foto

Marie Svobodová

  • nar. 9.9.1871
    Praha, Čechy, Rakousko-Uhersko
  • zem. 7.4.1960 (88 let)
    České Budějovice, Československo

Biografie

Marie Svobodová se narodila 9. září 1871 v Praze do divadelnické rodiny jako Marie Paulová. Jejím manželem byl herec a režisér Oldřich Svoboda (18?? – 1939) a dcerami herečky Růžena Nováková (1899 – 1984) a Anna Letenská (1904 – 1942). Bez většího profesionálního hereckého školení prošla zpočátku několika venkovskými kočovnými společnostmi a zejména venkovskými scénami (např. Hübnerova společnost, Svobodova společnost aj.).

Jako profesionálka několikrát prošla Jihočeským divadlem v Českých Budějovicích (1921 – 1927, 1929 až 1930), kde významných úspěchů vytěžil i její manžel a obě dcery. Krátkodobě vystřídala olomoucké Moravské divadlo (1930 – 1932) a divadlo v Přerově (1945 – 1946). Svou letitou dekádu završila opět v českobudějovickém Jihočeském divadle (1951 – 1957), na jejíž prknech vystupovala pohostinsky až do velmi vysokého věku osmdesáti šesti let.

Herečka Marie Svobodová prošla během své neuvěřitelné divadelní dráhy řadou proměn. Její herecký styl zůstával sice přísně realistický, ale zpočátku hrála mladé dívky a milovnice, poté obětavé matky, ženy a manželky a nakonec tragické a charakterní role stařen a bab. Z jejích opravdu nejvýznamnějších divadelních úloh si třeba vyjmenujme úlohy v dramatech Aloise Jiráska: Barboru Vejrovou v „Samotě“ či Havlovou ve známé „Vojnarce“.

V české kinematografii debutovala ve svých osmapadesáti letech na sklonku němé éry po boku svého manžela Oldřicha Svobody v úlohách manželů – průmyslníků v budějovickém dramatu Stáni Křivánka OSUD TŘÍ SRDCÍ (1929). Snímek je z historického hlediska zajímavý zejména tím, že jeho uvedení bylo zdrženo cenzurním zákazem. Některé „nevhodné“ scény musely bíti vystřiženy a poté se mohla v lednu roku 1930 uskutečnit slavnostní premiéra v biografu Grand v Českých Budějovicích.

Po téměř deseti letech se k filmové práci opět vrátila ve třech menších úložkách, jež svěřila třem průměrným snímkům a režisérům. Nejdříve byla úřednicí u továrníka Krouského (František Filipovský) v Cikánově komedii na motivy stejnojmenného románu Miloše Křenovského VANDINY TRAMPOTY (1938) s Věrou Ferbasovou v titulní dvojroli úřednice Vandy Karhanové a rozmazlené Čechoameričanky Ruth Baretové.

Poté v jednom roce představovala služku u Vaňousů v komedii Čeňka Šlégla VENOUŠEK A STÁZIČKA (1939) podle námětu Josefa Skružného, kde vedle Evy Gerové opět „řádila“ Věra Ferbasová a Pepinu Součkovou ve Špelinově komedii PANÍ KAČKA ZASAHUJE… (1939) s jedinou titulní úlohou Betty Kysilkové a podle románu „Kačka Vomáčená“ Antonína Jenneho.

Tím opět její filmová dráha na patnáct let ustala. V roce 1954 opět stvořila dvě menší úlohy vyděšené babky s vkladní knížkou v komedii Václava Wassermana a Ivo Nováka NEJLEPŠÍ ČLOVĚK (1954) s Vlastou Burianem v hlavní roli poštmistra Čeňka Plíška a stařenky na faře v dramatu JAN HUS (1954) Otakara Vávry. Stařenkou na faře se vlastně Marie Svobodová rozloučila s filmovými diváky.

Ještě téhož roku o Marii Svobodové natočil režisér Oldřich Kříž krátký dokument MARIE SVOBODOVÁ (1954). Soukromý život Marie Svobodové však nebyl nikterak radostný. Po ztrátě manžela (kterého přežila o dvacet jedna let) se musela vyrovnat i se smrtí své mladší dcery, populární filmové herečky Anny Letenské, která byla za „schvalování“ atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha i s manželem brutálně popravena v koncentračním táboře Mauthausen.

Za své umění byla nositelkou Státní ceny (195?). Významná divadelní herečka Marie Svobodová zemřela 7. dubna 1960 v Českých Budějovicích v nedožitých osmdesáti devíti letech. Svoji tragicky zesnulou dceru přežila o plných osmnáct let. Hereckou monografii „Jediná cesta pro Marii“ (1989) o jejím životě a díle připravila Olga Friedrichová.

Jaroslav "krib" Lopour

Herecká filmografie

Fanoušci tvůrce

tvůrce nemá žádné fanoušky