František Říha

František Říha se narodil 29. června 1886 v Praze. Po studiích následně započal kabaretní dráhu od roku 1904. Na různých kabaretních scénách byl znám jako zpěvoherní komik a kabaretiér. Z jištěných míst jeho působení uveďme kavárnu Parlament, kde se představil roku 1917, kabaret U bílé labutě (exponoval se zde roku 1928) a restauraci Štefánikova domu, ve které vystoupil o masopustní veselici pořádanou Organizací českých kabaretiérů v únoru roku 1931.

Říhova herecká práce se soustřeďovala na specifický projev v kabaretech, kde vystupoval v zábavných skečích, scénkách a zpíval žertovné kuplety. Sám si také vymyslel populární kabaretní číslo „Bába s nůší“, se kterým vystupoval ještě v roce 1931. Jeho nezaměnitelná fyziognomie malého zavalitého človíčka, se šišatou hlavou, vysokým čelem a nezaměnitelným vysokým kňouravým hlasem, se přesně hodila do postav uťápnutých lidiček, kteří trpí pod zlobou ostatních lidí či pod pantoflem svých vlastních žen. Byl ztvárňovatelem nejrůznějších profesí, řemeslníků a zaměstnanců.

V letech 1929 – 1947, kdy pro vážnou nemoc byl nucen odejít na odpočinek, se stal zaměstnancem filmových ateliérů jako filmový kostymér. Touto prací přispěl mimo jiné ke snímkům ADAM A EVA (1940) Karla Špeliny či NIKOLA ŠUHAJ (1940) M. J. Krňanského.

Jeho obětavá práce za kamerou se neobešla bez odezvy, kdy si jej režiséři, stejně jako jeho kolegy, maskéry Gustava Hrdličku a Josefa Kobíka, vybírali do epizodních rolí ve dvacítce snímků. Jeho „kariéra“ epizodek zažila největší rozvoj a rozmach na začátku a v polovině třicátých let, kdy se divákům představil opravdu v rozmanité paletě zaměstnání.

Říhovi se povedlo, že právě svou první rolí se citelně zapsal do paměti filmových diváků jako pan Sádlo, který kvůli své nepatrné postavě „celé desetiletí všechny zápasy význačné slyšel, ale ještě žádný neviděl“ v Innemannově stále oblíbené sportovní komedii MUŽI V OFFSIDU (1931) s Hugo Haasem v titulní úloze stále nervního fotbalového fanouška a obchodníka s pánskou konfekcí Richarda Načeradce, který kromě věčného zápasu se svoji ženou (Jožka Vanerová) bojuje i s fanoušky konkurenčního mužstva.

Následující léta se ukázal jako obyvatel města Renešov v české a německé verzi komedie s Vlastou Burianem TO NEZNÁTE HADIMRŠKU (1931) Karla Lamače a Martina Friče, nerozhodný pán toužící po sňatku ve sňatkové kanceláři podnikavého Kubra (Jindřich Plachta) v komedii SŇATKOVÁ KANCELÁŘ (1932) Svatopluka Innemanna, listonoš v Innemannově PÍSNIČKÁŘI (1932), detektiv Kláda ve frašce PEPINA REJHOLCOVÁ (1932) Václava Binovce, profesor ve Fričově a Lamačově komedii KANTOR IDEÁL (1932), host na pohřbu v komedii ANTON ŠPELEC, OSTROSTŘELEC (1932) Martina Friče, host na svatbě v komedii FUNEBRÁK (1932), divadelní šatnář v Innemannově dramatu SKŘIVÁNČÍ PÍSEŇ (1933), příručí ve Vančurově dramatu NA SLUNEČNÍ STRANĚ (1933), Kohoutův (Hugo Haas) spolužák v POSLEDNÍM MUŽI (1934) Martina Friče, člen lidového orchestru v Cikánově PÁNU NA ROZTRHÁNÍ (1934), vykutálený kočébr v komedii NEZLOBTE DĚDEČKA (1934) Karla Lamače a Vlasty Buriana, malý host v baru v JEDNÉ Z MILIONU (1935), poštovní úředník v komedii AŤ ŽIJE NEBOŽTÍK (1935), krejčí v dramatu PÁTER VOJTĚCH (1936), divák v komedii NAŠE IX. (1936) Václava Binovce, cestující ve vlaku v HORDUBALECH (1937), majitel mlékárny ve Fričově v ADVOKÁTCE VĚŘE s Trudou Grosslichtovou v titulní úloze a nebo soused ve frašce PANÍ KAČKA ZASAHUJE... (1939) Karla Špeliny.

S plátny kin se rozloučil jako portýr ve SMĚRECH ŽIVOTA (1940) Jiřího Slavíčka a řidič auta v komedii ARTUR A LEONTÝNA (1940) M. J. Krňanského. Jak je vidno, nejčastěji ho do svých snímku obsazoval Svatopluk Innemann, Karel Lamač a Martin Frič.

Kostymér, kabaretiér a herec epizodních bezejmenných rolí František Říha zemřel ve věku šedesáti čtyř let 8. července 1950 v Praze v Nemocnici Na Bulovce.

Jaroslav "krib" Lopour