foto

Augustin Berger

  • nar. 11.8.1861
    Boskovice, Rakouské císařství
  • zem. 1.6.1945 (83 let)
    Praha, Československo

Biografie

Augustin Berger (vl. jm. Augustin Ratzesberger) se narodil 12. sprna 1861 v Boskovicích Janu (?-?) a Anně Marii (1832-1916) Ratzesbergrovým jako čtvrté dítě. Byl jedním z našich nejslavnější tanečníků a průkopník v baletním oboru. Ještě jako dítě se s rodiči přestěhoval do Prahy a jakmile se seznámil s pražským životem, propadl kouzlu divadla. Začínal jako dvanáctiletý v Aréně na hradbách ve hře "Tricoche a Cakolet“ pod režijním vedením Františka Ferdinanda Šamberka. První taneční průpravu získal díky své učitelce sl. Hentzové.

Jeho otec však nebyl, na rozdíl od matky, která ho velmi podporovala celý život spolu měli velmi krásný vztah, příznivcem jeho divadelních a tanečních začátků a proto se musel mladý August vyučit xylografem. Přesto u učení dlouho nevydržel a po několika týdnech se stal členem zahraničního divadla působícího v Praze Teatro Italiano, kde se plně seznámil, především díky svému novému učitel, tanečnímu mistru Martinimu, s tanečním a mimickým uměním.

Po roce odešel se svým učitelem do Švédska a dále do ostatních zemí, kde pobývali celkem šest let. Bohužel kvůli neshodám s manželkou svého mistra jeho společnost opustil a vrátil se zpět do Prahy jako plně vyškolený tanečník. Zde pobýval tři roky a poté se stal členem francouzské taneční skupiny Mouche d´or odkud přešel k italskému divadlu Male Verne jako první sólový tanečník. Z Milána, kde byl angažován jako první cizinec vůbec, odchází roku 1882 do Prahy, aby se v následující sezoně stal na žádost F. A. Šuberta členem Národního divadla.

V Praze se plně ujal organizace českého baletu a baletní školy a uvedl zde jeden z prvních baletů – Excelsior, který po celou jeho dobu doprovázel díky jeho znamenité výpravě velký úspěch. Od roku 1884 byl pověřen funkcí baletního mistra. Za tuto dobu ztvárnil velký počet hlavních rolí (Šelma sedlák, Excelsior, Labutí jezero, Hugenoti, Královna loutek a další).

5. 5. 1886 uzavřel sňatek v Praze v kostele u sv. Vojtěcha s první primabalerínou Národního divadla, žačkou proslulé milánské taneční školy, Giuliettou Paltrinieri (1866-1889). Krátce po svatbě, 29. 7. 1886, se mladým manželům narodila jeho jediná dcera Božena. Rodinné štěstí však netrvalo dlouze, protože 28. 11. 1889 umírá mladá, talentovaná a Čechy velmi oblíbená Giulietta na tuberkulosu.

Po smrti Giulietty se opět vrhl plně do práce. Inscenoval velký počet baletních představení (např. Ifigenie v Tauridě, Rusalka, Carmen, Bajaja, Coppelia aj.). Díky kterým se stal známý nejen po celých Čechách, ale i ve světě. Po celou dobu jeho působení v Národním divadle byl otevřený všem novinkám v tanečním světě. Díky němu dosáhl český balet velkého věhlasu. Přesto roku 1900 z divadla odchází a nechává se angažovat v divadle v Drážďanech, působil také v Petrohradě, v Londýně, ve Varšavě. Kde s úspěchem inscenuje představení českých a světových autorů.

Koncem roku 1911 uzavírá v Londýně svůj druhý a poslední sňatek s Polkou Stašou Lopuszinskou a následujícího roku se vrací zpět do Prahy, kde působí až do roku 1923 jako choreograf a baletní mistr Národního divadla.

Od roku 1922 působil přes většinu roku také za mořem, v Metropolitní opeře v New Yorku, kde si získal velkou slávu a uznání. Působil tu až do roku 1932, kdy se musel kvůli nemoci vrátit zpět do Prahy. V těchto letech se podílel např. na představení Z pohádky do pohádky, Čertova stěna, Eugen Oněgin). Tohoto roku odešel také na odpočinek, přesto se však nepřestával zajímat o umělecký svět a často navštěvoval baletní přestavení.

Během svého dlouhého života účinkoval také ve dvou filmech. V roce 1919 v dramatu SNĚŽENKA Z TATER a roku 1923 v krimi komedii Karla Antona ÚNOS BANKÉŘE FUXE, kde hrál po boku A. Ondrákové bankéře Fuxe.

Roku 1942 vydal ve spolupráci s Ladislavem Hájkem svou vzpomínkovou knihu Paměti Augustina Bergra, které se do konce války dočkaly trojího vydání. Augustin Berger zemřel 1. 6. 1945 v Praze ve vysokém věku 84 let. Pohřben je spolu se svými rodiči a oběma manželkami na Olšanských hřbitovech v od. V, 11, 2-3.

Baletnímu umění se krátce věnovala také jeho dcera Božena, a především jeho vnuk, Jaroslav Berger (1916-1983), který působil jako sólista baletního souboru Národního divadla a později také v Německu a ve Švýcarsku.

petr.trep

Herecká filmografie

Fanoušci tvůrce

tvůrce nemá žádné fanoušky