foto

Ivo Žídek

  • nar. 4.6.1926
    Kravaře u Opavy, Československo
  • zem. 20.5.2003 (76 let)
    Praha, Česko

Biografie

Ivo Žídek patří dnes již k legendám české opery dvacátého století, jako sólista Národního divadla má na svém kontě stovky rolí, tisíce odzpívaných představení a také řadu zvukových nahrávek. Narodil se v Kravařích na severní Moravě a pocházel z učitelské rodiny. Původně se chtěl věnovat malířství, ale otec v něm správně rozpoznal vlohy k jinému uměleckému oboru a od dětství jej vedl ke zpěvu. V době studií na gymnáziu docházel Ivo Žídek v Ostravě na soukromé hodiny zpěvu k profesoru Rudolfu Vaškovi. Žídek byl původně baryton, ale pod citlivým pedagogickým vedením se jeho hlas rozvinul ve zvučný tenor s vynikajicí technikou.

Jako devatenáctiletý byl Ivo Žídek angažován jako sólista opery Zemského divadla v Ostravě (1945-1948) a hned se musel vyrovnat s náročnými pěveckými úkoly (Faust a Markéta, Werther). Na podzim 1947 zpíval jako host Jeníka v Prodané nevěstě v pražském Národním divadle a o rok později zde získal stálé angažmá, které trvalo více než čtyři desetiletí (1948-1991). Jeník z Prodané nevěsty se stal Žídkovou životní rolí, zpíval jej i v dalších nastudováních z let 1949, 1953, 1955, 1963, 1966 a nakonec 1971 (toto představení se hrálo až do roku 1982, s Žídkovou účastí ale jen do roku 1976). Své pěvecké mistrovství prezentoval Ivo Žídek i ve všech ostatních operách Bedřicha Smetany, oblíbil si ale i dílo A. Dvořáka (Rusalka) nebo L. Janáčka (Její pastorkyňa), často ale zpíval i díla světových klasiků (Mozart, Puccini, Verdi, Wagner).

Výčet rolí Ivo Žídka na jevišti Národního divadla je úctyhodný a zvláště v začátcích své kariéry udivoval současníky schopností obsáhnout různorodý repertoár, velkými rolemi byl pověřován několikrát v každé sezóně a s ohledem na počet odehraných repríz byla jeho aktivita obdivuhodná. Významná příležitost jej potkala v roce 1956, kdy pohostinsky zpíval Verdiho Dona Carlose ve Vídeňské státní opeře. Slavný Herbert von Karajan mu okamžitě nabídl stálé angažmá, které ale musel Žídek odmítnout, ve Vídni nicméně hostoval až do roku 1959. Tato zahraniční zkušenost mu pak přinesla další zajímavé nabídky a zpíval ve Stuttgartu, Barceloně, Monte Carlu, řadu let byl také stálým hostem Státní opery v Berlíně (1954-1968). Ivo Žídek pochopitelně spolupracoval i s rozhlasem a pro Supraphon pořídil řadu nahrávek jednotlivých árií i celých oper, některé z nich jsou dnes dostupné i na CD. V roce 1981 obdržel ocenění za nejlepší nahrávku roku (opera Z mrtvého domu od Leoše Janáčka).

Mistrovství Ivo Žídka bylo zaznamenáno i na filmový pás a televizní kamerou, nejčastěji to bylo ve spojení s jeho nejslavnější rolí Jeníka z Prodané nevěsty. Takto se například objevil v životopisném filmu o Bedřichu Smetanovi Z MÉHO ŽIVOTA (1955), na přelomu 50. a 60. let bylo pro televizi upraveno několik oper z repertoáru Národního divadla (BOHÉMA, 1959; VĚC MAKROPULOS, 1963), pochopitelně i PRODANÁ NEVĚSTA (1962). V seriálu F. L. VĚK (1971) se Ivo Žídek objevil jako Don Giovanni v Mozartově stejnojmenné opeře, v dalším filmovém zpracování PRODANÉ NEVĚSTY (1975) zazněl pouze jeho hlas, zatímco svou tvář Jeníkovi propůjčil herec Petr Skarke.

Pěveckou dráhu Ivo Židka lemuje také řada ocenění, několik z nich dostal od komunistického režimu, mimo jiné titul Národního umělce udělený při příležitosti padesátých narozenin (1976). Tohoto i dalších vyznamenání se veřejně vzdal v revolučním kvasu v roce 1989, zároveň opustil i Komunistickou stranu, jejímž byl členem od roku 1946. Do období společenských změn na přelomu let 1989-1990 se zapojil i zpěvem národní hymny na shromážděních a tehdy zpíval před nejpočetnějším publikem ve svém životě. Jako významná a uznávaná umělecká osobnost byl pak jmenován do funkce ředitele Národního divadla, jíž vykonával dvě sezóny (1989-1991). Poté již žil v soukromí, v roce 1998 obdržel Cenu Thálie za celoživotní mistrovství.

Ivo Žídek zemřel v Praze 20. května 2003 krátce před svými 77. narozeninami. Od roku 1947 byl ženatý s Libuší Mrázovou, s níž měl dva syny. Starší Ivo Žídek (*1948) působil jako scénograf v několika divadlech včetně Národního divadla, mladší Libor Žídek (*1951) je operetním hercem a režisérem Karlínského divadla. Bez zajímavosti není ani fakt, že Ivo Žídek dlouhá léta žil v Praze na Národní třídě, tedy v těsné blízkosti svého celoživotního působiště.

Pavel "argenson" Vlach

Herecká filmografie

Filmy

1975 Prodaná nevěsta
1966 Die verkaufte Braut (TV film)
Věc Makropulos (TV film)
1965 Bedřich Smetana: Braniboři v Čechách (TV film)
1963 Výlety páně Broučkovy (TV film)
1962 Prodaná nevěsta (TV film)
1959 Bohéma (TV film)
1956 Dalibor
1955 Z mého života

TV seriály

1970 F. L. Věk (TV seriál)
Epizoda 4 (E04)

Dokumentární

1989 Občanské Semaforum
1970 Úsměvy a slzí třpyt (TV film)

Host

TV pořady

1981 Slavné postavy Národního divadla (TV pořad)

Fanoušci tvůrce

tvůrce nemá žádné fanoušky