Marie Šlechtová

Operní pěvkyně Marie Šlechtová se narodila 17. května 1885 v Praze. Už zprvu se zpěvu soukromě zdokonalovala u Aloise Vávry. Velmi úspěšně se uvedla pohostinsky v operách „Tajemství“ (Blaženka) a „Dvě vdovy“ (Lidka) na scéně Národního divadla. Na základě těchto vystoupení byla angažována do operního souboru Národního divadla v Praze (1. listopad 1909 – 31. červenec 1936), z něhož, už jako jedna z nejpřednějších členek opery během šéfování Karla Kovařovice a Otakara Ostrčila, odešla až na odpočinek. S nadmíru velkým ohlasem hostovala i na dalších pražských i mimopražských a zahraničních operních scénách.

Marie Šlechtová postupem času výrazně rozšiřovala své nastudované role. Zpočátku byla zdatnou představitelkou mladých dívek, k nimž ji dopomáhal technicky vyspělý lyrický soprán, kultivovaný projev, herecké nadání a tělesné přednosti. Během své vrcholné kariéry byla často obsazována do slavného partu Mařenky v opeře „Prodaná nevěsta“ Bedřicha Smetany, se kterou se střídala se slavnou Emou Destinnovou.

Svým pojetím prostoty, neokázalosti, ušlechtilosti a lyričnosti dokázala ztvárnit další opery skladatelů Bedřicha Smetany, Antonína Dvořáka a Richarda Wagnera. Poměrně často jí byly přidělovány i chlapecké úlohy. Při stagnaci své umělecké kariéry se poměrně zdatně přehrála do mezzosopránových a altových úkolů. I v této době její herectví a hlas neselhávaly. Hlas byl spolehlivě technicky vyškolený.

Z oper nastudovaných Marií Šlechtovou si uveďme „Prodaná nevěsta“ (Mařenka, Ludmila), „Na starém bělidle“ (Babička), „Dvě vdovy“ (Lidka a Anežka), „Tajemství“ (Blaženka), „Čertova stěna“ (Katuška), „Hubička“ (Vendulka), „Braniboři v Čechách“ (Vlčenka), „Dalibor“ (Milada), „Libuše“ (Krasava), „Rusalka“ (Rusalka), „Jakobín“ (Terinka a Julie), „Král a uhlíř“ (Liduška), „Růžový kavalír“ (Oktavián), „Mistři pěvci norimberští“ (Eva), „Tannhäuser“ (Alžběta), „Zlato Rýna“ (Erda), „Valkýra“ (Fricka a Rossweite), „Eva“ (Eva), „Salome“ (Herodias), „Lucerna“ (Klásková), „Psohlavci“ (Kateřina z Lobkovic), „Boris Godunov“ (Fjodor), „Ohně zmar“ (Elška), „Sněguročka“ (Kupava), „Bouře“ (Ariel) či „Perníková chaloupka“ (Jeník).

Dále byla Kristou („Svatební noc“), Liduškou („Čarostřelec“), Karolkou („Její pastorkyňa“), Markétkou Zvěřinovou („Zvíkovský rarášek“), Alenou („Karlštejn“), Florianou („Starý král“), Káčou („Čert a Káča), Paní Pageovou („Falstaff“), Kunhutou („Královský omyl“), Varvarou („Káťa Kabanová“), Sebastianem („Viola“), Santuzzou („Sedlák kavalír“), Revírníkovou („Příhody lišky Bystroušky“), Neznámou („Mistr Jíra“), Pannou Rózou („Tajemství“), Paní Možnou („Veselé ženy windsorské“), Verunou („V studni“), Martou („Faust a Markétka“), Larinou („Eugen Oněgin“), Salomenou („Zvíkovský rarášek“), Říhovou („Tvrdé palice“), Gertrudou i Irmou („Louisa“) nebo Kouzelnou děvou a Panošem („Parsifal“).

Ještě v dobách Rakouska – Uherska a před první světovou válkou se seznámila s filmovou prací. Na filmovém plátně si zopakovala svůj part Mařenky ve zfilmování opery Bedřicha Smetany PRODANÁ NEVĚSTA (1913) režiséra Maxe Urbana, kameramana Václava Münzbergera a výrobní společnosti ASUM. Bohužel se tento němý film nedochoval, nemáme tak údaje, které scény byly natočeny, a již nikdy nemáme možnost vidět herecké dovednosti této umělkyně.

Po boku Marie Šlechtové se ve snímku zjevili i její kolegové z Národního divadla Tadeusz Dura, Emil Pollert, Emil Burian, Karel Hruška, Marie Pivoňková, Adolf Krössing, Otakar Chmel, Gabriela Horvátová, Ema Miřiovská a další. Natáčelo se na přírodním jevišti v pražské Šárce 16. května 1913.

Po odchodu z aktivního pěveckého života se Marie Šlechtová věnovala soukromé pedagogické činnosti a výuce pěveckých technik. Její hlas měli možnost ojediněle zaslechnout taktéž rozhlasový posluchači a majitelé gramofonových desek (např. Smetanovo „Tajemství“). V rok své smrti (po a sedmnácti letech prodlených na penzi) byla zpěvačka „poctěna“ Řádem práce (1953).

I po roce 1948 byl její umělecký profil zachycen v několika odborných hudebních periodikách. Marie Šlechtová zemřela 28. prosince 1953 v Praze ve věku osmašedesáti let. Zemřela neuvěřitelných dlouhých čtyřicet let po svém prvním a jediném vystoupení před filmovou kamerou.

Jaroslav "krib" Lopour