Jaroslav Raušer

Jaroslav Raušer se narodil 9. září 1904 v Brně. V letech 1924 až 1927 vystudoval brněnskou Státní konzervatoř a už jako student hrál u ochotníků a statoval ve větších divadlech. Do roku 1945 prošel jako zdatný herec Národním divadlem v Brně (1927 – 1929), pražskou Uranií a Švandovým divadlem (1929 až 1930) i Českým divadlem v Olomouci (1930 – 1945). V osvobozené republice se vrátil do brněnského Národního divadla (1945 – 1948) a olomouckého, tentokrát už pod názvem Krajského oblastního divadla (1948 – 1955). Svoji kariéru zakončil v závěrečném angažmá v Městských divadlech pražských (1955 až 1975), kde mu dvacetiletou kariéru zakončila smrt.

Jaroslav Raušer byl vyzrálým a charakterním hercem komediálního i dramatického repertoáru. Skvěle se uplatnil jak v českých, tak i ve světových moderních a klasických hrách. Skvěle využil podsaditou postavu, bodrý a živelný herecký projev, mimické schopnosti, charakteristické hlasové dispozice a taktéž kulatou hlavu s úzkýma očima. Přes party milovníků a klasických hrdinů se postupně přehrál až k různým podvodným zlodějíčkům, starším usedlým pánům a mužům z lepší společnosti. Svůj talent zúročil třeba v titulních a velkých postavách Shylocka v dramatu Williema Shakespeara „Kupec benátský“, p. Waltera v Kleistově „Rozbitém džbánu“ a nebo Gibbse v „Našem městečku“ Thorntona Wildera.

Kvůli mimopražským angažmá se do české kinematografie dostal až v pozdějším věku, pět let před svými padesátými narozeninami. Debutoval v jediné titulní úloze továrníka Leopolda Habětína v Gajerově snímku PAN HABĚTÍN ODCHÁZÍ (1949). V dalších létech to byly již jen postavy menší a okrajové. Do konce 50. let se zjevil např. jako pražský měšťan Václav Březina ve Steklého TEMNU (1950), gestapák Schulze v Blumenfeldově snímku MALÝ PARTYZÁN (1950), Ing. Benda ve VINĚ VLADIMÍRA OLMERA (1956) Václava Gajera, ředitel Šorfa v NEVĚŘE (1956) K. M. Walló, primář MUDr. Eduard Filip v Sísově ŽIVOTĚ PRO JANA KAŠPARA (1959) a advokát v dramatu MSTITEL (1959) Karla Steklého.

V 60. letech byl komisařem Glaserem ve snímku studenta FAMU Zdeňka Sirového HLÍDAČ DYNAMITU (1960), velitelem tábora podplukovníkem SS von Hollerem v TRANSPORTU Z RÁJE (1962) Zbyňka Brynycha, hauptmanem Dickerem v dramatu HVĚZDA ZVANÁ PELYNĚK (1964) Martina Friče a také spolupracovníkem amerického agenta Pennikera (Jiří Holý) Tartenem v dalším Brynychově dramatu TRANSIT CARLSBAD (1966). Díky své fyziognomii často na filmovém plátně představoval postavy nesympatických Němců a krutých nacistů. Rolí v TRANSIT CARLSBADU na čtyři léta Jaroslav Raušer přerušil (jistě nedobrovolně) svoji hereckou filmovou kariéru.

Postavu policejního prezidenta ze seriálu HŘÍŠNÍ LIDÉ MĚSTA PRAŽSKÉHO (1968) si Raušer zahrál i v navazující barevné širokoúhlé kriminální romanci Jiřího Sequense PĚNIČKA A PARAPLÍČKO (1970). A o tři roky později se na stříbrném plátně objevil naposledy – v historické „rekonstrukci“ Otakara Vávry DNY ZRADY (1973), a to díky vnější podobnosti s historickou postavou známého finančníka, bankéře a ředitele Živnostenské banky Dr. Jaroslava Preisse. Raušer musel tuto postavu (zde jasně prezentovanou jako zápornou) přetvořit podle diktátu komunistických činitelů. V psychologickém dramatu Ivo Tomana PEVNOST NA RÝNĚ (1962) namluvil Jaroslav Raušer hlavní postavu anglického generála sira Arthura Gordona (hrál ho Polák Zdzisław Mrożewski).

Výrazné příležitosti získal také v rozhlase („Štěstí“, „Robie Lantern střílí poslední vlastní branku“, „Moli“, „R. U. R.“, „Gygův prsten“, „Komedie nová o vdově“, „Alchymista“, „Succubus aneb Egyptská jeptiška čili Démon z Horské ulice“, „Moudrý Nathan“, „Všichni, kdož padají“ či „Urhamlet“), televizních inscenacích (ŽALÁŘ NEJTEMNĚJŠÍ, BRATŘI RICCOVÉ atd.) i seriálech (např. SŇATKY Z ROZUMU, HŘÍŠNÍ LIDÉ MĚSTA PRAŽSKÉHO, F. L. VĚK, NEJMLADŠÍ Z RODU HAMRŮ) a v dabingu. Získat titul Zasloužilého umělce (196?) a stal se nositelem Vyznamenání Za vynikající práci (19??). Filmový a divadelní herec Jaroslav Raušer zemřel 6. června 1975 v Praze ve věku nedožitých jednasedmdesáti let. Zesnul dva roky po své poslední filmové úloze a uprostřed horečnaté umělecké práce.

Jaroslav "krib" Lopour