foto

Vilém Pruner

  • nar. 20.1.1916
    Vídeň, Dolní Rakousy, Rakousko-Uhersko
  • zem. 6.8.2010 (94 let)
    Praha, Česko

Biografie

Vilém Pruner pochází z úspěšné podnikatelské rodiny, narodil se ve Vídni, později jeho otec vlastnil v Praze první továrnu na umělé hmoty. Vilém Pruner vystudoval gymnázium a začal pracovat v otcově firmě, po krátkém studiu medicíny přešel na práva, která nakonec úspěšně absolvoval. Mezitím se ale zcela náhodou dostal k filmu. Jako mladík patřící k pražské smetánce chodil pravidelně do Lucerna baru, kde si jej při tanci povšiml Hugo Haas a ten jej obsadil do menší role malíře v komedii DĚVČATA, NEDEJTE SE! (1937), která vznikala v Haasově režii. Přestože Pruner zde sehrál jen epizodní postavu (nicméně po boku Adiny Mandlové) a na své první natáčení navíc vzpomíná jako na nepříliš zdařilou zkušenost, další nabídky na sebe nenechaly dlouho čekat.

Se svým působením ve filmu ovšem Pruner narazil u rodiny; v té době dostudoval práva a začal pracovat ve vedení rodinného podniku a otec rozhodně se synovým hraním nesouhlasil, Pruner si tak na natáčení musel brát dovolenou. Hugo Haas jej znovu jako režisér obsadil do filmu BÍLÁ NEMOC (1937), kde hrál asistenta na klinice. Po Haasově boku se pak objevil jako exekutor v komedii SVĚT, KDE SE ŽEBRÁ (1938). Až na výjimky Pruner hrál převážně role movitých mladých mužů, jeho filmografie v sobě skrývá jak kultovní a legendární filmy, tak i zcela zapomenutá dílka pokleslé umělecké úrovně. Dobře zapamatovatelná je jeho postava septimána Pošusty v komedii CESTA DO HLUBIN ŠTUDÁKOVY DUŠE (1939), jedinou velkou roli dostal v dramatu KRÁLOVNA STŘÍBRNÝCH HOR (1939), tento film se však nedochoval. Menší role si zahrál po boku velkých hvězd (PACIENTKA DR. HEGLA, 1940; MINULOST JANY KOSINOVÉ, 1940; POZNEJ SVÉHO MUŽE, 1940). Poslední větší roli bankéřova syna Richarda ztvárnil v komedii ZLATÉ DNO (1942). Ke konci války začal ještě pracovat na filmu JENOM KROK (1945), jehož natáčení však bylo přerušeno zatčením představitele hlavní role, Oldřicha Nového.

Po roce 1945 skončila Prunerova herecká kariéra, mimo jiné proto, že v té době byl již samostatným šéfem rodinné továrny. Ta byla v roce 1948 znárodněna a Pruner byl nakonec v 50. letech i vězněn, později mimo jiné pracoval v kladenských hutích. Jako vystudovaný právník se nemohl v té době uplatnit, pracoval například jako pojišťovací agent, nakonec se ale oklikou vrátil do oblasti kultury. Byl tajemníkem Městských divadel pražských, v letech 1962-1968 vedl propagaci Laterny magiky. V té době se také v epizodních úlohách vrátil před filmovou kameru (KDE ALIBI NESTAČÍ, 1961; KOMEDIE S KLIKOU, 1964). Z náhodného setkání s Karlem Gottem vyplynula nedlouhá práce Gottova tajemníka (1968-1970). Po roce 1970 pracoval Pruner ve festivalovém oddělení Československé televize. V té době si také naposledy zahrál ve filmu (PODEZŘENÍ, 1972).

Vilém Pruner žil v soukromí, ale občas přijal pozvání na různé akce, kde jako jeden z mála žijících pamětníků prvorepublikové éry vzpomínal na své filmařské začátky.

Pavel "argenson" Vlach

Fanoušci tvůrce

tvůrce nemá žádné fanoušky