foto

Marie Oliaková

  • nar. 9.6.1876
    Sýkořice, Rakousko-Uhersko
  • zem. 16.9.1942 (66 let)
    Praha, Protektorát Čechy a Morava

Biografie

Marie Oliaková se narodila 9. června 1876 v Sýkořicích u Berouna jako Marie Kavková (někdy uváděna i jako Marie Kafková). Její sestrou byla filmová epizodkářka Růžena Kavková – Kurelová. Provdala se za Stanislava Innemanna, bratra herce Národního divadla Rudolfa Innemanna (1861 – 1907).

Rudolf Innemann měl s manželkou, herečkou Ludmilou Lvovou – Innemannovou (1868 – 1956), syny, ředitele kin Miroslava Innemanna (1894 – 1953), režiséra Svatopluka Innemanna (1896 – 1945) a filmového zástupce Rudolfa Innemanna (1901 – 1945), a dceru, zpěvačku Lidušku Innemannovou (1905 – 1968).

Marie Oliaková tedy byla příbuznou těchto filmových pracovníků. Stanislav Innemann byl ovšem roku 1918 prohlášen za nezvěstného a manželka se přestěhovala za jeho rodinou do Prahy. Roku 1923 se seznámila s obchodníkem s hodinami a filmovým hercem Josefem Oliakem (1870 – 1953), s nímž žila ve společné domácnosti jako životní partnerka (byla stále vdaná za nezvěstného manžela).

Právě Josef Oliak Marii přivedl k filmu. Stala se pod pseudonymem Marie Oliaková v téměř osmdesáti snímcích představitelkou starších a elegantních žen nejčastěji z lepší společnosti. Tyto postavy mají prakticky vžyd charakter hosta na večírku, v baru, na svatbě, v klubu či u příbuzných. V těchto kreacích ani nepotřebovala výjimečné herecké schopnosti, byla prostě svá, přirozená a nenápadná.

Ve filmu statovala kvůli přivýdělku, buď sama, nebo v partnerství s Oliakem. Debutovala jako sousedka v komedii MODCHE A RÉZI (1926) Přemysla Pražského. V němé éře se návštěvníkům kin představila ještě v osmi snímcích.

Například jako Janotová a zákaznice v Innemannových komediích FALEŠNÁ KOČIČKA (1926) a LÁSKY KAČENKY STRNADOVÉ (1926), ředitelka penzionátu Záleská v Měšťákově komedii SVÉHLAVIČKA (1926), matka titulní Stáni Bínové (Anita Janová) a rozčílená manželka ve dvou melodramatech Josefa Medeotti – Boháče SEXTÁNKA (1927) a KAMARÁDSKÉ MANŽELSTVÍ (1929) nebo jako paní u recepce v dramatu AFÉRA V GRANDHOTELU (1928).

Začátkem 30. let započala vydatně spolupracovat se zvukovým filmem. Často byla hostem v hotelu (AFÉRA PLUKOVNÍKA REDLA, 1931; ŽENA, KTERÁ SE SMĚJE, 1931; POLIBEK VE SNĚHU, 1935; TVOJE SRDCE INKOGNITO, 1936; TŘI VEJCE DO SKLA, 1937; KONEČNĚ SAMI, 1940) i návštěvnicí na večírcích, oslavách, zásnubách, v barech a v jiných veřejných zařízeních (PSOHLAVCI, 1931; ON A JEHO SESTRA, 1931; SŇATKOVÁ KANCELÁŘ, 1932; PRÁVO NA HŘÍCH, 1932; V TOM DOMEČKU POD EMAUZY, 1933; JINDRA, HRABĚNKA OSTROVÍNOVÁ, 1933; MATKA KRÁČMERKA, 1934; POKUŠENÍ PANÍ ANTONIE, 1934; ŽENA, KTERÁ VÍ CO CHCE, 1934; JÁNOŠÍK, 1935; PRVNÍ POLÍBENÍ, 1935; ULIČNICE; 1936; DŮVOD K ROZVODU, 1937; VÝDĚLEČNÉ ŽENY, 1937; JARČIN PROFESOR; 1937; Z ČESKÝCH MLÝNŮ, 1941; VELKÁ PŘEHRADA, 1942 a další).

Nechyběly ani postavy divačky (KAREL HAVLÍČEK BOROVSKÝ, 1931; DĚVČÁTKO, NEŘÍKEJ NE!, 1932; ANTON ŠPELEC, OSTROSTŘELEC, 1932; POLSKÁ KREV, 1934; HRDINA JEDNÉ NOCI, 1935; ROZKOŠNÝ PŘÍBĚH, 1936; VZDUŠNÉ TORPÉDO, 1936; ANDULA VYHRÁLA, 1938; NEVINNÁ, 1939; TURBINA, 1941), měšťky (REVIZOR, 1933; CECH PANEN KUTNOHORSKÝCH, 1938), paní u soudu či porotkyně (PAN OTEC KARAFIÁT, 1935; ROZVOD PANÍ EVY, 1937; OSMNÁCTILETÁ, 1939).

Dále byla třeba příbuznou v komedii MUŽI V OFFSIDU (1931), Podzimkovou v ZAPADLÍCH VLASTENCÍCH (1932), nuzačkou v dramatu VĚZEŇ NA BEZDĚZI (1932), smutečním hostem v SEDMÉ VELMOCI (1933), starší pacientkou v komedii FALEŠNÁ KOČIČKA (1937), paní ve spolku v melodramatu CIKÁNSKÁ LÁSKA (1938), paní na schodech v komedii MANŽELKA NĚCO TUŠÍ (1938), nájemnicí v dramatu KRÁLOVNA STŘÍBRNÝCH HOR (1939), okradenou chodkyní ve snímku PANÍ MORÁLKA KRÁČÍ MĚSTEM (1939), uklízečkou v komedii ŽABEC (1939) a v jedné ze svých posledních úloh havířskou ženou v příběhu MĚSTEČKO NA DLANI (1942).

Marie Oliaková zemřela 16. září 1942 v Praze ve věku šestašedesáti let. Oliakova rodina ji ale odmítla pohřbít v rodinném hrobě na Vyšehradském hřbitově, proto byla pohřbena v rodinném hrobě Innemannů na Olšanských hřbitovech.

Jaroslav "krib" Lopour

Fanoušci tvůrce

tvůrce nemá žádné fanoušky