Vilém Pruner

Vilém Pruner (někdy psán jako Wilém Pruner nebo Willo Pruner) se narodil 20. ledna 1916 ve Vídni do rodiny vlastníka v republice úplně první továrně na umělé hmoty. Od dvou let vyrůstal v Praze a když odmaturoval na pražském reálném gymnáziu v Křemencově ulici, se po neúspěšném studiu medicíny stal absolventem Právnické fakulty na Univerzitě Karlově.

Získal titul JUDr., ale nikdy se advokátské praxi nevěnoval. Hned po maturitě byl zaměstnán v otcově podniku, kde musel projít od dělnické funkce až po vedení rodinné firmy po otci. V pozici vedoucího se dožil roku 1945 a po znárodnění se měl stát národním správcem, což ale odmítl. Jeho dcera Michaela Prunerová (odešla do SRN) byla zpěvačkou.

Jeho taneční vášeň ho přivedla k filmu. Během tance v Lucerna baru ho oslovil Hugo Haas, který ihned potřeboval za onemocnělého herce náhradu pro malou úlohu mladého malíře v Haasově a Holmanově komedii DĚVČATA, NEDEJTE SE! (1937). Jeho uhlazený a elegantní zjev, vlídné vystupování, sličná podlouhlá tvář a husté černé vlasy mu nejlépe dopomohly k herecké filmové kariéře.

Čistě jako filmový herec dokončil rok 1937 ještě jednou pod režijním vedením Hugo Haase jako asistent na klinice ve filmu BÍLÁ NEMOC (1937) podle slavné divadelní hry Karla Čapka. A ihned následující rok se rozběhla naplno jeho kariéra filmového milovníka. Hrál i proti vůli otce a na filmování si musel z práce brát dovolenou.

30. léta dokončil ještě jako exekutor v dalším snímku s Hugo Haasem SVĚT, KDE SE ŽEBRÁ (1938) za režie Miroslava Cikána, člen klubu v Schorschově komedii PÁN A SLUHA (1938), rakouský důstojník ve ZBOROVU (1938) J. A. Holmana a Jiřího Slavíčka, syn ředitele Rudolfa Douchy (Jiří Steimar) Zdeněk Doucha ve Špelinově melodramatu UMLČENÉ RTY (1938), ctitel Mary (Nataša Gollová) Artur Stránský ve filmu V POKUŠENÍ (1938) Miroslava Cikána, epizodní mladíček Karel v nedochovaném dramatu KRÁLOVNA STŘÍBRNÝCH HOR (1939) Karla Špeliny nebo u diváků velmi známý nafoukaný septimán Pošusta ve Fričově komedii CESTA DO HLUBIN ŠTUDÁKOVY DUŠE (1939).

Autorem námětu k tomuto filmu Jaroslav Žák byl současně Prunerovým profesorem českého a latinského jazyka na gymnáziu.

Do konce německé okupace byl během 40. let přítelem Milady Švarcové (Jana Ebertová) v psychologickém dramatu Otakara Vávry PACIENTKA DR. HEGLA (1940), návštěvníkem divadla v melodramatu J. A. Holmana MINULOST JANY KOSINOVÉ (1940), MUDr. Dolejším v komedii POZNEJ SVÉHO MUŽE (1940) Vladimíra Slavínského, návštěvníkem baru ve Vávrově OKOUZLENÉ (1942), manželem Konstantiny (hrála Věra Ferbasová) Dr. Richardem Karvišem ve Slavínského komedii s Vlastou Burianem ZLATÉ DNO (1942) a filmařem v nedokončeném projektu JENOM KROK (1945).

Za své styky s Miladou Horákovou byl v 50. letech vězněn, po propuštění pracoval jako opravář čerpadel a řidič jeřábu na kladenské huti Koněv. Nakonec se mu podařilo dostat zpátky k umění a kultuře.

Po práci pojišťovacího agenta a tajemníka Městských divadel pražských se stal vedoucím propagace a provozu pražské Laterny Magiky (1962 – 1968), tajemníkem zpěváka Karla Gotta (1968 – 1970) a od roku 1970 do penze vedoucím festivalového oddělení Československé televize Praha.

V 60. letech se také dostal zpátky před filmové kamery. V první polovině dekády byl postupně číšníkem v Internationalu v Čechově kriminálce KDE ALIBI NESTAČÍ (1961), recepčním v KOMEDII S KLIKOU (1964) Václava Kršky a též náčelníkem v dramatu Štěpána Skalského ANDĚL BLAŽENÉ SMRTI (1965).

Ve druhé polovině 60. let se zjevoval v epizodkách jako host hotelu v kriminálce Ivo Tomana SLEČNY PŘÍJDOU POZDĚJI (1966), manžel ve Weissově VRAŽDĚ PO NAŠEM (1966) a muž č. 11 ve Sci – Fi dramatu Zbyňka Brynycha JÁ, SPRAVEDLNOST (1967). S filmováním se rozloučil osmatřicet let před smrtí diplomatem na recepci v krimi dramatu PODEZŘENÍ (1972) Jiřího Krejčíka.

Ojediněle účinkoval jako herec v televizi (POLKA JEDE DO SVĚTA nebo MARNÉ CESTY HOLUBŮ). Později upadl v úplné zapomnění, ale po roce 2006 byl znovu „objeven" a jako cenný pamětník i přes těžké zdravotní potíže vystupoval v televizi, rozhlase, publikacích, periodikách a v rozhovorech na DVD. Herec Vilém Pruner zemřel bez zájmu médií 6. srpna 2010 v Praze ve věku vysokých neuvěřitelných devadesáti čtyř let.

Jaroslav "krib" Lopour