Karel Černoch

Karel Černoch se narodil 12. října 1943 v Praze. Již od osmi let se věnoval zpěvu v dětském pěveckém sboru. Nedokončil studia na střední výtvarné škole Václava Hollara a vyučil se klempířem. Kromě jiných zaměstnání se uplatnil v letech 1959 – 1969 jako kulisák Filmového studia Barrandov. Jako profesionální zpěvák pop music začínal v dobách základní vojenské prezenční služby roku 1963.

Jako známý zpěvák a kytarista působil u několika rockových skupin, například Karkulka, Komety, Donald (1963 – 1966) a Juventus (1966 – 1968). Poté jako všestranný zpěvák, textař a skladatel středního proudu (i přes různé zákazy) vystupoval a působil s různými tělesy, na estrádách a koncertech a při sólové činnosti. Pracoval i jako moderátor.

Po omezeném vystupování s kytarou na klubových pódií a hostování v Semaforu (1972) byl přijat za člena divadla Ateliér (1973 – 1975). Následně vystupoval v různých programech, koncertech, zájezdech a vystoupení (mj. s Naďou Urbánkovou), s orchestry Karla Vlacha a Václava Hybše, TOČR, Orchestrem Československé televize, dále s Country Beatem (1981 – 1985) a s vlastní skupinou Bonton (1985 až 1991).

Od roku 1992 se věnoval zejména sólové pěvecké dráze a muzikálové produkci (v AKP, Musical, Hudební divadlo v Karlíně, Jingle Bells, Monte Musical, Nota Bene Musical, Agentuře GoJa a další). Velké popularity dosáhl v zábavných výstupech a v televizních pořadech ve dvojici s Jiřím Wimmerem (1943 – 2001), která se udržela i přes různé těžkosti až do tragické smrti Jiřího Wimmera.

Jako zpěvák populární hudby disponoval technicky zvládnutým mnohovrstevnatým hlasovým fondem a širokým repertoárem. Interpretoval písně „Nářek převozníka“, „Ona se brání“, „Zrcadlo“, „Buďme chvíli bílou zemí“, „Nečeká, že se vrátím“, „Nářek převozníka“ atd. Své písně vydával na audio nosičích a zpíval v zábavných pořadech v rozhlase („Oliver Twist“ či „Pohádka máje“) a v televizi.

Z divadelních pásem a muzikálů si uveďme „Zuzana v lázni“, „Povídej, Černochu Karle“, „Drž si klobouk, babi, pojedeme“, „Zatím, co tu zpíváme“, „Bídníci“ (Jean Valjean), „451 stupňů Fahrenheita“, „Evita“ (Magaldi), „Princezna Zmrzlina“ (Twister), „Monte Christo“ (Abbé Faria), „Dracula“ (Kněz), „Miss Saigon“ (Engineer) ad.

Jako rekvizitář se podílel na výpravě filmů ČERVNOVÉ DNY (1961), KUŘATA NA CESTÁCH (1962), DOBRODRUŽSTVÍ S NAHÝM KLUKEM (1964), FOTBAL (1965), SLEČNY PŘÍJDOU POZDĚJI (1966), DÁMA NA KOLEJÍCH (1966) aj. Ojediněle během let získal možnost, zahrát si ve filmu, kromě postav hudebníků i klasickou úlohu. Ovšem jeho herecké schopnosti přesně odpovídaly jeho filmovým rolím a epizodkám.

Byl členem kapely v Čechově komedii BYLO ČTVRT A BUDE PŮL (1968), přítelem hlavní hrdinky Štěpy (Iva Janžurová) obchodníkem Synáčkem v Herzově dramatu PETROLEJOVÉ LAMPY (1971), hvězdou pop music v kriminálce SMRT SI VYBÍRÁ (1972) Václava Vorlíčka, zpěvákem v Podskalského REVUE NA ZAKÁZKU (1982) a ve slovenské NEMOŽNÉ (1987) Evy Štefankovičové, zralým mužem v Mášově dramatu SKŘIVÁNČÍ TICHO (1989) a milencem v thrilleru HOLČIČKY NA ŽIVOT A NA SMRT (1995) Jaroslava Brabce.

V několika českých filmech pouze zpíval písně „Stůj, občane!“ (TĚCH NĚKOLIK DNŮ…), „Popřejme si dobrý den“ (HOMOLKA A TOBOLKA), „Konečně je to možná věc…“ a „Dáma a oficír /Já žasnu, jak jste ztepilá/“ (PETROLEJOVÉ LAMPY), „Jak ustelem si, tak si lehnem“ (TELEVIZE V BUBLICÍCH ANEB BUBLICE V TELEVIZI), „Jak se tak toulám světem“ (PŮLNOČNÍ KOLONA a LÉTO S KOVBOJEM), „V tom“ (JAK BÁSNÍKŮM CHUTNÁ ŽIVOT) a „Evropo, Evropo“ (SLUNCE, SENO, EROTIKA). U písně „Stůj, občane!“ byl též autorem hudby.

Jako herec a zpěvák se uplatnil i v dabingu (FRAJER LUKE, GUMÍDCI, KOCOUR GARFIELD apod.), televizních filmech (CO TAKHLE SVATBA, PRINCI?, PLAVÁČEK, AŤ PŘILETÍ ČÁP, KRÁLOVNO!, AHMED A HAZAR a další) a v seriálech (např. PÍSEŇ PRO RUDOLFA III.). Za „Píseň o mé zemi“ získal Zlatou Bratislavskou lyru (1969) a byl in memoriam uveden do Síně slávy Cen Anděl (2008).

Vydal vzpomínkovou knihu „Karel Černoch: Já bejval divnej kluk“ (2005). Zde dvou manželství měl syna a dceru. Karel Černoch zemřel náhle na rakovinu tlustého střeva 27. prosince 2007 v Praze ve věku šedesáti čtyř let.

Jaroslav "krib" Lopour