ON A JEHO SESTRA (pán píšící stížnost v autoklubu), KAREL HAVLÍČEK BOROVSKÝ (přísedící u soudu), FUNEBRÁK (raněný čekatel na odškodnění), POSLEDNÍ MUŽ (Kohoutův spolužák), POLSKÁ KREV (divák na koňských dostizích), VDAVKY NANYNKY KULICHOVY (host v hospodě), STUDENTSKÁ MÁMA (vážený člen akademického senátu), JÁNOŠÍK (host na slavnosti), VELBLOUD UCHEM JEHLY (člen klubu), TŘI MUŽI VE SNĚHU (host v Imperiálu), SEXTÁNKA (profesor), PÁTER VOJTĚCH (kněz), GOLEM (kardinál), SVĚT PATŘÍ NÁM (člen ústředního výboru), KAREL HYNEK MÁCHA (starší měšťan), JAN VÝRAVA (velmi vznešený šlechtic), DŮVOD K ROZVODU (návštěvník herny), BATALION (starý návštěvník Batalionu) či komedii ADVOKÁTKA VĚRA (apač v hospodě) a další.

Diváci měli možnost Baštýře naposledy spatřit jako obchodníka ve Sci – Fi komedii PANENKA (1938) režiséra Roberta Landy. Nacistické represe (které byly vyvolány jeho aktivním zednářstvím) mu však znemožnily další hereckou účast v českých ateliérech. Alfred Baštýř často užíval zvláštního pseudonymu Aldred Abatýr.

Jako zanícený fotograf – amatér nashromáždil obrovskou sbírku vlastních stereoskopických snímků z filmů. V kinematografii se rovněž angažoval organizačně. Byl dokonce předseda známé Organizace československého filmového herectva (1921 – 1922) a Filmové ligy československé (1922 – 1924). V říjnu 1927 se stal členem výboru Svazu filmových výroben československých. Roku 1913 se dokonce stal svobodným zednářem.

Filmový herec, producent, filmový a veřejný činitel, fotograf, vynálezce, publicista, sběratel a lékař Alfred Baštýř se krátce po založení Protektorátu Čechy a Morava nervově zhroutil a dostal se do bohnické psychiatrické léčebny. Odtud byl 2. července 1942 transportem převezen do ghetta Terezín, kde také 21. srpna 1942 v tamní nemocnici zemřel ve věku sedmdesáti sedmi let.

Jaroslav "krib" Lopour

Fanoušci tvůrce

tvůrce nemá žádné fanoušky